Liberec si v březnu 2026 pojistil Tomáše Galvase smlouvou do roku 2028. V červenci oznámil, že dvacetiletý obránce stráví další sezonu pod Ještědem. A přesto ho v září na lavičce nemá.
9. července podepsal Galvas s Pittsburgh Penguins tříletý nováčkovský kontrakt. Podle plánu obou stran měl sezonu 2026/27 ještě odehrát v extralize, jenže zámořský kemp si řekl o svůj čas, a Bílí Tygři vstoupili do ročníku bez svého nejproduktivnějšího beka. Výsledek? Třináctá příčka, jeden bod, skóre 2:5 a přesilovky na absolutní nule. Nula gólů z pěti pokusů. Osm střel za deset minut přesilovkového času. Čísla, která mluví jasně.
Obránce, kterého si Liberec chtěl nechat
Příběh Galvasova odchodu se snadno zkreslí do schématu „klub prodal talent“. Realita je jiná. 1. března 2026 Bílí Tygři prodloužili s Galvasem smlouvu o dva roky. Sám hráč tehdy řekl, že „věří liberecké cestě“ a ocenil práci klubu s mladými. Když pak v létě přišel draft, druhé kolo, 54. místo celkově, Pittsburgh Penguins, Liberec reagoval klidně: sezonu 2026/27 má Galvas strávit doma.
Jenže NHL má vlastní kalendář. Nováčkovský kemp Pittsburghu začal v září a Galvas na něm dvakrát skóroval. Penguins ho posunuli mezi 23 obránců na hlavní kemp A-týmu. Najednou nešlo o plán „odejde za rok“, ale o reálný boj o soupisku. A Liberec mezitím odehrál první dva zápasy bez něj.
Přesilovka bez mozku na modré
Čísla z úvodu extraligy 2026/27 jsou tvrdá. Liberec měl v prvních dvou utkáních, prohře v Plzni a domácí porážce s Kladnem, pět přesilovek. Nevyužil ani jednu. Osm střel na branku, žádný gól, deset minut přesilovkového času bez jediného zásahu. V celé lize na tom hůř nebyly ani Karlovy Vary, Mountfield nebo Olomouc.
Proč právě přesilovka? Protože tam se absence kreativního beka projeví nejdřív. Galvas v minulé sezoně nasbíral 24 bodů (8+16) ve 32 zápasech základní části. Devět z nich, tedy víc než třetinu, udělal v početních výhodách. Byl to on, kdo z modré čáry řídil rozehrávku, hledal průnikové přihrávky, držel puk v pásmu. Bez něj se Liberec v přesilovce spoléhá na Radima Šimka a Lukáše Kachlíře, ale žádný z nich zatím nenabídl srovnatelnou kombinaci přehledu a ofenzivní odvahy.
Dva zápasy jsou malý vzorek. Kouč Kudrna po utkání s Kladnem sám říkal, že tým prohrál z víc důvodů než jen kvůli jednomu chybějícímu hráči. To je fér. Ale strukturální problém v přesilovce se typicky projeví právě v těsných zápasech, a Liberec jich bude mít spoustu.
Rulík: „Má velkou šanci“
Na pozápasové tiskové konferenci po utkání Liberec–Kladno 20. září 2026 dostal trenér české reprezentace Radim Rulík otázku na Galvasovy vyhlídky v zámoří. Odpověď byla jednoznačná: „Podle mě má velkou šanci.“ Dodal, že to říká na základě toho, jak Galvase zná z národního týmu.
Rulík už na jaře 2026 při soustředění reprezentace pojmenoval, co u mladého obránce sleduje. Mentální odolnost? Žádné obavy. Herní stránka? Bez větších výhrad, i v prvním seniorském startu zvládal osobní souboje. Testem pro NHL budou podle Rulíka tři věci: fyzická hra, předbrankový prostor a boj o pozici v mezinárodním tempu. Přesně to, co se na kempu Pittsburghu prověřuje.
Co bude dál pod Ještědem
Liberec se nedopustil chyby. Galvase neprodal, nepustil, neodepsal. Naopak, udělal maximum, aby si ho udržel. Problém je jinde: vývoj hráče směrem k NHL běží rychleji, než klub stíhá nahradit jeho roli. A v otevřených zdrojích do 22. září 2026 není jediné oznámení o příchodu obránce, který by cílil právě na přesilovkovou kreativitu.
Pokud Galvas na hlavním kempu Penguins neuspěje a vrátí se do Liberce, problém zmizí sám. Pokud ale zůstane v zámoří, ať už v NHL, nebo na farmě, Tygři budou muset přesilovku vyřešit jinak. Osm zápasů bez přesilovkového gólu už by nebyl výkyv, ale alarm.
Galvas mezitím dál bojuje o sen každého českého hokejisty. A Liberec platí daň za to, že vychoval hráče, kterého chce NHL hned teď.
