Italka zuřila po antidopingové kontrole na US Open. Jehlou jí opakovaně pohybovali v paži, musela vynechat turnaj

Životní turnaj v New Yorku

Dvacetiletá Italka se na US Open 2026 dostala poprvé v kariéře přes kvalifikaci do hlavní soutěže. V prvním kole porazila Dajanu Jastremskou, ve druhém nestačila na nasazenou Jasmine Paoliniovou. Pro hráčku, kterou žebříček WTA vedl jako světovou č. 119, šlo o průlom, nejlepší grandslamový výsledek a důkaz, že patří na největší scénu. O pět dní později zveřejnila na Instagramu fotografii paže s výrazným hematomem a položila otázku, která se rychle rozletěla tenisovým světem: „Je normální, aby se antidopingová kontrola prováděla tímto způsobem?“

Podle Stefaniniové k incidentu došlo 2. září 2026. Osoba provádějící odběr krve nenašla žílu, a místo toho, aby změnila místo vpichu, pohybovala jehlou uvnitř paže. Výsledkem byl přetrvávající hematom a bolest, která neustoupila ani po týdnu. Italka kvůli tomu odstoupila z turnaje WTA 125 v kolumbijské Barranquille, hraného 7.–13. září.

Co říkají pravidla

Tenisový antidoping zastřešuje ITIA v rámci Tennis Anti-Doping Programme. Krev odebírají autorizovaní odběroví pracovníci, takzvaní BCO (Blood Collection Officers), a celý proces se řídí mezinárodními standardy WADA. Pravidla jsou na papíře přísná:

Sydney Sweeney natočila sportovní reklamu nahá. Olympioničky zuří a mluví o ponížení ženského sportu

SportyŽivě.cz

Právě teď

• BCO musí být kvalifikovaný flebotomista.
• Doporučený protokol WADA stanovuje maximum tří vpichů jehlou.
• Sportovec má právo přizvat zástupce, požádat o dodatečné informace a zapsat námitky do oficiálního formuláře.
• Odmítnout odběr bez pádného důvodu ale nelze, bylo by to porušení antidopingových pravidel.

Pokud je verze Stefaniniové přesná, problém neleží v existenci kontroly ani v její povinnosti se jí podrobit. Leží v tom, že provedení neodpovídalo standardu, který pravidla sama vyžadují. Pohybovat jehlou pod kůží ve snaze naslepo trefit žílu je postup, který i běžné zdravotnické směrnice WHO pro venepunkci označují za nežádoucí.

Není první, kdo promluvil

Stefaniniová není jedinou tenistkou, která veřejně popsala problémy po antidopingovém odběru. V roce 2018 podala Američanka Madison Brengleová žalobu proti WTA, ITF a dalším subjektům. Tvrdila, že opakované venepunkční odběry, včetně těch na US Open, jí způsobily fyzické i emoční následky, a požadovala odškodnění. Případy se liší v rozsahu: Brengleová mluvila o kumulativním dopadu řady odběrů, Stefaniniová o jednom konkrétním, akutním selhání. Společný jmenovatel je ale stejný: rozpor mezi deklarovaným standardem a tím, co hráčka zažila.

Veřejně dohledatelná není žádná formální stížnost Stefaniniové mimo sociální sítě, ani oficiální reakce ITIA či WTA. Pravidla počítají s tím, že sportovkyně může své výhrady zapsat do formuláře přímo při kontrole. Zda tak učinila, nevíme. Personální či disciplinární kroky vůči konkrétnímu kontrolorovi se standardně nezveřejňují.

Co bude dál

Odstoupení z Barranquilly je jediný potvrzený turnajový dopad. K 15. září 2026 byla Stefaniniová stále vedena jako světová č. 119 a figurovala na předběžném seznamu přihlášených pro Adana Open začínající 28. září, což spíš naznačuje krátkodobý výpadek než konec sezony. Bodový dopad jednoho vynechaného turnaje WTA 125 není dramatický. Dramatické je něco jiného.

Antidopingový systém stojí na důvěře sportovců v to, že kontroly jsou férové, profesionální a bezpečné. Každý případ, kdy základní úkon, odběr krve, skončí hematomem a vynucenou pauzou, tu důvěru narušuje. Ne proto, že by kontroly neměly existovat. Ale proto, že i sebelepší pravidla jsou k ničemu, když je provádí někdo, kdo nezvládne najít žílu.