Švýcarský tenista Riedi popsal boj s démony. Před dvěma lety se pokusil vzít si život

Riedi zvolil přesné datum, ne přesné okolnosti. Čtyřiadvacetiletý švýcarský tenista v osobním příspěvku na Instagramu napsal, že 21. června 2024 dospěl do bodu, kdy se pokusil ukončit svůj život. Víc k samotnému dni neřekl a výslovně dodal, že do důvodů ani detailů zacházet nechce. Mluvit o tom je ale potřeba, protože duševní zdraví si zaslouží mnohem víc pozornosti. Zprávu 9. listopadu 2026 převzala švýcarská veřejnoprávní SRF i další evropská média. Jeho příběh tím přestal být jen soukromou zpovědí. Ukazuje, jak se vrcholový tenis učí brát psychiku stejně vážně jako natržený sval nebo operované zápěstí.

Bitva, kterou okolí nevidělo

„Démony“ Riedi pojmenovává konkrétně: dlouhodobé úzkosti, panické ataky a mentální bitvu, kterou podle jeho slov většina lidí kolem něj vůbec nezaznamenala. Diagnózu neuvádí. Spouštěče také ne. A zůstat u jeho vlastních slov je v tomto případě namístě.

Podstatnější než to, co ho dovedlo na okraj, je pro něj cesta zpátky. Jmenuje tři věci: „nejlepší profesionální pomoc“, podporu lidí, kteří jsou mu nejblíž, a hodně práce na sobě. Kdo konkrétně mu pomáhal, neříká. Zda šlo o terapii, léky nebo pauzu, také ne.

Fotbalový expert kritizuje šéfa Sparty Rosického. Nepochopitelné, kádr je postaven špatně

SportyŽivě.cz

3 h

Dnes podle svých slov cítí štěstí a vděčnost za život a těší se na budoucnost. Zároveň nezastírá, že fyzické i mentální výzvy pokračují. Do příspěvku vložil i větu, která u profesionálního sportovce zní skoro jako vyznání víry: zdraví, štěstí a život mají přednost před vítězstvími. Přidal i výzvu pro ty, kdo procházejí podobným obdobím. Mluvte s někým. Říct si o pomoc není ostuda.

Tři dny nato hrál kvalifikaci Wimbledonu

Zvenku tehdy nic nenapovídalo, čím Riedi prochází. Oficiální pavouk kvalifikace Wimbledonu 2024 ukazuje, že už 24. června, tedy tři dny po datu, které ve svém příspěvku uvedl, porazil Argentince Juana Pabla Ficoviche. O dva dny později přidal výhru nad Američanem Patrickem Kypsonem. Ve finálovém kole kvalifikace pak 27. června prohrál s Australanem Alexem Boltem až po pěti setech.

Výsledky v tabulce vypadají jako obyčejný tenisový týden. Úspěšný, ale nedotažený. Právě v tom je jeho výpověď nejsilnější: hráč může současně svádět jinou, mnohem těžší bitvu, o které soupeř, rozhodčí ani diváci nevědí.

Riedi přitom nepatří k neznámým jménům. Jako junior patřil k velkým nadějím švýcarského tenisu po éře Federera a Wawrinky. V roce 2020 hrál finále juniorského Roland Garros, na juniorském Australian Open slavil titul ve čtyřhře. Mezi dospělými sbírá tituly hlavně na challengerech:

• 2022: Helsinky, Andria
• 2024: Oeiras, Ottignies
• 2026: Pusan (Challenger 125)

Nejvýš se v žebříčku ATP podle databáze Tennis.com dostal na 117. místo. Agenturní zprávy z listopadu 2026 ho řadí zhruba na 245. příčku. Propad má jednoduché vysvětlení.

Čtvrtá operace za dva roky

Riediho kariéra je posledních několik sezon spíš kartotékou lékařských zpráv. Když v červnu 2026 podstoupil operaci levého zápěstí, SRF ji popsala jako čtvrtou operaci za dva roky. Tehdy nebylo jasné, jak dlouho bude mimo kurty. V listopadu je stále mimo a konkrétní plán návratu zatím nezveřejnil.

