Českému hokeji se povedl husarský kousek. Přetáhl slovenského reprezentanta

Českému hokeji se povedl husarský kousek. Přetáhl slovenského reprezentanta, který už s krajany září v zámoří

Syn slovenského reprezentanta s 73 starty za národní tým si vybral Česko. A na letošním juniorském šampionátu už za něj nastoupil.

i Zdroj fotografie: Český hokej
                   

Vladimír Dravecký mladší se narodil v USA, jeho otec odehrál za Slovensko desítky mezistátních zápasů a ještě loni na jaře mu slovenský svaz vyjednal u IIHF výjimku, aby mohl obléct dres se slovenským znakem. Jenže osmnáctiletý obránce v létě 2024 řekl ne. Domov je Třinec, prohlásil. A český hokej získal hráče, o kterého se přetahoval se sousedem přes hranici.

Z Třince přes Košice do Brantfordu

Příběh začíná v šesti letech, kdy se rodina usadila v Třinci. Otec Vladimír Dravecký starší, obránce s 73 reprezentačními zápasy za Slovensko, tehdy hrál za Oceláře a syn nastoupil do třinecké přípravky. Od té chvíle prošel celou mládežnickou strukturou klubu, chodil v Třinci do školy a, jak sám řekl, má s Českem spojených devadesát procent hokejových zážitků.

Jednu sezonu strávil v Košicích, kde testoval slovenskou cestu. Slovenský svaz mu dokonce zajistil výjimku z pravidla šestnácti po sobě jdoucích měsíců v soutěžích dané země, které IIHF standardně vyžaduje. Administrativně bylo všechno připravené. Chyběl jediný krok: souhlas hráče.

Ten nepřišel. V červenci 2024 Dravecký na webu Ocelářů vysvětlil, že si českého zájmu nesmírně váží a že na Slovensku necítil dostatečnou důvěru. Slovenský svaz reagoval střízlivě: s hráčem i jeho okolím komunikoval, ale místo v týmu nikomu negarantoval. Spor nebyl o pasy. Byl o pocit sounáležitosti.

Co ukazují čísla z OHL

Na podzim 2025 podepsal Dravecký smlouvu s Brantford Bulldogs v Ontario Hockey League. Klub ho představil jako ofenzivního obránce s vysokým draftovým potenciálem a očekáváním okamžitého přínosu.

V základní části sezony 2025/26 nasbíral 9 gólů, 19 asistencí a 28 bodů při hodnocení +24. V kontextu Brantfordu to znamená třetího nejviditelnějšího Čecha v týmu:

  • Adam Benák – 28 gólů, 49 asistencí, 77 bodů
  • Adam Jiříček – 19 gólů, 40 asistencí, 59 bodů
  • Vladimír Dravecký – 9 gólů, 19 asistencí, 28 bodů

Benák byl ofenzivní motor, Jiříček elitní bodový bek. Dravecký fungoval jako spolehlivý třetí článek českého miniklastru, a právě tahle trojice se potkala i na soupisce české dvacítky pro MS U20 2026.

Turnaj ukázal roli, ne dominanci

Na juniorském šampionátu odehrál Dravecký všech sedm zápasů. Bodově ale zůstal na nule. Mezi českými obránci jasně dominoval Jiříček (6 bodů), za ním Fibigr (4) a Pšenička (3). Dravecký plnil spíš defenzivní, podpůrnou úlohu.

To ale neznamená, že jeho nominace byla symbolická. Trenér Patrik Augusta ho zařadil do sestavy na každý zápas, což svědčí o důvěře v jeho spolehlivost. Sportovní hodnota Draveckého pro český tým stojí víc na projekci a univerzálnosti než na okamžité turnajové produktivitě. Je mu osmnáct, má reálnou šanci být draftován do NHL a jeho nejlepší hokej teprve přijde.

Proč je tahle volba těžko vratná

Kdo by čekal, že se Slovensko ještě pokusí Draveckého přetáhnout zpět, narazí na tvrdou realitu pravidel IIHF. Jakmile hráč nastoupí za jednu zemi v oficiální soutěži, případná další změna vyžaduje čtyři po sobě jdoucí roky v soutěžích nové země a ITC datovanou minimálně čtyři roky před turnajem. Dravecký už za Česko odehrál sedm zápasů na MS U20. Cesta zpět je prakticky uzavřená.

U dvojdomých talentů nakonec nerozhoduje příjmení ani otcova kariéra. Rozhoduje, kde hráč vyrostl, kdo ho formoval a kde se cítí doma. Dravecký na všechny tři otázky odpověděl stejně: Třinec.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Pavel Zdrálek

Zobrazit další články