Legendární trenér Arsenalu chce řídit světový fotbal. Wenger zvažuje kandidaturu na prezidenta FIFA proti Infantinovi

Do 18. listopadu zbývá osm dní. Pak se uzavře seznam lidí, kteří mohou v březnu 2027 v marockém Rabatu sesadit Gianniho Infantina z čela světového fotbalu. Jméno, které se v evropských kuloárech skloňuje nejčastěji, nepatří kariérnímu funkcionáři. Patří sedmasedmdesátiletému Francouzi, který 22 sezon vedl Arsenal. Podle BBC ho ke kandidatuře přemlouvají vysocí představitelé evropského fotbalu. Pákistánský deník Dawn píše, že Wenger výzvu zvažuje a rozhodnout se má během tohoto týdne. Oficiální oznámení zatím chybí od něj i od FIFA. Pokud ale kývne, nepůjde o souboj dvou mužů. Půjde o test, zda může ve FIFA uspět kandidát s fotbalovou autoritou proti prezidentovi, který si deset let budoval síť podpory na rozvojových penězích.

Jméno, které otevírá dveře i mimo Evropu

Wengerova reputace stojí na číslech, která v anglickém fotbale nikdo nepřekonal. V Premier League odkoučoval 828 zápasů, což je rekord. Získal tři ligové tituly a sedm FA Cupů, což je rovněž rekord. Především ale v sezoně 2003/04 dovedl Arsenal k ligovému titulu bez jediné porážky. Jeho „Invincibles“, tedy Neporazitelní, nakonec nenašli přemožitele ve 49 ligových zápasech po sobě. Tyto údaje připomněla Premier League při jeho uvedení do Síně slávy.

Jenže legenda z lavičky by na volby nestačila. Wenger má výhodu, kterou ostatní kandidáti nemají: zná FIFA zevnitř. Od listopadu 2019 v ní působí jako šéf globálního rozvoje fotbalu a podle BBC má dodnes na starosti akademie, mládežnické soutěže a technické otázky. Jeho příznivci věří, že díky této práci má respekt i v zemích, kde by evropský funkcionář narazil.

Kouč Slavie Trpišovský o posilách. N’Guessan je nejsilnější, když může nahánět hráče

SportyŽivě.cz

5 h

Podstatné je i to, jak se postavil ke krizi, která celou volební debatu rozpoutala. V srpnu se od plánu FIFA Forward Enterprise veřejně distancoval. Podle BBC uvedl, že do příprav nebyl zapojen a dozvěděl se o nich z médií. Stažení projektu označil za nezbytné, aby FIFA zůstala nezávislá a sloužila fotbalu transparentně a s integritou. Od člověka na výplatní listině FIFA to byla nezvykle ostrá slova.

Má to i háček. Podle dostupných mediálních informací mu smlouva ve FIFA končí na konci roku. Oficiální potvrzení ale chybí.

Od hrozby bojkotu k hledání vyzyvatele

Evropský odpor k Infantinovi nevznikl přes noc. Rozbuškou se stal plán FIFA Forward Enterprise. FIFA ho popisovala jako přesun komerčních a provozních aktivit kolem turnajů do dceřiné organizace, kterou by trvale vlastnila a kontrolovala. Všem 211 členským asociacím slibovala víc peněz. UEFA v tom viděla něco jiného: prodej podílů ve Světovém poháru a dalších soutěžích soukromým investorům.

Reakce byla bezprecedentní. 30. července UEFA a jejích 55 národních asociací oznámily, že evropské týmy nebudou hrát soutěže FIFA, dokud návrh nezmizí ze stolu. FIFA ustoupila. 27. srpna UEFA uvedla, že dostala písemné potvrzení o „neodvolatelném a trvalém“ stažení projektu. Bojkot ale pozastavila jen prozatímně.

Důvěra se už neobnovila. V říjnu UEFA v Berlíně veřejně napsala, že FIFA potřebuje nové vedení a „respektovanou sjednocující osobnost“. Přidala reformní balíček: oddělení pravomocí, silnější Radu FIFA a prezidenta, který „vede, neřídí“. Změny kalendáře a soutěží by podle ní měly vyžadovat jednomyslný souhlas užšího vedení. Wengerovo jméno v textu nepadlo. Popis ideálního kandidáta mu ale sedí nápadně dobře.

Podle nás je v tom celá logika Wengerovy kandidatury. Evropa potřebuje převést odpor do jména, které neponese nálepku „kandidát UEFA“. Kdyby ji neslo, zbytek světa by ho mohl odmítnout jako agenta bohatých Evropanů.

