Jaromír Jágr poprvé konkrétněji mluví o rozlučce. Ideálně na začátku srpna 2027, jednou v Čechách, jednou na Moravě. A s hráči, kteří to ještě umí.
Představa unaveného defilé veteránů, kteří se v pomalém tempu posunují od mantinelu k mantinelu, mu nevoní. Jágr v rozhovoru pro Deník Sport a iSport přiznal, že „něco v hlavě má“. Chtěl by pozvat bývalé spoluhráče, slavné světové hráče i ty, kteří dnes ještě aktivně hrají. Má to být oslava hokeje, ne sentimentální tečka. Zatím ovšem jde o záměr, ne o oznámenou akci. Jágr sám říká, že nejdřív chce vědět, jestli by o rozlučku lidé vůbec stáli. Podle nás o tom pochybovat nemusí.
Co je jisté a co zatím zůstává jen představou
Rozhovor vyšel 16. listopadu 2026 a přinesl víc úvah než hotových rozhodnutí. Shrnuli jsme, co už víme a co zatím ne:
| Co Jágr řekl | Co zatím není známo |
|---|---|
| Ideální termín: začátek srpna 2027 | Konkrétní datum |
| Jedna rozlučka v Čechách, jedna na Moravě | Města a stadiony |
| Chce bývalé spoluhráče i aktivní hráče | Jména hostů |
| Má to být oslava hokeje | Formát zápasů, soupeři |
| Nic neuvedl | Vstupenky, ceny, termín prodeje |
Nabízí se samozřejmě Kladno. Je to Jágrovo domovské město a na tamním stadionu se natáčely i propagační materiály k jeho nové autobiografii. Jako místo rozlučky ho ale nikdo nepotvrdil. Stejně otevřená zůstává Morava, kde by se nabízely velké haly v Ostravě nebo v Brně. Vstupenky přijdou na řadu až ve chvíli, kdy bude jasné město, hala a podoba večera.
Jágr navíc přiznává, že o všech stránkách organizace ještě důkladně nepřemýšlel. Pokud ale chce na led dostat hráče z NHL, kteří budou v srpnu uprostřed přípravy na sezonu, bude muset s konkrétním plánem přijít v první polovině roku 2027. To je náš odhad, ne oznámený harmonogram.
Proč srpen 2027, a ne Světový pohár
Termín Jágr nevybírá náhodou. V únoru 2028 se hraje Světový pohár, jehož evropskou skupinu hostí Praha. Osm elitních hokejových zemí, severoamerická část v Calgary, vyvrcholení v Edmontonu. Turnaj, kolem kterého by se rozlučková atmosféra dala snadno postavit.
Jenže Jágr počítá s vlastním tělem. V roce 2028 už si podle svých slov není jistý, že by na led ještě vůbec dokázal vyjet. V srpnu 2027 to podle něj ještě stihne. Výslovně neřekl, že bude v rozlučkovém zápase hrát celé střídání. Z toho, jak o termínu uvažuje, je ale zřejmé, že s vlastním bruslením počítá. Rozlučka, na které by legenda jen stála u mantinelu s kyticí, by se k jeho požadavku na sportovní úroveň stejně nehodila.
Tělo ostatně hraje hlavní roli v celém příběhu. Jágr naposledy nastoupil v soutěžním utkání 21. prosince 2025 za Kladno v Liberci. Když tělo začne signalizovat, že člověk víc škodí, než pomáhá, je podle něj čas odejít. Kdyby to opravdu chtěl, šlo by to, tvrdí. Jenže už mu to nedává smysl. A věci jen z povinnosti dělat nechce.
Trenčín jako předloha
Že hvězdná rozlučka v našem regionu může fungovat, ukázal letos v srpnu Zdeno Chára. Jeho „Poslední střídání“ se hrálo 21. srpna 2026 v Trenčíně a podle IIHF postavilo proti sobě výběr Bostonu a výběr světa. Na ledě se potkali David Pastrňák, Ray Bourque, Mark Recchi, Patrice Bergeron, Marián Hossa, Anže Kopitar, Tomáš Kaberle, Miroslav Šatan i Jágr sám. Do branky se postavil Roman Čech. Chára přitom nebyl jen ozdobou večera, hrál.
