Aktivní hráčka WNBA veřejně odmítla účast transgender žen v ženském sportu. Reakce přišla z hal, od vedení ligy i od spoluhráček.
Sophie Cunninghamová, sedmým rokem rozehrávačka v nejlepší ženské basketbalové lize světa, neřekla svůj názor jednou a necouvla. V profilu pro ESPN prohlásila, že chce „chránit mladé dívky v šatně, které by neměly nastupovat proti biologickým mužům“. O den později, 23. července 2026, postoj zopakovala před novináři po zápase Indiana Fever proti Connecticutu. A ještě o čtyřiadvacet hodin později přidala na Instagram: „Řekla jsem, co jsem řekla.“ Tři kroky, které z jednoho výroku udělaly kauzu, jež se přelila z internetu do arén a přinutila ligu reagovat.
Proč to v WNBA bouchlo silněji než jinde
WNBA se od roku 2020 veřejně profiluje jako liga sociální spravedlnosti. Má vlastní Social Justice Council, každý červen slaví Pride Month kampaní za LGBTQ+ komunitu a v květnu 2025 spustila platformu No Space for Hate zaměřenou na ochranu hráček před online nenávistí a agresí v arénách. Cunninghamová promluvila uvnitř prostředí, které si inkluzi vepsalo do DNA.
A právě v tom je jádro kauzy. Když podobné věci říká Riley Gainesová, bývalá plavkyně, která od roku 2022 působí jako mluvčí konzervativní organizace Independent Women’s Forum, jde o aktivistku plnící svou roli. Když totéž řekne hráčka, která má na dresovém čísle logo ligy a večer nastupuje na palubovku, střet je osobnější, ostřejší a pro vedení soutěže mnohem nepříjemnější.
Z Twitteru do hal
Kauza rychle přerostla sociální sítě. Už 31. července se před arénou v Portlandu shromáždili demonstranti s transparenty „Protect Trans Women“. O dva dny později, 2. srpna, se protesty přesunuly do Minneapolis před zápas Lynx–Fever. Trenérka Minnesoty Cheryl Reeveová přišla na rozehřívku v tričku s nápisem „Trans Kids Belong“. Fanoušci v hledišti bučeli na Cunninghamovou při každém dotyku s míčem.
Jediný disciplinární zásah ligy ale nesměřoval na hráčku Fever. Spolumajitelka Seattle Storm Celeste Keatonová dostala zákaz na pět domácích zápasů a klub neurčenou pokutu po incidentu s fanoušky v hale. Společné prohlášení WNBA a hráčské asociace z 22. července se soustředilo na nárůst nenávistných zpráv a potřebu dialogu, nikoli na trest pro Cunninghamovou.
Clarková mlčí, liga balancuje
Mediální tlak dopadl i na největší tvář ligy. Caitlin Clarková, spoluhráčka Cunninghamové v Indianě, zvolila procesní odpověď: „Je to na ligách a řídících orgánech.“ Když novinář zkusil doplňující otázku, usekla ho: „Právě jsem odpověděla.“ Vědomá snaha nerozvíjet spor, který nemá vítěze.
Liga sama se ocitla v pasti vlastního jazyka. Veřejně komunikuje respekt, diverzitu a bezpečnost, ale žádnou detailní transgender směrnici ve svých veřejně dostupných materiálech nemá. A nemá ji ani světový basketbal: FIBA v dubnu 2026 oznámila, že přezkum pravidel způsobilosti prodloužila o dva roky a do začátku roku 2027 nebude vyřizovat žádné žádosti. Pro srovnání: atletika už od září 2025 vyžaduje test genu SRY pro start v ženské kategorii, plavání má vlastní formální pravidla od roku 2022.
Co to znamená pro český sport
Jednotné české pravidlo pro účast transgender sportovců neexistuje. Antidopingový výbor ČR výslovně uvádí, že o způsobilosti nerozhoduje antidoping, ale příslušné svazy a pořadatelé. Český atletický svaz už implementoval pravidla World Athletics včetně testu SRY. Lukostřelecký svaz má vlastní směrnici. Česká basketbalová federace v běžně přístupných dokumentech žádnou samostatnou transgender metodiku nezveřejňuje.
Mediálně je české prostředí zatím klidnější. Ale čím méně transparentní pravidla svaz má, tím větší prostor pro kauzu vzniká ve chvíli, kdy se konkrétní případ objeví. A jak ukazuje příběh Cunninghamové, stačí jeden výrok, aby se debata přesunula z abstraktní roviny do hal, šaten a disciplinárních řízení.
Síla pozice, ne síla názoru
Názor, že transgender ženy nemají startovat v ženském sportu, není v americké veřejné debatě nový ani ojedinělý. Průzkumy ho dlouhodobě sdílí většina Američanů. Cunninghamová ale nepromluvila jako komentátorka, politička ani bývalá sportovkyně. Promluvila jako hráčka, která má za týden další zápas, další rozehřívku, další šatnu plnou spoluhráček, v lize, která svou identitu postavila na opačných hodnotách.
Právě proto výrok rezonuje. Ne kvůli tomu, co řekla, ale kvůli tomu, odkud to řekla. Žádný veřejně oznámený trest ani sponzorský postih se nepodařilo dohledat. Cunninghamová dál hraje, dál střílí, dál mluví. A FIBA mezitím tiše prodlužuje přezkum pravidel, která zatím nikdo nedopsal.
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 8719
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 3120
