Devět omluvenek z NHL, přestavěný kádr a finální řez, který poslal domů 203 cm vysokého křídelníka Calgary. Radim Rulík zůstává věrný vlastní metodice.
10. května 2026, tisková konference v Praze. Trenér české hokejové reprezentace zveřejňuje finální nominaci na mistrovství světa ve Švýcarsku a mezi vyřazenými jmény se objevuje Adam Klapka, pětadvacetiletý pravý křídelník, který v sezoně 2024/25 odehrál 31 zápasů za Calgary Flames s bilancí šesti gólů a čtyř asistencí. Vedle něj končí i obránce Petr Sikora a další. V kádru naopak zůstávají dvacetiletý Matyáš Melovský, Tomáš Galvas a Martin Kaut, jehož produktivita v posledním play off nebyla oslnivá. Mediální logika říká: hráč NHL má přednost. Rulíkova logika říká něco jiného.
Bruslení pro velké kluziště jako hlavní filtr
Klíčové slovo celé tiskové konference znělo „bruslení“. Rulík ho opakoval v různých kontextech, při obhajobě Galvase, při vysvětlení důvěry v Melovského, při popisu role Kauta. Evropské kluziště je širší, přechod z útoku do obrany probíhá na větší ploše a hráč, který v NHL obstojí díky fyzické síle a postavení před brankou, nemusí na velkém hřišti najít svůj rytmus.
Rulík to formuloval jednoduše: hledal bruslení pro velké kluziště a rychlé rozhodování na malém prostoru. Dvě zdánlivě protichůdná kritéria, která dohromady definují typ hráče schopného pokrýt obě fáze hry, přesuny přes celou šířku ledu i bleskové kombinace v útočném pásmu. Klapka, s výškou 203 cm a silovým stylem, do tohoto profilu podle trenérského štábu nezapadl tak přesně jako jiní kandidáti.
Důležité upřesnění: Rulík na tiskové konferenci neuvedl konkrétní individuální důvod Klapkova vyřazení. Verdikt lze odvodit z obecných kritérií, která trenér popsal. Nejde o zpochybnění kvality, jde o typologický fit do systému, který Rulík buduje.
Kdo zůstal a proč
Finální útok čítá 14 jmen. Mezi nimi najdeme hráče, kteří na první pohled nemají tak zvučný životopis jako Klapka, ale přesněji odpovídají tomu, co trenérský štáb hledal:
- Martin Kaut, pravák s kvalitní střelou, určený do přesilovky. Rulík ho obhájil explicitně: pravé držení, zkušenost z reprezentace, střela, která v přesilových hrách chybí.
- Matyáš Melovský, dvacetiletý útočník, o kterém se Rulík vyjadřoval pozitivně už během přípravných turnajů. Rychlé nohy, schopnost adaptace.
- Tomáš Galvas, obránce zařazený do konečné osmičky navzdory tomu, že nebyl mezi favority. I u něj rozhodlo bruslení.
- Matěj Blümel a Jaroslav Chmelař, oba dorazili ze zámoří a doplnili útočné řady.
Naopak kromě Klapky vypadli Petr Sikora, Michal Kunc a Radovan Pavlík. Každý z nich přitom během přípravy dostal šanci ukázat se.
Devět omluvenek a tři odvážní
Kontext nominace nelze číst bez jednoho čísla: generální manažer Jiří Šlégr oslovil dvanáct hráčů z NHL. Devět se omluvilo. Mezi veřejně potvrzenými absencemi figurují David Pastrňák, Pavel Zacha, Radko Gudas (po operaci), dříve také David Kämpf, Ondřej Palát a Tomáš Nosek. Šlégr zmínil i „duo gólmanů z Utahu“, kompletní jmenný seznam všech devíti ale svaz nezveřejnil.
Tři hráči pozvánku přijali. Výsledkem je kádr, v němž z loňské medailové sestavy z MS 2025 v Dánsku zůstalo jen devět jmen: Kořenář, Hronek, Hájek, Ticháček, Beránek, Voženílek, Červenka, Sedlák a Flek. Zbytek je nový. Jde o výrazně přestavěné mužstvo, a právě proto je Rulíkova metodika tak viditelná. Když nemáte k dispozici hotové hvězdy, o to víc záleží na tom, jak přesně jednotlivé díly do sebe zapadnou.
Co to znamená pro šance na turnaji
IIHF vede Česko na pátém místě světového žebříčku. Ve skupině B ve Fribourgu čekají Kanada, Švédsko, Dánsko, Slovensko, Norsko, Slovinsko a Itálie. První zápas odehraje český tým v pátek 15. května 2026 od 20:20 proti Dánsku v BCF Areně.
Čtvrtfinále je realistické minimum. Semifinále bude záviset na umístění ve skupině a na soupeři ve vyřazovacích bojích. Tým nemá parametry jasného medailového favorita, ale ani nemá důvod jezdit do Švýcarska s poraženeckou náladou. Sedlák nakonec po týdnu na rozmyšlenou kývl, potřeboval čas na regeneraci po náročném play off. Červenka souhlasil hned. Oba patří k lídrům, kolem kterých se nový kádr může scelit.
Rulíkovo poslední dějství
Tohle je Rulíkův závěrečný šampionát u reprezentace. Po turnaji převezme národní tým Zdeněk Moták jako hlavní trenér s Pavlem Grossem jako asistentem, Gross už nyní figuruje v širším realizačním štábu jako skauting trenér, takže návaznost nebude nulová. Rulík ale střídačku ve Fribourgu povede sám, se svým štábem a se svými pravidly.
A právě v tom je podstata celého příběhu kolem Klapky. Největší překvapení není, že trenér vyřadil hráče z NHL. Překvapení je, že to udělal pět dní před šampionátem, na kterém se loučí, ve chvíli, kdy měl po ruce jednodušší, mediálně bezpečnější volbu. Nevzal ji.
