Neštěstí horolezce Roubínka. 50 let po skonu svého krajana Schuberta

Neštěstí horolezce Roubínka na Makalu. 50 let po skonu svého krajana Schuberta

David Roubínek zemřel 4. května 2026 při sestupu z třetího výškového tábora na Makalu II. Na stejném masivu zahynul v roce 1976 Karel Schubert, první Čech na osmitisícovce.

i Zdroj fotografie: Expedition Club
                   

Padesát let dělí dvě české tragédie na hoře, která se tyčí nad údolím Barun ve východním Nepálu. Karel Schubert 24. května 1976 stanul na hlavním vrcholu Makalu a při sestupu už nedošel dolů. David Roubínek se na vedlejší vrchol Makalu II teprve chystal, když mu tělo vypovědělo službu ve výšce přes sedm tisíc metrů. Spojuje je masiv, sestup jako nejnebezpečnější fáze výstupu a bezmoc záchranářů tam, kde vrtulník nemá dost vzduchu pod rotorem. Rozdíl je v detailu, ne v důsledku.

Dva příběhy, jedna hora

Karel Schubert vystoupil na Makalu společně s Milanem Kriššákem jako vůbec první Čechoslováci na osmitisícovce. Podle archivního materiálu ČT24 se při sestupu dostal do nouzového bivaku kolem 8 300 metrů. Dolů už nesešel. Tři roky předtím, v roce 1973, zahynul na Makalu při první československé expedici Jan Kounický. Hora si v české stopě nese opakovanou daň.

David Roubínek přijel do Nepálu na jaře 2026 jako člen sedmičlenného česko-slovenského týmu. Cílem byl český a slovenský prvovýstup na Makalu II, vedlejší vrchol, který sdílí s hlavním Makalu výstupovou trasu až do zhruba 7 400 metrů, kde se cesty rozcházejí. Expedice nesla i symbolický motiv: Pavel Burda v rozhovoru pro Aktuálně.cz zmínil, že šlo také o vzdání úcty Schubertovi, jehož rodina posílala do Himálaje pamětní plaketu k padesátému výročí.

Noc v C3 a ráno, které změnilo všechno

Pemba Jangbu Sherpa z nepálské agentury I AM Treks popsal průběh stručně. Po noci ve třetím výškovém táboře, přibližně v 7 400 metrech, se Roubínkovi udělalo špatně. Tým okamžitě zrušil vrcholový pokus, podal kyslík a léky a začal ho snášet dolů. Roubínek zemřel asi o dvě stě výškových metrů níž, kolem 7 200 metrů. Příčinou měl být vysokohorský plicní edém, takzvaný HAPE.

HAPE je jedním z nejzákeřnějších rizik extrémní výšky. CDC ho popisuje jako stav, kdy se v plicích hromadí tekutina: nejdřív tlak na hrudi a kašel, pak prudká dušnost v klidu, někdy krvavé sputum. Jediná účinná léčba v terénu je urgentní sestup. Léky a kyslík jsou doplněk, ne náhrada. Tým udělal přesně to, co protokol předepisuje, a přesto nestačil.

Alpský styl: svoboda i past

Expedice šla v alpském stylu bez šerpů a výškových nosičů. Stránka Expedition Clubu zdůrazňuje, že šlo o nekomerční spolkovou akci s plnou osobní odpovědností. Martin Ksandr před odjezdem v rozhovoru pro Rockpoint říkal, že hlavní objektivní rizika vnímá jako výškovou nemoc, vyčerpání a počasí, ne laviny či seraky.

Alpský styl HAPE nezpůsobí. Ale zúží manévrovací prostor, když se něco pokazí:

  • Méně lidí na hoře znamená méně rukou k transportu.
  • Žádná logistická rezerva ve vyšších táborech.
  • Delší odkázanost na vlastní síly, než dorazí pomoc zvenčí.

Po tragédii musel tým dodatečně shánět nosiče z okolních komerčních expedic. Vlastní výstupní filozofie mu nevytvářela okamžitou záchrannou kapacitu. Podle dostupných informací byli ostatní členové po události v bezpečí v základním táboře.

Proč vrtulník nepomůže

Sedm tisíc metrů je výška, kde záchranný vrtulník přestává být řešením. Ne proto, že by tam technicky nevyletěl, Airbus H125 zvládl při speciální misi i 7 469 metrů. Ale běžné záchranné lety v Himaláji se odehrávají mezi 3 600 a 5 200 metry. Už v Camp 2 na Everestu, v 6 400 metrech, je podle Airbusu „obtížné nést cokoli“. Řidší vzduch znamená menší vztlak, minimální rezervu výkonu a závislost na dokonalém počasí.

V praxi to znamená jediné: zraněného nebo tělo je nutné nejdřív snést do výšky, kde má stroj šanci bezpečně operovat. K datu publikace nebylo veřejně potvrzeno, že se podařilo Roubínkovo tělo dopravit z hory dolů. Nepálský organizátor 5. května uvedl, že snahy probíhají; český sekundární zdroj o dva dny později popisoval shánění nosičů.

Co následuje pro rodinu

Když český občan zemře v zahraničí, zastupitelský úřad informuje blízké a doporučí další postup. Úmrtí se zapisuje do zvláštní matriky v Brně, která vystavuje český úmrtní list. Pokud je převoz pozůstatků možný, MZV zajišťuje konzulární dokumentaci; ministerstvo pro místní rozvoj doporučuje pohřební službu se zkušeností s přeshraničními převozy. Vypravitel pohřbu má 96 hodin od oznámení úmrtí na sjednání pohřbení.

Tohle je obecný postup. Zda bude vyproštění těla z ledového terénu nad sedm tisíc metrů vůbec technicky proveditelné, je otázka, na kterou zatím nikdo veřejně neodpověděl.

O padesát let později hora znovu ukázala totéž: ve výšce, kde každý nádech stojí víc energie než dole celý den chůze, se i připravená expedice během hodin dostane na hranici toho, co ještě jde zachránit. Schubert to věděl. Roubínek to věděl taky.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Matěj Pokorný

Zobrazit další články