Špotáková reaguje na kritiku atletů z ME: Závodí za minimální odměny a zaslouží si respekt

Když 52 českých atletů odletělo na přelomu července a srpna do Birminghamu na halové mistrovství Evropy, veřejnost automaticky přepnula do režimu medailových očekávání. Jenže šampionát, který probíhá od 10. do 16. srpna 2026, přinesl i starty, které skončily v rozběhu nebo kvalifikaci. A s nimi přišly výtky. Barbora Špotáková, dvojnásobná olympijská vítězka a dnes místopředsedkyně Českého atletického svazu, na ně zareagovala jasně: atleti závodí za minimální odměny a zaslouží si respekt, ne posměch. Její slova nejsou jen emocionální obrana. Opírají se o systém, který si zaslouží rozbor.

Co vlastně čeští atleti od svazu dostávají

Veřejné dokumenty ČAS o finančním zabezpečení reprezentace pro rok 2026 odhalují strukturu, kterou běžný fanoušek nezná. Svazová podpora není plat. Je to účelové financování přípravy, tedy peníze na soustředění, regeneraci, dopravu, trenéry.

• Výběr TOP: až 800 000 Kč ročně na přípravu
• Výběr A: až 300 000 Kč ročně na přípravu
• Výběr B: žádné základní finanční prostředky

Poslední bod stojí za zopakování. Atleti ve výběru B, kteří stále reprezentují Česko na mezinárodní scéně, nemají od svazu přidělenou ani korunu na přípravu. Přitom právě z tohoto výběru pochází část nominace do Birminghamu. Trénují po práci, platí si trenéra z vlastní kapsy, cestují za vlastní peníze na závody, které jim teprve mohou zajistit postup do vyššího výběru.

Ta kráva tam má víc rozumu než to tele z ANO. Malá zveřejnila fotku z Alp a komentující se utrhli ze řetězu

VIPživot.cz

Právě teď

Odměna přijde, až když vyhrajete

Systém odměňování ČAS je postaven na výsledku, ne na účasti. Podle veřejně dostupných tabulek odměn na oficiálních soutěžích v roce 2026 vypadá struktura bonusů za ME takto:

Kdo vypadne v rozběhu, nedostane nic. Celá sezona přípravy, měsíce tréninku, investice do formy, a finanční návratnost je nulová, pokud atlet neprojde do finále. To není motivační systém pro profesionály. To je loterie, ve které si většina hráčů kupuje los z vlastních úspor.

Rozpočet, který vysvětluje víc než výsledky

Ze schváleného rozpočtu ČAS na rok 2026 vyplývá, že kapitola „Reprezentace senioři a junioři“ činí 46,53 milionu korun. Kapitola „Mistrovství světa a Evropy“ pak 20,40 milionu. Zní to jako velké peníze, dokud si neuvědomíte, že zahrnují kompletní zajištění širší reprezentace včetně juniorů, realizačních týmů, cestovného a logistiky po celý rok.

Vydělte 46 milionů mezi desítky sportovců, jejich trenéry, fyzioterapeuty, soustředění doma i v zahraničí. Výsledná částka na jednoho atleta se rychle smrskne na úroveň, která v žádném jiném profesionálním sportu nedává smysl. A přesto se od těchto lidí čeká, že v den D porazí soupeře z Německa, Francie nebo Velké Británie, kde je atletika financována na úplně jiné úrovni.

Proč Špotáková nemluví jen za kamarády

Špotáková nevstupuje do debaty jako nostalgická bývalá hvězda. Mluví z pozice místopředsedkyně svazu, která zná mechanismus podpory zevnitř. Ví, kolik peněz teče kam, ví, že výběr B nemá na přípravu nic, a ví, že nominace 52 atletů do Birminghamu je výsledek celoroční kvalifikační práce, ne automatická vstupenka.

Nejostřejší střet v celé debatě totiž není mezi úspěchem a neúspěchem. Je mezi veřejným očekáváním profesionálních výkonů a realitou poloprofesionálních podmínek. Fanoušek vidí rozběh a vyřazení. Nevidí, že atlet před ním trénuje po osmihodinové směně, nemá stálého fyzioterapeuta a na soustředění v zahraničí šetřil půl roku. Kritizovat takového člověka za to, že nepředvedl životní výkon zrovna v úterý odpoledne v Birminghamu, je podle nás minimálně nefér.

Co by se muselo změnit

Pokud česká atletika chce stabilně konkurovat na evropských šampionátech, nestačí rozšiřovat nominace. Musí se změnit poměr mezi šířkou reprezentace a hloubkou její podpory. Dokud budou existovat reprezentanti bez základního financování přípravy, budou existovat i rozběhová vyřazení, která veřejnost překvapí. Systém, který posílá atlety na šampionát a zároveň jim negarantuje ani korunu na cestu k němu, nemůže produkovat konzistentní výsledky.

Špotáková otevřela téma, které přesahuje jeden šampionát. Otázka nezní, proč někteří čeští atleti v Birminghamu zklamali. Otázka zní, jak je možné, že od nich vůbec čekáme víc, než jim dáváme.