Slováci se pokoušeli získat do svých řad českého obránce. Hokejová krádež se nepovedla

Příběh se odehrál někdy kolem roku 2005, kdy patnáctiletý Kempný řešil přestup z mládežnických kategorií HK 36 Skalica do dorostu. Ve Skalici strávil tři roky, měl rodinnou vazbu na Slovensko z matčiny strany a v českém hokejovém systému o něm tehdy skoro nikdo nevěděl. Právě tahle kombinace, regionální zakořenění, příbuzenská stopa a minimální viditelnost doma, z něj udělala logického kandidáta pro slovenský hledáček. Nabídka přišla. A odešla stejně rychle, jak dorazila.

Tři roky ve Skalici, jeden okamžik rozhodnutí

Kempný, narozený v roce 1990 v Hodoníně, nešel klasickou českou klubovou cestou přes domácí dorostenecké struktury. Skalica ležela blíž a nabízela kvalitní soutěž. Jenže pobyt na slovenské straně hranice měl vedlejší efekt: český systém ho prakticky neregistroval. „Byl jsem tam schovaný, v Česku o mně moc nevěděli,“ popsal sám Kempný v rozhovoru před sobotním derby.

Právě v té době přišlo oslovení ze slovenské strany. Detaily o tom, kdo přesně a jak formálně nabídku předložil, Kempný veřejně nerozvedl. Podstatná je jeho reakce: „Samozřejmě jsem to hned odmítl.“ Žádné váhání, žádné telefonáty domů, žádné zvažování pro a proti. Český nároďák byl pro něj vždycky jediná varianta.

Psycholog varoval před natáčením dětí na sítě. Ornella Koktová je po drsné aféře přesto vystavuje na Instagramu dál

VIPživot.cz

2 h

Pravidla, která tu možnost vůbec otevřela

Podle pravidel IIHF o reprezentační způsobilosti musí hráč být občanem země, za kterou nastupuje. U mládežnických kategorií a první volby národní příslušnosti je klíčové občanství a působení v soutěžích dané země. Kempný hrál na Slovensku, měl tam rodinné kořeny, administrativně ta cesta existovala. Mentálně ale nikdy nevedla nikam jinam než zpátky do Česka.

Zlom přišel v jeho poslední sezoně ve Skalici, kdy konečně dorazila pozvánka do české reprezentace do 18 let. Od té chvíle byl v českém systému pevně ukotven. Dnes má na kontě přes 114 startů za seniorský národní tým a patří mezi nejzkušenější obránce na soupisce pro mistrovství světa 2026 ve Švýcarsku.

Derby s osobním podtextem

Sobotní zápas Slovensko–Česko ve Fribourgu (23. května 2026, 16:20, živě na ČT sport) má pro Kempného zvláštní náboj. Stojí proti zemi, kde hokejově vyrostl, kde má rodinu a kde ho jednou chtěli za svého. „Věřím, že jsem udělal dobře,“ říká s úsměvem.

Tabulka skupiny B před derby mluví jasně:

Slováci šli do utkání po čtyřech výhrách v řadě, včetně přesvědčivého 5:1 nad Dánskem. Česko ztrácelo jediný bod. Kempný se proti Itálii vrátil do sestavy po pauze a trenéři s ním podle posledních signálů počítali do obranného páru vedle Filipa Hronka, tedy do role, která naznačuje, že v derby by měl být na ledě.

Příběh, který nikdy nebyl dilematem

Lákavé je vyprávět tohle jako drama o rozpolceném hráči na hranici dvou identit. Jenže Kempný sám tu naraci podkopává. Nabídka Slovenska nebyla přetahovaná, nebyla to vyjednávací páka, nebyla to existenciální krize. Byl to jeden moment v životě teenagera, který přesně věděl, kam patří. Zajímavý je ten příběh právě proto, že alternativa reálně existovala, tři roky ve Skalici, rodina přes hranici, neviditelnost pro český hokej, a přesto nikdy nebyla na stole.

V sobotu odpoledne ve Fribourgu nastoupí Kempný v českém dresu proti zemi, která ho jednou chtěla. Na ledě to bude derby jako každé jiné. V jeho hlavě možná o trochu víc.