Velká zákulisní hra o potížistu Chorého. V mistrovské Slavii je dusno

V pořadu Rozstřel 19. května 2026 Tykač řekl, že příběh Tomáše Chorého a Davida Douděry má „otevřený konec“. Chce s oběma hráči osobně mluvit, a pokud u nich najde sebereflexi a ochotu pracovat na změně, pokusí se Tvrdíka přesvědčit k revizi verdiktu. Zároveň odmítl jakékoli debaty o Tvrdíkově odvolání jako absurdní. Vznikla tak situace, která nemá v novodobé historii Slavie precedent: stoprocentní vlastník klubu veřejně podržel svého šéfa a současně mu naznačil, že jeho rozhodnutí nemusí být konečné.

Co se stalo v derby a co následovalo

9. května 2026 se 317. pražské derby zvrhlo v incident, který disciplinární komise LFA označila za jeden z nejzávažnějších a nejzavrženíhodnějších momentů v historii české ligy. Chorý dostal červenou kartu za úder loktem do obličeje sparťanského obránce Asgera Sörensena, situace na hřišti i v hledišti eskalovala a Slavia jako pořadatel podle LFA „absolutně podcenila a nezvládla“ jeden z nejrizikovějších zápasů sezony.

Účet přišel rychle. Kontumace 0:3, pokuta deset milionů korun, čtyři domácí zápasy bez diváků. Tvrdík ještě téhož dne vydal oficiální vyjádření, ve kterém označil události za největší ostudu za jedenáct let své éry. Chorého i Douděru vyřadil z kádru A-týmu a oběma dal souhlas k letnímu přestupu. U Chorého přitom nešlo o ojedinělý exces, Tvrdík explicitně zmínil tři červené karty v jediném ročníku jako neakceptovatelný vzorec. Představenstvo navíc udělilo doživotní zákaz vstupu do Fortuna Areny fanouškovi, který napadl sparťanského hráče Jakuba Surovčíka. Linie byla jasná: exemplární tresty pro všechny.

Český kanonýr odmítl účast na kempu před MS. Upřímná slova po operaci

SportyŽivě.cz

26 m

Tykač přišel do kabiny, pak otevřel vrátka

Čtyři dny po derby, 13. května, se Tykač osobně objevil v kabině před ligovým zápasem s Jabloncem. Podle dostupných informací řekl hráčům: „Stojím za vámi.“ Gesto mělo stabilizovat tým, ale současně ukázalo, že majitel vstupuje do dění aktivněji, než bývá jeho zvykem.

O šest dní později přišel Rozstřel. Tykač v něm popsal Chorého jako „famózního kluka“ mimo hřiště, připomněl, že problém je v opakovaném překračování hranice na trávníku, a zmínil inspiraci programy mentální podpory z NHL, které pomáhají hokejistům s nezvladatelnou agresivitou. Konkrétní název programu neuvedl, ale naznačil směr: pokud hráč prokáže sebereflexi a přijme podmínky práce na změně chování, může dostat druhou šanci.

Klíčové je, co Tykač zároveň zdůraznil, že obecně není dobré přepisovat rozhodnutí manažerů. Případná milost by tedy nebyla standardní postup, ale výjimka, kterou si vyhrazuje vlastník v krajní situaci.

Kdo má ve Slavii poslední slovo

Mocenská architektura Slavie je přehledná, ale právě proto je současný spor tak citlivý. Společnost Fulleren a.s. drží sto procent klubu a Tykač je od února 2024 předsedou dozorčí rady. Tvrdík řídí každodenní provoz jako předseda představenstva, přestupy, disciplínu, komunikaci i sportovní strategii.

V běžném režimu rozhoduje Tvrdík. V krajním případě může poslední slovo vynutit Tykač. Právě to se teď děje, byť v měkčí podobě: majitel nechce verdikt zrušit příkazem, chce Tvrdíka přesvědčit argumentem. Rozdíl je podstatný. Přímý zásah by podkopal autoritu předsedy představenstva a vyslal signál, že interní tresty jsou vyjednatelné. Přesvědčování po osobních rozhovorech s hráči je formálně elegantnější, ale výsledek může být stejný.

Proč nejde jen o dva hráče

Chorý je nejlepší ligový střelec Slavie a reprezentant. Douděra patří k nejtalentovanějším krajním hráčům v soutěži. Sportovní hodnota obou je nesporná, a právě proto je celá situace testem, nikoli pouhou personální kauzou.

Pokud Tvrdíkův verdikt zůstane v platnosti, Slavia vyšle signál, že institucionální autorita a disciplinární princip stojí nad individuální kvalitou. Pokud Tykač Tvrdíka přesvědčí k revizi, klub de facto řekne, že exemplární trest byl správný jako šok, ale konečné řešení závisí na ochotě hráče ke změně. Obě varianty mají logiku. Obě mají cenu.

Podle nás je podstatné, že Tykač si veřejně nechal obě možnosti otevřené. Neřekl „vrátí se“, neřekl „odejdou“. Řekl „chci s nimi mluvit“. To je jazyk vlastníka, který ví, že jakékoli rozhodnutí vytvoří precedent, a nechce ho udělat bez osobního přesvědčení.

Co bude dál

Termín schůzek Tykače s Chorým a Douděrou veřejně oznámen nebyl. Rozhodnutí by podle všeho mělo padnout před rozjezdem letního přestupového okna. Vzhledem k reprezentačnímu statusu a sportovní kvalitě obou hráčů nebude o zájemce nouze, konkrétní kluby ale zatím nikdo nepotvrdil.

Reputační dopad přesahuje Slavii. LFA ve své reakci konstatovala, že incident poškodil celý český fotbal. Případný návrat Chorého do slávistického dresu by znovu rozvířil debatu o tom, kde leží hranice trestu a odpuštění v prostředí, které si na tvrdou ruku teprve zvyká. A právě v tom je jádro celé zákulisní hry: nejde o sentiment majitele, ale o to, zda Slavia po největším průšvihu posledních let dá přednost institucionální autoritě, nebo individuální hodnotě klíčových hráčů.

Odpověď možná neexistuje jako čistá volba. Tykač to zjevně ví, proto mluví o podmínkách, sebereflexi a programech na zvládání emocí. Milost s podmínkou není totéž co milost bez ní.