Infantino: Hrozba bojkotu ho donutila couvnout a teď se kaje

Infantino chtěl prodat práva na mistrovství světa soukromníkům. Hrozba bojkotu ho donutila couvnout a teď se kaje

FIFA plánovala přesunout komerční práva k mistrovství světa do nové dceřiné firmy a prodat v ní podíl investorům. Během 72 hodin se proti postavily tři kontinenty.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Tři dny. Tolik času stačilo, aby se nejambicióznější obchodní plán v dějinách FIFA rozpadl dřív, než vůbec dostal šanci na hlasování. Gianni Infantino 28. července 2026 oznámil vznik FIFA Forward Enterprise, dceřiné společnosti, do níž měly přejít veškeré komerční a provozní operace kolem mistrovství světa i dalších turnajů. Menšinový podíl v ní měli získat soukromí investoři vedení holdingem Thrive Eternal, spojovaným s Joshuou Kushnerem. FIFA si chtěla předem stáhnout až 4,2 miliardy dolarů proti budoucím výnosům. Do 31. července byl projekt mrtvý.

Co přesně bylo „na prodej“

Označení „prodej práv na MS“ je zkratka, která zakrývá rozsah záměru. Do FFE neměla spadat jen televizní práva. Šlo o kompletní komerční a eventový balík:

  • televizní a digitální vysílání,
  • sponzoring a licencování,
  • prodej vstupenek a hospitality,
  • provozní zajištění turnajů,
  • takzvané „new ventures“, tedy nové obchodní formáty.

FIFA by si ponechala kontrolní podíl a rozhodovací pravomoc nad pravidly soutěží. Investoři měli dostat nekontrolní, menšinový vstup. Infantino to prezentoval jako cestu, jak zvýšit rozvojové financování pro každou z 211 asociací z 8 na 20 milionů dolarů ročně. Celková valuace FFE byla stanovena na 20 miliard dolarů, poradcem transakce měla být J.P. Morgan.

Jenže právě ta architektura, vpuštění externích investorů přímo do majetkové struktury společnosti navázané na výnosy z MS, neměla ve světovém fotbale precedent.

Tři kontinenty řekly ne

Odpor nepřišel jen z Evropy. Přišel současně z Asie, Severní Ameriky i Karibiku, a právě v tom spočívala jeho drtivá síla.

Jako první se 29. července ozvala Asijská fotbalová konfederace. AFC vytkla FIFA, že návrh nebyl projednán standardními řídicími kanály; jinými slovy, že se o něm dozvěděla z médií. O den později přišly dvě rány najednou. Concacaf jménem 41 členských asociací návrh odmítl a položil otázku, která rezonovala celým sporem: proč je po nejziskovějším mistrovství světa v historii potřeba private equity? A UEFA přešla k ultimátu. Její prohlášení jménem 55 národních svazů bylo jednoznačné: žádný evropský národní tým se nezúčastní žádné soutěže FIFA, dokud návrh nebude úplně stažen a FIFA nedá závaznou pojistku, že soutěže už nikdy neotevře soukromému vlastnictví.

Hrozba bojkotu se bezprostředně týkala i ženského MS do 20 let v Polsku. Infantino čelil scénáři, v němž by FIFA pořádala turnaje bez Evropy, bez Asie a bez Severní Ameriky. Tedy bez tří mocenských center, bez nichž je světový fotbal nepředstavitelný.

Ještě 31. července se FIFA pokusila o zmírnění škod: zveřejnila „upřesnění“ s větou „Nikdo neprodává fotbal.“ Tentýž večer Infantino oznámil, že návrh nebude pokračovat. Seniorní poradce Carlos Cordeiro rezignoval. Podle AP se od projektu interně distancoval i šéf operací Kevin Lamour.

Omluva za proces, ne za záměr

5. srpna se vedení FIFA sešlo v Rabatu. Výsledkem bylo prohlášení, v němž FIFA uznala chyby, ale pozorný čtenář si všimne, kam omluva mířila. FIFA litovala způsobu, jakým byl návrh předložen. Ne toho, že vznikl.

V samostatném dopise Radě FIFA a 211 asociacím byla za procesní pochybení vyslovena omluva. Management deklaroval plnou podporu Infantinovi. Projekt byl označen za odložený. Zároveň FIFA slíbila interní přezkum a zprávu pro další zasedání Rady.

Tři konfederace to ale nestačilo. Společný otevřený dopis AFC, Concacafu a UEFA z 10. srpna mluví o „podvodu“, „selhání úsudku“ a „zásadním porušení důvěry“. A hlavně o pokračujícím vzorci jednání, nikoli o jednorázovém komunikačním přešlapu. Kritika mířila na řízení FIFA jako systém, ne na jednu špatně načasovanou prezentaci.

Co by to znamenalo pro české diváky

Kdyby FFE vznikla a změnila distribuční model vysílacích práv, dopad na české obrazovky by nebyl automaticky katastrofální, ale ani zanedbatelný. Český zákon chrání u mistrovství světa ve fotbale jako události značného společenského významu pouze zápasy národního týmu a semifinále s finále. Zbytek turnaje zákonnou ochranu nemá.

V roce 2026 Česká televize vysílala rozsáhlé pokrytí MS včetně přímých přenosů, analýz i datového streamu. To ale byla konkrétní obchodní dohoda, ne automatický nárok. Privatizace komerční vrstvy by mohla zvednout cenu celého balíku a změnit, kdo a za kolik vysílá skupinové zápasy nebo osmifinále. Právní minimum by zůstalo, ale komfort, na který jsou čeští diváci zvyklí, by garantován nebyl.

Konec, nebo jen pauza?

Infantino přežil. Ale jeho manévrovací prostor se zúžil. Ještě 22. září 2026 sám navrhoval možnost externího nezávislého přezkumu řízení FIFA před zasedáním Rady 15. října. To není gesto člověka, který má situaci pod kontrolou; to je gesto člověka, který kupuje čas.

Projekt FFE je mrtvý. Logika, která ho zrodila, ale ne. FIFA v březnu 2026 schválila rekordní rozpočtový výhled 14 miliard dolarů na cyklus 2027–2030. Organizace, která nepotřebuje peníze, ale přesto hledá investory, hledá něco jiného než hotovost. A dokud tři konfederace nedostanou závaznou pojistku, že se podobný pokus nebude opakovat, zůstává otevřená otázka, jestli červenec 2026 byl konec příběhu, nebo jen jeho první dějství.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Josef Kebrle

Zobrazit další články