Propast v tenise: Djokovič vydělal na turnajích přes 4 miliardy Kč, stovky hráčů hrají pod hranicí nákladů

K 29. květnu 2026 evidovaly oficiální mediální podklady Roland Garros u Djokoviče kariérní prize money ve výši 193 252 594 dolarů. Při kurzu České národní banky 20,905 Kč za dolar je to 4,04 miliardy korun, a to výhradně z turnajových odměn za singl a debl, bez sponzorů, exhibicí nebo podnikání. Částka je tak obrovská, že překrývá systémový problém: samotné řídící organizace tenisu už veřejně přiznávají, že bez garancí, penzí a bezplatného ubytování je profesionální kariéra mimo elitu ekonomicky neudržitelná.

Náskok, který nemá v historii tenisu obdobu

Djokovičův odstup od historické dvojky a trojky není kosmetický. Rafael Nadal skončil kariéru s 134 946 100 dolary, Roger Federer s 130 594 339 dolary. Srb má na Nadala náskok 58,3 milionu, na Federera 62,7 milionu, to odpovídá zhruba čtyřem až pěti kompletním grandslamovým sezonám prize money navíc.

Tempo současné generace je přitom ještě rychlejší. Carlos Alcaraz měl po sezoně 2025 na kontě 60 milionů dolarů a jen za jediný rok si připsal přes 21 milionů. Jannik Sinner skončil rok 2025 s 56,6 milionu. Oba vydělávají rychleji, než Djokovič ve stejném věku kariéry, ale k jeho absolutnímu rekordu mají stále daleko. Prize money na špičkových turnajích rostou rok od roku: vítěz Wimbledonu 2026 bere 3,6 milionu liber (asi 108 milionů Kč), celkový prize pool ATP v Cincinnati přesahuje 9,4 milionu dolarů. Strop se posouvá nahoru. Dno ale zůstává tam, kde bylo.

Propast v tenise: Djokovič vydělal na turnajích přes 4 miliardy Kč, stovky hráčů hrají pod hranicí nákladů

SportyŽivě.cz

Právě teď

Záchranné sítě pro ty, kdo to sami neutáhnou

ATP v roce 2023 spustila program Baseline, který garantuje minimální příjem hráčům v Top 250 singlu. Konkrétní pásma: hráči na pozicích 101–175 mají garantováno 150 000 dolarů ročně, hráči na místech 176–250 pak 75 000 dolarů. ATP výslovně říká, že z těchto peněz má hráč pokrýt kouče, osobního fyzioterapeuta a cestování. Jinými slovy, garantované minimum nepokrývá luxus, ale holé provozní náklady profese.

Vedle toho ATP v roce 2026 rozšířila penzijní plán na 300 hráčů ročně:

• Tier 1 (Top 150 singlistů + Top 50 deblistů): plný roční příspěvek 129 550 dolarů
• Tier 2 (dalších 100 singlistů): částečný příspěvek 20 000 dolarů

A ještě níž? Na ITF World Tennis Tour startovalo v roce 2024 celkem 10 979 hráčů ve 1 200 turnajích. ITF sama zvyšuje prize money na nižších úrovních a přidává bezplatné ubytování, protože hotelové náklady označuje za klíčovou položku hráčského rozpočtu. Samotná existence těchto programů je nejsilnější důkaz, že bez nich by stovky profesionálů skončily v červených číslech.

Kdo vlastně vydělává, a kdo platí?

Spor o rozdělování peněz v tenise eskaloval do soudní síně. Hráčská asociace PTPA, kterou Djokovič spoluzakládal, v žalobě z března 2025 tvrdí, že čtyři grandslamy v roce 2024 kolektivně vygenerovaly přes 1,5 miliardy dolarů, a hráčům šlo jen 10 až 20 procent tržeb. ATP v oficiální reakci oponuje: správa je nastavena 50 na 50, za pět let navýšila hráčskou kompenzaci o 70 milionů dolarů a zavedla Baseline, bonusy i audity. Ještě v květnu 2026 podávala PTPA nouzový návrh kvůli akreditacím. Od dohody jsou obě strany daleko.

Na ženském okruhu je reformní kalendář explicitnější. WTA vyhlásila cestu k rovným prize money na turnajích WTA 1000 a 500: u společných akcí s ATP do roku 2027, u samostatných turnajů do roku 2033. Přitom i ženská špička roste závratně; Aryna Sabalenková nastavila v roce 2025 sezonní rekord 15 milionů dolarů, Jelena Rybakinová si za neporažený titul na WTA Finals připsala 5,2 milionu.

Čeští hráči: bezpečnější pásmo, ale ne všichni

V aktuálním žebříčku ATP z srpna 2026 jsou Jiří Lehečka a Jakub Menšík v Top 20, Tomáš Macháč a Vít Kopřiva v první stovce. To je ekonomicky zcela jiná liga: turnajové odměny, sponzorské smlouvy, zázemí. Na hraně se pohybují hráči jako Dalibor Svrčina nebo Zdeněk Kolář, kteří oscilují kolem pásma, kde ATP teprve staví finanční záchranné sítě.

Pro rodiče, kteří zvažují tenisovou kariéru svého dítěte, je klíčový jeden údaj: návratnost investice nezačíná u talentovaného juniora, ale až ve chvíli, kdy se hráč dostane minimálně k hranici Top 250 singlu. Oficiální mezinárodní zdroje pojmenovávají hlavní náklady (kouč, fyzioterapeut, cestování), ale souhrnný český rozpočet nezveřejňují. Cesta tam je dlouhá, drahá a statisticky nepravděpodobná.

Kdy padne hranice 200 milionů dolarů?

Po Roland Garros 2026 stál Djokovič na 193,25 milionu. Wimbledonský semifinalista bral 900 000 liber, tedy zhruba 1,2 milionu dolarů. Pokud by v Cincinnati obhájil titul, podle našeho odhadu vycházejícího z podílu vítěze v roce 2025 by šlo o dalších zhruba 1,15 milionu. I po obou úspěších by byl někde kolem 195,6 milionu. Metu 200 milionů dolarů by tak pravděpodobně překonal až vítězným finále US Open, nikoli dříve.

Djokovičových 4 miliard korun z turnajů je monument individuální dominance. Ale ten monument stojí uprostřed systému, kde ATP sama musí garantovat minimální příjem dvěma stovkám hráčů a ITF platí hotely tisícům dalších, aby vůbec mohli hrát. Propast v tenise není metafora. Je to účetní realita.