Životní příběh Petra Málka, který nečekaně skonal příliš mlád

Petr Málek měl ke sportu vždycky velmi blízko. V mládí se rozhodoval mezi fotbalem a sportovní střelbou. Druhá disciplína mu nakonec přirostla k srdci o něco více a proto se jí začal věnovat mnohem intenzivněji. Tvrdá práce a touha sahat po hvězdách přinesly své ovace, vrcholem Málkovi kariéry se stala stříbrná medaile na olympijských hrách v Sydney. Nejen českou sportovní veřejnost proto zasáhla zpráva, že Petr Málek ve svých osmapadesáti lety nečekaně zemřel během svého trenérského angažmá v Kuvajtu. Proto jsme se rozhodli věnovat alespoň jeden článek uctění jeho památky.

Málek byl všestranně nadaným člověkem, který si mohl vybírat

Petr Málek se narodil 26. listopadu roku 1961 v Moravském Krumlově a už od útlého věku se aktivně věnoval sportu. Učaroval mu fotbal a jelikož se na trávnících cítil jako doma, v sedmnácti letech o něj projevila zájem slavná Zbrojovka Brno, která tehdy vyhrála svůj jediný federální titul v historii. Jenže opora mládežnických výběrů Znojma nabídku nakonec odmítla. Důvodem bylo dosud nedokončené, středoškolské vzdělání. Petr Málek v sobě navíc živil „zaječí úmysly“.

Málkův strýc působil jako státní trenér brokařů a svého synovcem jednoho dne pozval na soustředění. Do střelby se okamžitě zamiloval a proto ji v následujících letech kombinoval s fotbalem dohromady. Jak sám později přiznal, začátky nebyly vůbec jednoduché, byť se to na první pohled nemusí zdát:

„Šlo o tvrdou přípravu, při které jsem schytal i dost ran. Tenkrát ještě nebyly moc dobré pažby, takže jsem byl vždy dost domlácený. Dokonce jsem si v začátcích nemohl po tréninku ani sundat tričko, jak mě bolelo rameno.“

Sportovní střelba nakonec zvítězila nad fotbalem

Petr Málek měl rozjetou kariéru na dvou kolejích a v určitém momentu se musel rozhodnout, která pro něj bude tou hlavní. Zásadní roli pak bezpochyby sehrálo vítězství na mistrovství Evropy ve skeetu, díky němuž se začal střelbě věnovat naplno a fotbal definitivně vypustil. Jak se později ukázalo, učinil správný krok. Stříbrná olympijská medaile, skalp světového poháru, dva tituly mistra světa, tři tituly mistra Evropy a úcta celého národa ostatně mluví za vše.

Ve čtyřiceti letech vycítil, že je správný čas posunout se dál. Jelikož mu chodili lukrativní nabídky na trénování národních výběrů, neváhal a kývl na první angažmá tohoto typu na Kypru. Začátky měl poměrně složité, protože neuměl cizí jazyk. I tak ale úvodní bariéry překonal a u týmu nakonec vydržel dlouhých osm let. Jeho další trenérskou štací se stala reprezentace Kuvajtu, kde také ve věku 58 let předčasně skonal. Příčina smrti je veřejnosti dosud neznámá.

Foto: wikipedia.org