Už po zákroku přitom napsal, že další operace nebolí jen fyzicky, ale i psychicky. Přímou souvislost mezi zraněními a svou krizí ale netvrdí a nemáme ji tvrdit ani my. Jeho dosavadní příběh přesto ukazuje, že odolnost se ve sportu neměří jen tím, jak rychle se člověk zvedne po operaci. Někdy hlavně tím, jestli si dovolí přiznat, že se zvednout nedokáže sám.

Tenis se učí brát hlavu jako zranění

Riedi není první tenista, který promluvil. Tím zlomovým momentem byl rok 2021, kdy Naomi Ósakaová odstoupila z Roland Garros a otevřeně mluvila o úzkostech z mediálních povinností a o depresích. Závažností má ale Riediho výpověď blíž ke zpovědi Nicka Kyrgiose. Australan v roce 2023 popsal období sebevražedných myšlenek a sebepoškozování a poděkoval Andymu Murraymu. Ten si na tréninku všiml varovných signálů a snažil se mu pomoci.

Rozdíl mezi tehdejší a dnešní dobou podle nás není v tom, že by hráči trpěli méně. Změnilo se, co s tím okruhy dělají. Pravidla ATP pro rok 2026 počítají se specialistou na duševní zdraví a pohodu na vybraných turnajích Masters 1000 a s psychologickými službami na vybraných podnicích kategorií 500 a 250. WTA má v rámci svého zdravotního týmu samostatnou sekci pro duševní zdraví. Mezinárodní federace World Tennis společně s WTA připravuje materiály první psychické pomoci pro fyzioterapeuty a lékaře na turnajích.

Federace přitom otevřeně pojmenovává, co dělá tenis rizikovým: kalendář, který trvá skoro celý rok, neustálé cestování, individuální soutěž bez týmu za zády, finanční tlak a sílící útoky na sociálních sítích. Na 3. prosince 2026 svolala druhý Mental Health in Tennis Summit. U jednoho stolu tam usednou ATP, WTA, grandslamy i národní federace. Navazují na 25 doporučení z roku 2022, od péče a vzdělávání po vztah s médii.

Zda Riedi některý z těchto programů využil, z jeho slov nevyplývá. Jeho výpověď ale přichází ve chvíli, kdy se téma posouvá od odvážných jednotlivců k systému. A tak to podle nás má být. Zranění zápěstí nikdo neléčí odhodláním. Úzkost také ne.

Čeští sportovci, kteří promluvili, a kam se obrátit

Ani český sport nemlčí. Tenistka Brenda Fruhvirtová v srpnu 2025 na Instagramu popsala období depresí, panických záchvatů a úzkostí a svůj návrat k tenisu. Ještě otevřenější byl atlet Filip Češka. Pro Seznam Zprávy mluvil o depresích i opakovaných pokusech o sebevraždu a o tom, že zlom přišel, když se svěřil trenérovi a začal se léčit.

Systémová podpora i u nás pomalu sílí. Český olympijský výbor má v High Performance Programu pro období 2026 až 2030 mezi prioritami psychologickou podporu výkonu i psychické zdraví sportovců. Centrum sportovní medicíny nabízí posouzení duševního zdraví, psychiatrickou péči a doporučení ke sportovnímu psychologovi či psychoterapeutovi.

Krize se ale netýká jen vrcholových sportovců. Organizace Nevypusť duši upozorňuje na signály, kterých si u sebe nebo u blízkých můžeme všimnout:

• výroky jako „jsem na obtíž“, „nikomu bych nechyběl“, „nemám proč žít“
• potíže se spánkem a jídlem, ztráta zájmu o koníčky
• stahování se z kontaktů, podrážděnost, úzkost nebo naopak pasivita a vyčerpání
• nadměrné zabývání se smrtí, loučení, rozdávání věcí
• zvýšené pití alkoholu či užívání drog

Pomoci mohou i blízcí, praktický lékař, psychiatrická pohotovost nebo krizové centrum. Další rady shrnuje Národní zdravotnický informační portál.

Riedi teď nemůže hrát, protože se mu hojí zápěstí. Nejdůležitější výměnu ale už vyhrál. Jeho poslední slovo nepatří žebříčku ani turnajům, ale větě, že říct si o pomoc není ostuda.

Redakce SportyŽivě.cz se o pokusila zjistit odborné vyjádření od experta na tuto oblast, psychologa Michala Šafáře. Do uzávěrky vydání tohoto článku však odpovědi nezískala.