Po koni slavného žokeje Váni někdo vystřelil

Josef Váňa je bezpochyby nejúspěšnějším českým žokejem v historii. Nikdy by ovšem nedosáhl tak ohromných výsledků, kdyby se nemohl spoléhat na kvalitní koně. První čtyři tituly Velké pardubické získal v sedle Železníka, jeden se mu podařilo uzmout s Vronskym a následné tři pak pohodlně ukořistil ve spolupráci s Tiumenem. Právě ten se stal během prosincových dnů terčem neznámého útočníka v blízkosti Domova pro koně nedaleko Tábora, kam jsou zvířata odkládána na dožití.

Tiumen mohl být dnes po smrti, rána

V den, kdy celá Česká republika slavila příchod Mikuláše, došlo nedaleka Domova pro vysloužilé závodní a týrané koně, kam žokej Váňa uložil na odpočinek svého milovaného Tiumena, k děsivé události. Patricie Pitříková, která se s manželem onen domov vede a stará se o 42 koní, popisuje hrůzný zážitek následovně:

„Nějaký vnitřní hlas mi napověděl, abych šla ještě jednou všechny koně zkontrolovat. Většina z nich byla na pastvině někde v dáli, ale Tiumen stál na místě s hlavou dolů, schlíplý a jen slabě zařehtal. Říkám: Ťumi, co je? Vydala jsem se za ním a uviděla, že je kolem něj pětimetrový kruh krve, která mu z krku ještě odkapávala. Nechtěl, abych se poraněného místa dotkla. Byl celý promrzlý.“

Paní Pitříková zachovala chladnou hlavu, okamžitě se prý rozběhla pro nějaké deky a návleky na nohy, aby poraněného koně co nejefektivněji zahřála. Dále si vzpomněla, co se vůbec prvním signálem, který určí závažnost zranění zvířete. Tiumenovi proto přinesla nějakou stravu a když se do ní okamžitě pustil, ulevilo se jí. Když se jej Pitříková rozhodla odvést do stájí, vysloužilý závodní kůň protestoval. Nechtěl totiž opustit ostatní členy své „smečky“. Proto mu ošetřovatelka vyšla vstříc a do stájí spolu s ním odvedla ještě jednu kobylku.

Tiumen musel být pod neustálým dozorem

Když se Tiumen konečně dostal do stájí, paní Pitříková mu poskytla dostatek slámy, vody a medu, díky němuž získal energie. Zároveň bylo potřeba, aby poraněné zvíře po celou noc někdo neustále kontroloval. Po bližším ohledání pečující manželé zjistili, že zranění mohlo být smrtelné, kdyby šla rána jen o kousek vedle. Právě proto se nikomu nechce věřit, že šlo jen o nešťastnou náhodu. Na druhou stranu se ovšem v ten den zřejmě konal hon na divočáky, který mohl být příčinou nešťastné události:

„V ten den tady jel nějaký stříbrný džíp. Nedaleko je posed, ze kterého se zvěř střílí. Bylo tady v okolí tehdy hodně divočáků. Nakonec to Tiumen naštěstí zvládl. Ještě včera jsem si místo poranění chtěla prohlédnout, ale nenechal se. Jakoby očima říkal: Už o tom nemluv a raději mi dej mrkev.“

Dnes už se Tiumen těší dobrému zdraví a ulevilo se jak jeho ošetřovatelům, tak určitě i žokeji Váňovi, který si s hřebcem během sportovní kariéry vybudoval silný, emoční vztah.

Ilustrační foto: Pixabay.com