Volební matematika: 211 hlasů a Infantinův náskok

Pravidla stanovují stanovy FIFA. Každá členská asociace má na Kongresu jeden hlas, ať jde o Německo, nebo o ostrov v Karibiku. Kandidáta musí navrhnout nejméně pět asociací a přihláška musí dorazit nejméně čtyři měsíce před kongresem. V prvním kole je k vítězství potřeba dvoutřetinová většina, v dalších kolech stačí nadpoloviční většina platných hlasů.

Infantino oznámil, že bude kandidovat znovu, a během roku si zajistil podporu velkých bloků:

Dohromady 136 asociací, tedy víc než polovina Kongresu. Prohlášení konfederace sice neznamená, že tak budou hlasovat všechny její členské asociace. AP navíc připomíná, že asijská podpora přišla po dřívější kritice. Přesto je jasné, proč může Infantino zůstat favoritem i bez Evropy.

Jeho podpora má konkrétní cenovku. FIFA uvádí, že za posledních deset let investovala do rozvoje fotbalu přes 110 miliard Kč, a čtvrtý cyklus programu FIFA Forward pro roky 2027 až 2031 chce zvýšit zhruba na 60 miliard Kč. Pro menší federace jde o hřiště, trenéry a mládežnický fotbal.

Wenger by tedy musel přesvědčit asociace, které Infantinovi vděčí za konkrétní peníze. Evropa sama s 55 hlasy nestačí. V tomto scénáři by potřeboval rozbít aspoň jeden velký blok, nejspíš asijský nebo africký. Právě tam se jeho technická práce ve FIFA měla nejvíc projevit.

Kdo další stojí na startu

Wenger by nebyl jediným vyzyvatelem. Pole se v posledních týdnech začalo plnit:

• Ramon Vega: bývalý švýcarský reprezentant a obránce Tottenhamu, později finančník. Oznámil reformní kandidaturu, už dříve ale nezískal potřebných pět nominací.
• Kozo Tašima: člen Rady FIFA od roku 2015 a bývalý šéf japonské federace. Kandidaturu staví na integritě a férovosti a domácí asociaci má za sebou.
• Gianni Infantino: úřadující prezident od roku 2016, s argumentem rozvojových peněz a podporou mimo Evropu.

Španělský deník El Español s odkazem na L’Équipe a The Telegraph přidává zákulisní mapu dalších jmen, která se v Evropě probírala: Sándor Csányi, Răzvan Burleanu, Fernando Gomes, Michele Kang a Lise Klaveness. Pokud by Wenger odmítl, mohla by UEFA podle listu zvažovat podporu Tašimy. Nejde o oficiální seznam UEFA a tak je třeba ho číst.

Srovnání ukazuje, v čem je Wenger jiný. Vega nemá síť, Tašima nemá světové jméno. Wenger by do voleb přinesl obojí, aspoň zčásti. Zda to stačí na 106 hlasů, je otázka, na kterou zatím nikdo nezná odpověď.

Co z toho plyne pro český fotbal

Fotbalová asociace ČR je členem FIFA i UEFA. Podle vlastních stanov zajišťuje účast českých reprezentací v soutěžích obou organizací, řídí se jejich předpisy a čerpá od nich příspěvky. Změna v čele FIFA by se Česka dotkla hlavně přes rozvojové peníze, reprezentační kalendář a vztah mezi FIFA a UEFA. Na domácí ligu by dopadla jen nepřímo.

Formáty turnajů navíc prezident sám neurčuje. O počtu týmů na závěrečných turnajích rozhoduje Rada FIFA, hostitele mistrovství světa volí Kongres. Šampionát v roce 2026 už má 48 týmů a Mistrovství světa klubů se hraje s 32 týmy jednou za čtyři roky. Nový prezident by mohl tlačit na změny, ale bez většiny by narazil.

V létě se FAČR ocitla uprostřed sporu. Po zmatcích kolem vyjádření Davida Trundy v červenci, o kterých psal iROZHLAS, asociace deklarovala, že s plánem FIFA nesouhlasí a podporuje stanovisko UEFA. To ale není podpora konkrétního kandidáta. Veřejně se FAČR zatím k žádnému jménu nepřihlásila. Jestli se Wenger rozhodne kandidovat, český hlas bude jedním z 55 evropských, které budou chtít jasný signál. Dá se čekat, že se FAČR přidá k evropské většině.

Wenger kdysi vybudoval tým, který celou sezonu neprohrál, protože hráče přesvědčil, že vítězství přijde ze stylu, ne z peněz. Ve FIFA si to může vyzkoušet znovu, jenže tentokrát proti soupeři, který má peníze i hlasy. Odpověď přijde do 18. listopadu.