Tady je klíč k tomu, co Jágr chystá. Trenčínský model kombinoval legendy s aktuální hvězdou kalibru Pastrňáka a nabídl zápas, který se dal sledovat jako hokej, ne jako vzpomínkový obřad. Jágr na tu zkušenost zjevně navazuje. Když mluví o tom, že nechce „bandu starých kluků, kteří se trápí“, nemíří na nikoho konkrétního. Odmítá typ exhibice, na kterou lidé přijdou ze zvědavosti a odcházejí s pocitem, že viděli spíš nostalgii než sport.
Podle nás má Jágr navíc jednu výhodu, kterou Chára neměl. Odehrál v NHL tolik sezon v tolika klubech, že jeho bývalí spoluhráči tvoří vlastně celou generaci ligy.
Kdo by mohl přijet: okruh podle skutečných vazeb
Jágr žádné jméno nepotvrdil. Následující přehled proto není seznam pozvaných, ale náš redakční výběr hráčů, kteří k němu mají doloženou vazbu ze společné kabiny nebo z nedávných akcí.
Aktivní hráči s přímou stopou:
- Aleksander Barkov a Jonathan Huberdeau: na Floridě s Jágrem tvořili útok. Barkov opakovaně připomíná, jak moc ho Jágr jako mladého hráče formoval.
- Sam Bennett a Matthew Tkachuk: spoluhráči z Calgary, kde Jágr v sezoně 2017/18 uzavíral kapitolu NHL.
- Brad Marchand a Tyler Seguin: připomínka bostonské sezony 2013 a finále Stanley Cupu.
- David Pastrňák: přímým spoluhráčem nebyl, ale je to největší současný český tahák. Jágr o něm mluví s respektem a Pastrňák hrál i v Trenčíně.
Legendy a bývalí spoluhráči:
- Mario Lemieux, Ron Francis, Mark Recchi: pittsburghské jádro, se kterým Jágr vyhrál dva Stanley Cupy.
- Patrice Bergeron: další spojka s Bostonem, navíc čerstvě ověřený v Trenčíně.
- Tomáš Kaberle, Robert Reichel, Jakub Voráček: okruh z české reprezentace a z různých etap kariéry.
- Marián Hossa a Ray Bourque: sice ne spoluhráči z jedné kabiny, ale Chárova rozlučka ukázala, že na podobné akce jezdí.
Jágr k tomu přidal ještě jednu myšlenku. Byl by rád, kdyby se rozloučili i další hráči jeho generace, kteří k tomu neměli příležitost. Jména neuvedl. A právě tady se může rozlučka změnit z osobní akce v něco většího: v poslední společné rozloučení s generací, která českému hokeji přinesla Nagano.
Konec, který nikdo neoznámil
Paradox celé věci je, že Jágr oficiálně s hokejem neskončil. Konec kariéry nikdy nevyhlásil a říká, že k tomu necítí žádnou povinnost. Nemá rád veřejné vyhlašování osobních milníků. Může prý v klidu odejít a nikomu nic neoznamovat. Novináři se diví, on ne.
Není to nová póza. Už v březnu 2026 pro NHL.com říkal, že není připravený vyslovit „jsem v důchodu“, i když další zápas nečeká. Rozlučka by tak paradoxně byla jedinou oficiální tečkou za kariérou, kterou sám formálně nikdy neuzavřel. Pokud další soutěžní utkání skutečně nepřijde, mohl by být podle NHL.com uveden do Síně slávy v roce 2029.
Mezitím se jeho svět mění i mimo led. V lednu 2025 prodal 80 % Rytířů Kladno Tomáši Drastilovi, sám si ponechal 20 % a zůstal ve vedení klubu. Ve stejný den jako rozhovor o rozlučce se navíc rozjel prodej autobiografie JÁ68. Kniha podle iSportu vznikala třináct let, má přes 500 stran a ke každému výtisku dostane zákazník náhodně vybranou sběratelskou kartičku. Nejvzácnější obsahuje kus kladenského dresu s Jágrovým podpisem. Prodej běží přes oficiální e-shop ja68.cz.
Jestli se v srpnu 2027 opravdu otevřou dvě haly, zatím nikdo neví. Pokud ano, rozhodne o úspěchu jediné měřítko, které si Jágr nastavil sám: tempo na ledě. A u hráče, který ve 53 letech ještě nastupoval v extralize, by bylo zvláštní čekat cokoli jiného.
