Olympijský vítěz z Paříže Martin Fuksa veřejně navrhl doživotní zákaz soutěžení pro dopující sportovce. Čistým Rusům by ale startovat dovolil.
Prosinec 2017, Česko reaguje na odhalení ruského státem řízeného dopingu. Seznam Zprávy natáčí videoanketu s českými sportovci a ptají se na jednoduchou věc: mají Rusové startovat na olympiádě v Pchjongčchangu? Většina odpovídá opatrně, diplomaticky. Martin Fuksa ne. Rychlostní kanoista, tehdy ještě bez olympijské medaile, řekne rovnou: kdo dopoval, neměl by už nikdy profesionálně reprezentovat. Žádná podmínka, žádný distanc. Současně ale dodá něco, co se do zkratky „co si myslí o Rusech“ nevejde, čistí sportovci pod neutrální vlajkou? Proč ne.
Výrok, který zní ostře, ale rozlišuje
Fuksova pozice nebyla paušálním odsudkem všech ruských sportovců. Byla tvrdá vůči těm, kdo se dopingu prokazatelně dopustili, a pragmatická vůči těm, kdo ne. V anketě pro Seznam Zprávy navrhl doživotní zákaz reprezentace pro provinilce. To je tvrdší než většina tehdejších sankcí, tvrdší než postih, který nakonec přišel. Zároveň ale připustil, že sportovci bez nálezu mohou závodit jako neutrálové. Rozlišoval mezi systémem a jednotlivcem.
V českém sportovním prostředí takto explicitní veřejný výrok aktivního závodníka nebyl samozřejmostí. Funkcionáři mluvili opatrněji, kolegové z jiných disciplín volili obecnější formulace. Fuksa řekl konkrétní věc s konkrétním důsledkem.
Od Pchjongčchangu k Paříži, a dál
Od prosince 2017 se změnilo hodně. Fuksa se z nadějného kanoisty stal olympijským vítězem, v Paříži 2024 vyhrál disciplínu C1 na 1 000 metrů a definitivně se zapsal mezi největší postavy české kanoistiky. A ruský problém ve sportu se mezitím přelil z dopingové roviny do geopolitické.
Po únoru 2022 Mezinárodní kanoistická federace (ICF) nejprve ruské a běloruské sportovce vyloučila, od jara 2023 je ale začala pouštět zpět, ovšem jen jako individuální neutrální sportovce. Podmínky jsou přísné:
- Žádná národní vlajka ani hymna
- Žádné týmové starty
- Zákaz vojenských vazeb a veřejné podpory války
- Průběžná kontrola neutrality a antidopingových pravidel
Na seznamu schválených neutrálních sportovců pro sezonu 2026 figuruje i Zachar Petrov. A právě s ním Fuksa na úvodním závodě Světového poháru v Szegedu v květnu 2026 svedl těsný souboj. Teorie se stala praxí, olympijský vítěz, který před devíti lety mluvil o doživotních zákazech, závodí vedle neutrálního Rusa na stejné trati.
Česká linie je tvrdší než mezinárodní praxe
Fuksův starší výrok nepůsobí jako osamělý exces. Český olympijský výbor zastává dlouhodobě restriktivnější pozici než většina mezinárodních federací. V únoru 2023 se ČOV oficiálně vyslovil proti jakékoli formě účasti sportovců z Ruska a Běloruska na olympijských hrách v Paříži. V prosinci téhož roku tuto pozici zopakoval, a to včetně odmítnutí neutrálního režimu, který ICF i MOV mezitím zavedly.
Rozdíl je zřetelný. ICF říká: neutrální start za přísných podmínek ano. ČOV říká: ani to ne, dokud trvá válka. Fuksa se svým výrokem z roku 2017 pohyboval někde mezi, tvrdší než ICF v otázce dopujících, ale vstřícnější než pozdější linie ČOV v otázce čistých sportovců. Dnes by stejný výrok mohl znít jinak. Kontext se posunul od dopingu k válce a hranice mezi „čistým“ a „neutrálním“ se rozostřila.
Proč to rezonuje i v roce 2026
Aktuálnost Fuksova postoje nedává nový výrok, v otevřených zdrojích se žádný čerstvý komentář dohledat nepodařilo. Rezonanci vytváří situace sama. Na tratích Světového poháru se olympijský vítěz potkává se sportovci, jejichž účast část sportovního světa odmítá. ICF neutrální režim dál používá. ČOV dál protestuje. A Fuksa dál závodí, s jasně formulovaným postojem v zádech, i když ho vyslovil v jiné době a k jinému problému.
Slova z prosince 2017 přežila kontext, ve kterém vznikla. To se stává jen výrokům, které trefí něco hlubšího než aktuální aféru.
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 9816
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 8907
