Za 23. místo v Söldenu dostala Petra Vlhová podle FIS 1 200 eur hrubého. Vítězka Moltzanová brala 46krát víc. Návrat šampionky jí tak po zdanění vynesl necelých 22 tisíc korun.
Na ledovci Rettenbach se 24. října 2026 střídalo slunce se sněžením a Petra Vlhová stála na startu svého prvního závodu Světového poháru po 1 008 dnech. Po prvním kole byla jedenáctá, ve druhém udělala chybu ve střední části trati a dojela třiadvacátá. Sportovně to byl splněný úkol: postup do druhého kola, osm bodů a důkaz, že koleno vydrží. Finančně šlo o položku, která se v rozpočtu profesionálního týmu skoro ztratí. Oficiální tabulka FIS jí přiřkla 1 200 eur, tedy zhruba 29 200 Kč hrubého. Po orientační rakouské srážce zbude asi 21 900 Kč. Z balíku přes čtyři miliony korun, který se v Söldenu rozděloval, si slovenská šampionka odnesla necelé procento.
Tři sezony mimo a cesta zpět přes Jasnou
Aby bylo jasné, oč v Söldenu vlastně šlo, je třeba se vrátit k 20. lednu 2024. Vlhová tehdy upadla v obřím slalomu v domácí Jasné a vyšetření ukázalo nejhorší možný scénář: přetržený přední zkřížený vaz v pravém koleni, poškozený meniskus a natažený vnitřní postranní vaz. Začátkem února následovala operace ve Švýcarsku.
Na lyže se poprvé postavila až 21. srpna 2024. Celou sezonu 2024/25 vynechala. Oficiální životopis na jejím webu mluví o dvou operacích a „nekonečných rehabilitacích“; k závodění se vrátila až na olympijských hrách v únoru 2026. Do Světového poháru se naplno vrátila teprve teď.
Očekávání před Söldenem byla záměrně tlumená. Slovenský expert Karol Král pro STVR řekl, že dobrým cílem je hlavně postup do druhého kola a že se na návrat nemají klást přehnané nároky. Ten cíl Vlhová splnila s rezervou. Na tehdy vedoucí Mikaelu Shiffrinovou ztrácela po prvním kole 1,31 sekundy, v součtu obou kol měla čas 2:16,90 a na vítězku ztratila 2,08 sekundy. Druhé kolo zamíchalo pořadím i u dalších závodnic z čela, protože se během něj zhoršovala viditelnost.
Vyhrála Američanka Paula Moltzanová. Bylo to její první vítězství ve Světovém poháru, a to až ve 149. startu.
Tabulka, která padá jako sráz
Odměny ve Světovém poháru neřeší, kdo se vrací po zranění a kdo má na kontě velký křišťálový glóbus. Řeší jen pořadí. Podle oficiální tabulky FIS měl ženský obří slalom v Söldenu celkový balík 168 000 eur, tedy přibližně 4,09 milionu korun. Rozdělení vypadalo takto:
| Umístění | Závodnice | Odměna (EUR) | Odměna (Kč, hrubě) |
|---|---|---|---|
| 1. | Paula Moltzanová | 55 000 | cca 1 337 000 |
| 2. | Lara Colturiová | 25 000 | cca 608 000 |
| 3. | Emma Aicherová | 15 000 | cca 365 000 |
| 4. | Sara Hectorová | 10 000 | cca 243 000 |
| 5. | Asja Zenereová | 8 000 | cca 195 000 |
| 10. | neuvedeno | 3 500 | cca 85 000 |
| 23. | Petra Vlhová | 1 200 | cca 29 200 |
| 30. | Neja Dvorniková | 750 | cca 18 200 |
Křivka je strmá hned od začátku. Druhé místo vynese méně než polovinu vítězné odměny. Čtvrtá závodnice dostane méně než pětinu toho, co vítězka. Od desátého místa se už pohybujeme v jednotkách tisíc eur a druhá desítka je pro rozpočet týmu spíš drobné.
Vlhová dostala 0,71 % celého balíku. Moltzanová brala 46krát víc, Colturiová 20,8krát, Aicherová 12,5krát. Podle nás z toho neplyne, že by FIS slovenskou lyžařku jakkoli podcenila. Takhle prostě tabulka vypadá pro každého, kdo dojede mimo stupně vítězů. Třiadvacáté místo ve Světovém poháru je sportovně bodovaný výsledek, ekonomicky už jen symbolická položka.
Pohlaví ani jméno nehrají roli. Mužský obří slalom v Söldenu o den později měl stejnou stupnici: Lucas Pinheiro Braathen bral za vítězství 55 000 eur, Loïc Meillard za druhé místo 25 000, Marco Odermatt za třetí 15 000. A třiadvacátý Thomas Tumler? Přesně 1 200 eur, stejně jako Vlhová.
