Olomoucký kotel nadával Tomáši Čvančarovi i do rodiny. Útočník Hradce mu neodpověděl slovy, ale dvěma góly a gestem se skóre 3:0.
Šedesátá minuta, sobota 7. listopadu, Malšovická aréna v Hradci Králové. Tomáš Čvančara odchází ze hřiště po dvou gólech a se žlutou kartou. Z hostujícího sektoru Q, kam se vejde 525 příznivců Sigmy, se na něj řinou urážky. On se zastaví, zvedne ruce a otočí je k olomouckému kotli: tři prsty na jedné, nula na druhé. Víc neřekl a nebylo třeba. Fanouškům, kteří mu podle jeho slov „nadávali hnusně do rodiny“, vrátil jedinou věc, se kterou nešlo polemizovat. Hradec v tu chvíli vedl 3:0 a do konce zápasu přidal ještě dva góly.
Gesto, které bolelo víc než nadávka
Přesné znění urážek mířících na Čvančarovu rodinu zveřejněno není. Útočník ho sám nezopakoval a média ho nezachytila. Doložené jsou dva pokřiky z olomouckého sektoru. Nejprve „Č*rák Čvančara“, po střídání pak posměšné „Nikde tě nechtěli!“. TN.cz se odvolává na video, které na síti X zveřejnil novinář Václav Havlíček. Podle něj přišlo gesto jako odpověď na vulgární skandování a teprve po něm se ze sektoru ozvala věta o tom, že ho nikde nechtěli.
„Nadávali mně i do mé rodiny,“ řekl Čvančara po zápase. V rozhovoru pro Sport.cz svou hru shrnul větou, která zápas vystihuje: „Když rozdáváte rány, musíte je i přijmout.“
Chytrost té reakce podle nás spočívá v tom, co v ní chybělo. Žádná vulgarita, žádné gesto pod pás, žádné dohadování u plotu. Čvančara ukázal výsledek, tedy jediný argument, který v tu chvíli platil a na který kotel neměl odpověď. Kdyby vrátil nadávku, stal by se z něj provokatér a z fanoušků ukřivdění. Takhle zůstali v roli těch, kteří prohrávají o tři góly a křičí.
Bez rizika to ovšem nebylo. Gesto směrem k soupeřovým fanouškům je provokace a disciplinární řád FAČR umí trestat i urážlivá či provokující gesta hráčů. Zároveň umožňuje postihnout klub za hanlivé a ponižující pokřiky jeho příznivců, a to pokutou i uzavřením sektoru. Disciplinární komise LFA vydává rozhodnutí zpravidla po kolech. Řízení s Čvančarou ani se Sigmou kvůli tomuto utkání jsme zatím nedohledali.
Válečník, kterého musel trenér stáhnout
Hradecký trenér David Horejš neposlal Čvančaru na lavičku kvůli výkonu. Stáhl ho preventivně. Útočník měl od 39. minuty žlutou kartu a k tomu temperament, který kouč zná. „V tomhle ohledu je to s ním složitější,“ přiznal Horejš a zároveň svého útočníka chválil jako nadstandardního hráče.
Čvančara do zápasu vstoupil s jasným nastavením. Cítil prý, že je na hřišti „jedenáct válečníků“. Chtěl týmu dodat energii a do soubojů chodit „na sto padesát procent“. Z dostupných vyjádření nevyplývá, že by šlo o pokyn trenéra. Spíš je to herní profil, který útočník vědomě používá a který soupeře vytáčí.
Tentokrát se mu ho podařilo zkrotit dřív, než přerostl v problém. Za šedesát minut nasbíral dva góly, šest střel, z toho tři na branku, a očekávané góly v hodnotě 1,4. Nebyl jen postavou incidentu. Zápas sportovně rozhodl.
Oproti jeho minulosti je to znatelný posun. V únoru 2022 dostal po červené kartě v Jablonci stopku na tři utkání a přišel tehdy o pražské derby. Teď byl na hraně znovu, jenže hranu nepřekročil a trenér ho odvedl včas.
Červená, která zápas zlomila
Klíčový moment přišel ve 39. minutě a hlavní roli v něm hrál Václav Sejk, i když Čvančara stál opodál. Hradecký útočník předtím důrazně dohrál nejdřív Syllu a pak u autové čáry Ghaliho, když už byl míč pryč. Atmosféra houstla. Sejk se pak ohnal rukou po Samuelu Dancákovi a rozhodčí Jan Beneš ho rovnou vyloučil. Videorozhodčí verdikt nezměnil.
Jestli byly Čvančarovy zákroky za hranou, nechal útočník otevřené s tím, že není rozhodčí. Olomoučtí ale výmluvy nehledali. Kapitán Dominik Janošek v rozhovoru pro klubový web řekl, že Čvančaru všichni znají jako osobnost, fotbal je kontaktní sport a hráči musí emoce udržet na uzdě. Tvrdé souboje podle něj Sejkovu reakci neomlouvají. Trenér Pavel Hapal připustil, že do Sejka chvíli předtím soupeř strkal, jeho odpověď ale nazval hloupostí a nedisciplinovaností.
Pro Sigmu nešlo o ojedinělé selhání. Podle oficiálního reportu dohrávala už třetí venkovní utkání po sobě v oslabení. V nastavení první půle inkasovala z penalty na 1:0, po přestávce se zápas rozpadl. V 57. minutě zvýšil Čvančara na 3:0 a o tři minuty později už mával kotli z postranní čáry.
Proč „Nikde tě nechtěli!“ mířilo přesně
Posměšný pokřik nebyl náhodný. Šestadvacetiletý reprezentant se do české ligy vrátil teprve 3. září, kdy ho Hradec získal na roční hostování z Borussie Mönchengladbach. Předtím hostoval v tureckém Antalyasporu a ve skotském Celtiku. Sám po návratu přiznal, že roky v cizině nebyly „úplně pozitivní období“. Olomoucký kotel tedy šlápl tam, kde to mohlo bolet nejvíc: na pověst hráče, který se domů vrací po zahraničních štacích, jež nevyšly podle plánu.
Jenže Čvančara má s nepřátelskými tribunami zkušenost. Letos v březnu ho fanoušci Celtiku kritizovali během čtvrtfinále Skotského poháru proti Rangers a na sítích mu spílali za výkon. Nakonec proměnil rozhodující penaltu a z terče posměchu se stal hrdina derby. V Hradci zopakoval stejný vzorec, jen v menším měřítku a s rychlejší pointou.
Debakl s následky
Hradec vyhrál 5:0 a vyrovnal tím své nejvyšší vítězství v samostatné české lize. Stejným skóre porazil v červnu 1995 Benešov. V nové aréně podle klubu ještě nikdy nevyhrál takhle vysoko. Na výhru čekal pět zápasů a v tabulce se s 18 body drží na jedenáctém místě. Sigma po čtyřech kolech bez porážky klesla s 24 body na čtvrtou příčku, jak ukazuje oficiální detail utkání Chance Ligy.
Ještě týž den Olomouc oznámila konec spolupráce s Pavlem Hapalem, který v klubu působil jako hlavní trenér i generální sportovní manažer. Klub mluví o celkovém vyhodnocení situace, ne o jediném zápase. Načasování ale mluví samo za sebe.
Z celého odpoledne v paměti nejspíš nejvíc utkví dvě ruce zvednuté k sektoru Q. Fanoušci Sigmy křičeli, že Čvančaru nikde nechtěli. On jim ukázal, kolik toho ten den jejich tým dostal od hráče, kterého si Hradec vzít chtěl.
