Josef Kořenář po vyřazení s Finskem neukázal na jediného viníka. Místo toho pojmenoval problém, který český tým táhl celým turnajem.
Dva dny před čtvrtfinále ležel reprezentační jednička na hotelovém pokoji s virózou. Den před zápasem s Finskem jel s Tomášem Plekancem do haly v Curychu ověřit, jestli je vůbec schopný chytat. Byl. Jenže to, co Kořenář popsal po porážce 1:4 v mixzóně, se netýkalo jeho zdraví. Týkalo se toho, co se v českém týmu opakovalo celé mistrovství, a co nakonec vyústilo v nejhorší možný scénář. Nejčastějším tématem týmových porad podle něj bylo „herní nastavení“: předržování puků, překomplikovaná hra, málo jednoduchosti. Slova, která po vyřazení zaznívala i od dalších lidí v kabině.
Problémy, které nepřišly z ničeho
Čtvrtfinálový konec ve Švýcarsku nevypadá jako izolovaný kolaps, když se podíváte na výsledkovou osu turnaje. Česko vstoupilo výhrou 4:1 nad Dánskem, pak ale přišla porážka se Slovinskem po prodloužení, utrápené vítězství nad Itálií 3:1, debakl 1:4 s Norskem a prohra 2:3 s Kanadou v posledním skupinovém zápase. Třetí místo ve skupině znamenalo těžšího soupeře ve vyřazovací fázi.
Kořenář to po čtvrtfinále řekl přímo: tým si ztracenými body s papírově slabšími soupeři připravil horší výchozí pozici. A problém nebyl jen výsledkový. Na soupisce figurovalo deset nováčků, chemie se budovala za pochodu a herní styl kolísal zápas od zápasu. Podle Sport.cz brankář přiznal, že téma jednoduchosti a nastavení se řešilo na poradách opakovaně, a opakovaně se nedařilo ho přenést na led.
Ustrašený vstup a chybějící nohy
Asistent trenéra Jiří Kalous den před čtvrtfinále popsal atmosféru jako vážnější a koncentrovanou. Tým absolvoval dlouhý meeting zaměřený na finskou hru, dobrovolné rozbruslení, přesun z Fribourgu do Curychu. Všechno vypadalo jako správná příprava na nejdůležitější zápas turnaje.
Realita na ledě řekla něco jiného. Finové vedli po první třetině 2:0, na začátku druhé přidali třetí gól. Český tým se dostal ke snížení Filipem Hronkem za stavu pět na tři, ale víc nedokázal. Kapitán Roman Červenka po zápase přiznal, že vstup byl „až moc ustrašený“ a že týmu chyběla správná chemie. Tomáš Cibulka litoval nepovedeného startu. A trenér Radim Rulík? Ten řekl, že mu od první minuty chyběly nohy a správné nastavení. Dodal, že se během skupiny bál i samotného postupu do čtvrtfinále.
Tři různé hlasy, jedna diagnóza. Problém nebyl taktický ani fyzický v úzkém slova smyslu. Byl mentální.
Konec éry, který nezačal čtvrtfinále
Rulíkův odchod od národního týmu vypadá jako logická tečka za neúspěchem. Jenže Český hokej jeho konec oznámil už před turnajem. Nástupci, Zdeněk Moták jako hlavní trenér a Pavel Gross jako asistent, byli jmenováni 16. dubna 2026, tedy šest týdnů před čtvrtfinálovou porážkou. Co víc: oba během šampionátu dorazili do Švýcarska, kde pomáhali současnému štábu se skautingem soupeřů. Změna se nepřipravovala jako reakce na propadák, běžela paralelně s ním.
Rulík sám po turnaji řekl, že v týmu panovala dobrá atmosféra a rozloučení proběhlo korektně. Zároveň ale připomněl širší limity: menší základnu špičkových hráčů, omluvenky a náročnost velkého kluziště. Slova, která znějí spíš jako systémová poznámka než alibi.
Od zlata ke čtvrtfinále za dva roky
Kontrast s domácím šampionátem 2024 je brutální. Tehdy Česko ve finále skolilo Švýcarsko 2:0 a slavilo titul mistrů světa. O dva roky později konec ve čtvrtfinále. Kořenář na turnaji odchytal devět zápasů s úspěšností zákroků přes 91 procent, individuálně solidní čísla, která ale nic nezměnila na kolektivním selhání.
Jeho otevřenost po vyřazení zatím nevyvolala žádnou negativní reakci ze strany svazu. V dostupných vyjádřeních se neobjevují náznaky, že by upřímná slova z mixzóny ohrozila jeho budoucí pozici. Důležitější bude forma a konkurence před další sezonou pod novým trenérským vedením.
Kořenář neřekl nic, co by ostatní nevěděli. Řekl to nahlas, a právě v tom spočívá skutečná dohra švýcarského šampionátu.
Hokej
|
PŘEČTENÍ: 9979
Hokej
|
PŘEČTENÍ: 9069
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 9912