Co zbude po rakouské srážce
Hrubá částka ale není to, co dorazí na účet. Pravidla Světového poháru FIS ukládají organizátorovi poslat odměny bankovním převodem do sedmi pracovních dnů a výslovně počítají se srážkami podle místních daňových zákonů.
Rakouské ministerstvo financí uvádí, že příjmy zahraničních sportovců mohou podléhat srážkové dani ve výši 20 %, v některých případech 25 %. Pokud počítáme s vyšší sazbou, z 1 200 eur zůstane zhruba 900 eur, tedy necelých 21 900 Kč. Přesné potvrzení, kolik Vlhová skutečně obdržela a jak se částka promítne do jejího slovenského daňového přiznání, veřejně dostupné není. Modelový výpočet ale dává jasnou představu o řádu částky.
Stejné peníze by za stejné místo dostala i česká lyžařka. Národnost v tabulce FIS nefiguruje.
Kolik stojí sezona, kterou má odměna platit
Teprve tady vynikne, jak malá ta částka je. Profesionální alpská lyžařka necestuje sama. Potřebuje trenéry, servismana, fyzioterapeuta, kondičního trenéra, dodávku s materiálem, ubytování na ledovcích a v zimě přesuny mezi Rakouskem, Itálií, Švýcarskem, Skandinávií i Severní Amerikou.
Dobré měřítko nabízejí české poměry. Podle staršího vyjádření Aleše Krýzla pro iDNES stála sezona závodníka mířícího do světové třicítky okolo 2 milionů korun. Svaz měl pokrývat 15 až 20 % rozpočtu, podobný podíl rezortní centra, zbytek si sportovci sháněli sami. Odměna Vlhové za Sölden by z takového ročního rozpočtu pokryla zhruba 1,5 %.
Na opačném konci stojí Ester Ledecká. Forbes Česko psal, že její tým potřebuje až 2 miliony korun měsíčně. Při takovém tempu vydrží hrubá odměna za Sölden na provoz zhruba deset hodin. Ledecká má mimořádně široký tým pro dva sporty, takže její čísla nelze automaticky přenášet na Vlhovou. Ukazují ale, kde začíná skutečná špička.
Mezinárodní srovnání vychází podobně. Americký magazín Ski Racing počítá u samostatně financovaného závodníka na úrovni Světového poháru s minimálními základními náklady přes tři miliony korun ročně. Kdo se drží kolem dvacátého místa, vydělá za závod stovky až nanejvýš jednotky tisíc eur, zatímco jeho náklady jsou řádově vyšší.
Konkrétní rozpočet Ski Teamu Vlha pro sezonu 2026/27 zveřejněn nebyl. Je ovšem jisté, že realizační tým olympijské vítězky nepatří k těm nejlevnějším.
Proč platí jen třicítka a z čeho hvězdy žijí
Hranice je pevná. Pravidla FIS rozdělují odměny u individuálních disciplín mezi třicet nejlepších, stejně jako body do Světového poháru: vítěz bere 100, třicátý jeden bod. Jednatřicáté místo nepřinese nic: ani bod, ani euro.
FIS přitom v červnu 2025 odměny zvedla. Rada federace schválila navýšení až o 20 % od sezony 2025/26: deset procent garantuje FIS, dalších deset mají dobrovolně přidat organizátoři. Ještě v sezoně 2024/25 se v běžných závodech rozdělovalo často 144 000 eur a vítěz bral 47 000. Teď je minimum 167 619 eur na závod. Navýšení se ovšem nejvíc projevilo nahoře. Spodní polovina tabulky zůstala v pásmu, které na financování sezony nestačí.
Hvězdy proto nežijí z odměn za umístění. Klíčové jsou sponzorské smlouvy, reklamní plocha na přilbě, materiálové kontrakty a podpora státních či armádních sportovních center. U Vlhové slovenské zdroje dlouhodobě zmiňovaly generálního sponzora, hlavní reklamní partnery a podporu Top týmu a Dukly. Prémie za umístění jsou v tomto modelu bonusem za výsledek, ne mzdou.
Pro představu, co by se změnilo s formou: deset třetích míst za sezonu by Vlhové vyneslo 150 000 eur hrubého, tedy asi 3,65 milionu korun. Deset vítězství by znamenalo 550 000 eur, zhruba 13,4 milionu korun. Skutečné zdanění by se ale lišilo podle země, kde by se jelo. Dá se čekat, že právě takové částky bude mít Vlhová v hlavě, až bude v lednu 2027 stát na startu v Jasné a v únoru na mistrovství světa v Crans-Montaně.
Za Sölden si odnesla osm bodů, necelých 22 tisíc korun a jistotu, že koleno vydrží závodní tempo. Ta poslední položka v tabulce FIS nefiguruje, a přesto je z celého víkendu nejcennější.
