Šéf svazu Hadamczik zaútočil na kouče Rulíka. Poukázal na výběr jiných hráčů

Alois Hadamczik si na kameru České televize vzal slovo 31. května 2026, tři dny po porážce 1:4 s Finskem ve čtvrtfinále. Nemluvil diplomaticky. Výkon proti Finům označil za „úplně odevzdaný“, pískání českých fanoušků v hledišti ho znepokojilo a celkový herní obraz týmu podle něj „není dobrou vizitkou českého hokeje“. Pak přidal větu, která posunula debatu od sportovního zklamání ke kompetenčnímu sporu: už před šampionátem prý Radimu Rulíkovi sdělil, že by na soupisce chtěl pět jiných jmen. Konkrétní hráče ale veřejně neprozradil.

Od zlata ke čtvrtfinále za dva roky

Rulíkova éra u národního týmu měla jasný oblouk. V roce 2024 přivezl z domácího šampionátu v Praze a Ostravě zlato, první po třinácti letech. O rok později ve Stockholmu a Herningu skončilo Česko šesté. A letos ve Švýcarsku přišel čtvrtfinálový konec, nejhorší výsledek z celé trilogie. Sestupný trend po zlatém vrcholu je nezpochybnitelný a Hadamczik ho v rozhovoru pro ČT sport zarámoval jednoznačně: „Páté místo a předvedená hra nebylo to, co bychom očekávali a co historie českého hokeje žádá.“

V dalším rozhovoru pro iSport doplnil, že mu vadilo množství změn v sestavě a chyběla stabilita výkonů. Zmínil i podezření, že někteří hráči přijeli na turnaj přetížení po dlouhé klubové sezoně. Jména ale ani tady nepadla.

Velké jméno výhru nezaručí. Když MMA organizace vsadí na špatnou hvězdu

MMAmag.cz

6 h

Pět jiných hráčů, kdo to měl být?

Právě neurčitost Hadamczikovy výtky je na celém sporu nejzajímavější. Řekl „pět jiných hráčů“, ale veřejně neprozradil jediné jméno. Finální nominaci Rulík oznámil 10. května 2026 na webu Českého hokeje a při posledních škrtech vypadlo sedm jmen: obránci Zábranský, Pyrochta a Hovorka, útočníci Pavlík, Kunc, Klapka a Sikora. Bez přímé citace ale nelze tvrdit, že právě z tohoto seznamu měli podle Hadamczika někteří zůstat.

Co doložitelné je: prezident svazu dlouhodobě tlačil na větší prostor pro mladé. Veřejně vyzdvihoval Petra Tomka, pozitivně zmiňoval i Čihaře, Galvase nebo Kubiesu. Filozofický střet byl zřejmý měsíce před šampionátem: Hadamczik chtěl mládí a hlad, Rulík stavěl na zkušenosti a shodě realizačního týmu. Sám trenér po zveřejnění nominace zdůraznil, že na složení soupisky panovala „stoprocentní shoda“ v celém štábu.

Konec, který přišel dřív než kritika

Důležitý kontext, který se v emocích po šampionátu snadno ztratí: Rulíkův odchod od reprezentace nebyl důsledkem Hadamczikovy kritiky po turnaji. Český hokej jeho konec oficiálně oznámil už 17. března 2026, tedy víc než dva měsíce před prvním buly ve Švýcarsku. Rulík tehdy mluvil o touze vrátit se ke klubové každodenní práci. A 16. dubna, stále ještě před turnajem, výkonný výbor svazu schválil nový trenérský tandem Zdeněk Moták a Pavel Gross s trenérem brankářů Jaroslavem Kamešem.

Hadamczikova kritika po MS tedy neotevřela otázku „kdo bude trenér“, protože ta už byla zodpovězená. Otevřela ale jinou, možná podstatnější otázku: kdo vlastně rozhoduje o nominaci.

Spor o kompetence, ne jen o výsledek

Nejde o izolovanou epizodu. Už v dubnu 2026 Hadamczik veřejně prohlásil, že po mistrovství skončí u reprezentace Jiří Šlégr, jenže Šlégr v tu chvíli o ničem nevěděl. Komunikační napětí mezi vedením svazu a lidmi přímo u týmu trvalo celé jaro.

Jádro problému je systémové. Když prezident svazu před turnajem interně řekne trenérovi, že s nominací nesouhlasí, a po turnaji to zopakuje do kamer, vzniká precedent. Trenér buď nominaci uhájí a nese za ni plnou odpovědnost, nebo ji přizpůsobí a odpovědnost se rozplyne. Hadamczik zvolil třetí cestu: nechal Rulíka nominovat podle jeho uvážení, ale veřejně se od výsledku distancoval.

Bezprostřední veřejnou odpověď Rulíka na tuto konkrétní kritiku se nepodařilo dohledat. Mlčení může znamenat cokoli, od profesionální zdrženlivosti po vědomí, že mandát už vypršel a polemika nikomu nepomůže.

Nový trenérský štáb Moták–Gross přebírá tým s jasným vědomím, kde leží miny. Otázka nezní, jestli budou nominovat jinak než Rulík. Otázka zní, jestli si nominaci budou moci uhájit bez veřejného komentáře ze svazové kanceláře.