Plzeň po euforii v Evropě zažila ligový náraz. Kováč zuřil: Měli jsme zápas zabít, šance byly obrovské

V neděli 30. srpna 2026 odpoledne se Doosan Arena pomalu plnila fanoušky, kteří čekali, že nový trenér přinese do ligových zápasů stejnou energii jako o čtyři dny dřív do Evropy. Radoslav Kováč, jmenovaný do funkce teprve 23. srpna, měl za sebou úspěšný evropský dvojblok s Crvenou zvezdou a první ligový zápas na lavičce. Jenže po závěrečném hvizdu šestého kola Chance Ligy stál před novináři muž, který nemluvil o smůle. Mluvil o vzorci.

Vedení, tutovky, ticho

Tomáš Ladra otevřel skóre v 64. minutě přímým kopem. Plzeň vedla a měla zápas rozhodnout. Příležitosti přišly rychle: Souaré přestřelil z hranice malého vápna v 73. minutě, krátce nato minul i Adu. Dvě obrovské šance, nula gólů. Scénář, který se v Doosan Areně opakoval už několikrát za první týdny sezony.

Pak přišla 82. minuta. Plzeň prováděla střídání, ale Stefan Pirgić nebyl vpuštěn na hřiště včas. Tým krátce hrál o deseti. Kováč to po zápase označil za „naši blbost“. Dva hráči navíc nezachytili pohyb Trávníka, který se podílel na akci před vyrovnáním Ndubuisiho. Řetězec: špatně provedené střídání, špatné dobránění, gól. Výsledek 1:1.

Spoluhráč Hancka Álvarez žádá o odchod, klub ho odmítá pustit. Po vypískání fanoušky řeší psychické potíže

SportyŽivě.cz

21 m

Šest bodů z pěti zápasů

Remíza se Slováckem nebyla izolovaný výpadek. Po pěti odehraných ligových kolech měla Plzeň na kontě pouhých šest bodů a jedinou výhru, 3:2 nad Zlínem z 15. srpna. Domácí bilance vypadala ještě hůř:

• Liberec 1:3 (porážka)
• Zbrojovka 1:1 (remíza)
• Zlín 3:2 (jediná výhra)
• Slovácko 1:1 (remíza)

Pět bodů z dvanácti možných doma. Vedoucí Slavia měla ve stejném časovém řezu jedenáct bodů, Plzeň na ni ztrácela pět. Odložený duel pátého kola v Hradci Králové, plánovaný na 9. září, sice nabízel šanci na korekci, ale trend byl jasný: tým, který aspiruje na skupinu o titul, bodoval tempem středu tabulky Chance Ligy.

Kováč to řekl nahlas

Na pozápasové tiskové konferenci byl Kováč nezvykle přímočarý. Nemluvil o tom, že tým hrál špatně. Mluvil o tom, že hrál nedotaženě. „Zápas jsme měli zabít,“ řekl a vypíchl šance Souarého a Adua jako momenty, které ofenzivní hráči takového týmu prostě musí proměnit. Druhý gól nepřišel, a z jedné situace Plzeň lacině inkasovala.

Přiznal i to, že přechod z čtvrtečního evropského zápasu do nedělní ligy nefungoval. První poločas byl podle něj běžecky slabý, plán s náběhy za obranu selhával. Pomohla až poločasová úprava. Do toho přišlo brzké zranění Karla Spáčila, který musel ze hřiště už ve 13. minutě na vozítku po tvrdém zákroku. Kováč po utkání řekl, že to „nevypadá moc dobře“, přesnou diagnózu ale klub bezprostředně nezveřejnil.

Problém, který Kováč nezdědil, ale zdědil

Nejpodstatnější detail celého víkendu je podle nás právě tohle: Kováč převzal mužstvo týden před ligovou premiérou. Neměl čas měnit herní strukturu, přestupové okno ještě běželo a on sám jen obecně zmínil, že se klub „intenzivně baví o nějakých hráčích“. Vzorec (vedeme, nedáme druhý gól, inkasujeme z mála) existoval už před jeho příchodem. Porážka 1:3 s Libercem i remíza se Zbrojovkou nesou stejný podpis.

Kováč ho ale jako první veřejně a ostře pojmenoval. To je rozdíl. Trenér, který po první ligové premiéře mluví o „velké ztrátě“ a „naší blbosti“, nebuduje alibi. Staví diagnózu. Otázka je, jestli na ni bude mít dost času a hráčů, než se bodová ztráta stane nevratnou.

Evropská euforie problém nevyřešila. Jen ho na tři dny překryla.