Mbappé začínal jako levý bek. Lička prozradil, co se děje za branami slavné francouzské akademie, kde vyrůstají hvězdy

Když česká trenérská výprava dorazila do lesa u Rambouillet, Zinedine Zidane tam právě končil svůj první sraz jako nový trenér francouzské reprezentace. Verner Lička, prezident Unie českých fotbalových trenérů, přijel „na výzvědy“ a pro Aktuálně.cz pak popsal, co za branami národního fotbalového institutu viděl. Nejvíc zarezonoval jeden detail. Malý Kylian Mbappé, který v Clairefontaine strávil roky 2011 až 2013, podle Ličky hrál v akademii levého beka. Jako kuriozita to funguje skvěle, ale my v tom vidíme víc. Je to klíč k celému francouzskému modelu, který nehledá hotové hráče. Hledá potenciál a dává mu čas.

Levý bek jménem Mbappé

Proč trenéři postavili budoucího mistra světa na kraj obrany, Lička nevysvětluje. Oficiální potvrzení od francouzského svazu FFF zatím chybí. Do logiky místa ale detail zapadá přesně. Ve třinácti letech tu pozice není definitivní. Trenéři sledují rychlost, techniku, rozhodování a charakter. Kde hráč v sobotu nastoupí, je až druhotné.

Levý bek navíc musí bránit, rozehrávat i podporovat útok, takže vidí celé hřiště. Pro kluka, který jednou bude rozhodovat zápasy rychlostí, to podle nás není špatná škola. FFF ostatně cituje Mbappého, podle kterého se v Clairefontaine začal učit, že fotbal je povolání.

Kvůli jednomu videu přišla Ornella o miliony a bydlí v nerekonstruovaném domě. Kokta přiznal, že chyba byla jen na jeho straně

VIPživot.cz

3 h

Seznam absolventů podle FFF Académie vypadá jako soupiska vysněného týmu: Thierry Henry, Nicolas Anelka, William Gallas, Louis Saha, Hatem Ben Arfa, Blaise Matuidi, Abou Diaby, Raphaël Guerreiro, Alphonse Areola, Kylian Mbappé nebo Manu Koné.

Za branami: les, čtrnáct hřišť a budíček v šest

Clairefontaine leží zhruba 50 kilometrů od Paříže a zabírá 62 hektarů lesa. Není to jen akademie, je to národní centrum francouzského fotbalu. Stojí tu 14 hřišť, osm rezidencí s 230 pokoji, vlastní kuchyně, lékařské centrum, výzkumné pracoviště a audiovizuální oddělení. Během roku se tu vystřídá 23 francouzských reprezentací, soustředění zabírají 350 dní v roce a kuchaři za sezonu uvaří 120 000 jídel.

Lička popisuje jemný trávník, umělé povrchy, posilovny, učebny a jídelny. Zapamatoval si ale hlavně režim. Vstává se v šest, od sedmi je snídaně a pak se jde do školy. Po návratu následuje příprava, trénink a nakonec domácí úkoly. Osobního volna podle Ličky zbývá minimum.

Oficiální rámec to potvrzuje: upravená školní docházka a pět tréninků týdně. Víkend ale patří rodině. Hráči se vracejí domů a nastupují za své mateřské kluby. Francouzi tak dítě nevytrhnou z prostředí úplně, jen mu přes týden nastaví přísný řád.

Lička pro tenhle styl našel výstižné označení: „empatická přísnost“. Za prohřešky se dá vyletět. Za nesplněný tréninkový úkol se ale netrestá, místo toho přichází zpětná vazba.

Síto, přes které neprojde skoro nikdo

Tvrdost začíná dávno předtím, než si dítě vybalí kufr. Podle Ličky se výběr podobá trychtýři. Z tisíců dětí zbude hrstka. Uchazeči hrají pět na pět a osm na osm, absolvují fyzické testy přepočítávané podle výšky a váhy, testy logického myšlení i francouzštiny. Na konci čeká třídenní finální kemp.

Oficiální kalendář konkurzu na sezonu 2026/2027 ukazuje, jak dlouhé to síto je. Vstupní dny proběhly od 23. do 26. února, první kolo 7. března, druhé 21. března a brankáři měli vlastní termín 8. dubna. Finální soustředění se konalo od 20. do 22. dubna. Pak ještě přišly lékařské prohlídky a rozhovory s rodinami.

Nejvíc ale zaujme, kdo má poslední slovo. Podle Ličky to není hlavní trenér, ale psycholog s právem veta. Zdůvodnění je prosté: „Charakter nepředěláte.“ Akademie chce hráče, kteří respektují týmová pravidla a nedívají se jen na sebe. FFF oficiálně potvrzuje, že při výběru váží vedle sportu i školní výsledky a chování. Přesnou metodiku psychologického hodnocení ale veřejně nepopisuje.

Clairefontaine je přitom jen vlajková loď. Podle FFF funguje ve Francii 16 mužských svazových center předvýchovy pro hráče od 13 do 15 let. Ročně jimi projde 480 kluků a 60 procent z nich přejde do akreditovaných mládežnických akademií profesionálních klubů. To ještě není profesionální smlouva, ale je to vstupenka do světa, kde se o ni hraje. Některým z pólů FFF prošlo také zhruba 30 procent francouzských mistrů světa. Podobná síť osmi center existuje i pro dívky. V sezoně 2023/2024 v ní bylo 168 hráček a 98 procent z nich úspěšně odmaturovalo.

Doteky, slabší noha a fotbal za deset let

Co se na hřišti trénuje, překvapí ty, kdo čekají kličky a parádičky. Driblovat se podle Ličky děti naučí na plácku a na sídlišti. Akademie proto cílí na „fotbal zítřka“: porozumění hře, rozhodování, spolupráci a kolektivní inteligenci. Šikovných kluků mají Francouzi dost. Chytrých je méně.

Konkrétní příklad, který si Lička přivezl, je skoro banální. Hráč má mít aspoň 50 doteků za poločas a minimálně třetinu z nich slabší nohou. Všechno se počítá a vyhodnocuje. Neslouží to ale jako podklad pro tresty, nýbrž k rozvoji. Tohle si mimochodem může vzít každý český trenér přípravky. Stačí papír, tužka a ochota pustit si video.

Nad tím vším stojí výzkumné centrum. Podle materiálu L’Équipe a FFF z jeho otevření se tam pracuje s daty, technologiemi, virtuální realitou a novými způsoby učení. Řeší se i spánek, stres a zdraví. Cíl je ambiciózní: odhadnout, co se bude hrát za deset let, a trénovat na to už dnes. Magie to není. Je to systematické testování postupů, které pak putují do reprezentací, pólů i klubových akademií.

Proč to Česko nezkopíruje

Česko svou obdobu má. Regionální fotbalové akademie FAČR soustřeďují talenty, zajišťují školu, stravu, tréninková centra i internáty. Rozdíl je ale v měřítku. Podle FAČR měly české akademie v roce 2018 osm pracovišť a 369 hráčů. Náklady přesáhly 74 milionů korun, z toho zhruba 44,5 milionu dal svaz a 29,7 milionu Nadační fond. Na jednoho hráče to vychází zhruba na 200 900 Kč. Novější srovnatelná data veřejně dostupná nejsou.

Francouzský svaz si letos schválil rekordní rozpočet zhruba 8,7 miliardy korun na sezonu 2026/2027. Přes 3,5 miliardy z toho má jít na amatérské kluby, regiony, ženskou ligu a Ligue 3. Svazové akademie jsou podle Ličky pro vybrané děti zdarma. Oficiální dokumenty to takhle přímo neformulují, systém je ale celý svazový.

Motivace na konci cesty je navíc hmatatelná. Lička mluví o tom, že hráč ze svazové akademie může dostat i kolem 150 000 korun měsíčně. Oficiální minima francouzské ligy jsou nižší a podle typu smlouvy se liší. První profesionální kontrakt v Ligue 1 začíná zhruba na 70 000 Kč hrubého měsíčně, u elitní dráhy jde ve třetím roce asi o 140 000 Kč. Ličkovo číslo je tedy spíš odhad tržní hodnoty absolventa než zákonná laťka. I tak dává představu, o co se hraje.

Největší rozdíl podle nás ale není v penězích ani v tom, že by Francouzi trénovali víc. Spočívá v tom, že umějí spojit masový výběr, svazové peníze, trpělivost, školu, charakter a herní inteligenci do jednoho celku. Ten navíc chrání před častým střídáním lidí a koncepcí. Lepší tréninky se dají opsat za odpoledne. Dvacet let stejné filozofie ne.

Clairefontaine není tajná továrna na génie. Je to drahý a pečlivě chráněný proces, který si může dovolit odmítnout skoro všechny a s těmi zbylými pracovat roky. Třeba i s klukem, kterého postaví na levého beka a nechají ho, ať si cestu k bráně najde sám.