Česko vedlo od šesté minuty, přesto si z duelu s Jihoafrickou republikou odvezlo jen bod. Trenér Koubek mluvil o pozitivním výkonu, a právě to expertní linie kolem Václava Pilaře odmítá přijmout.
Michal Sadílek otevřel skóre po necelých šesti minutách hry, český tým vypadal sebevědomě, aktivně, jako favorit. Pak přišel zlom. Někdy kolem dvacáté minuty se reprezentace stáhla do hlubokého bloku, přestala napadat rozehrávku soupeře a čekala, co přijde. Přišla penalta Teboha Mokoeny v 83. minutě a konečných 1:1. Miroslav Koubek na tiskové konferenci prohlásil, že výkon hodnotí pozitivně. Václav Pilař, bývalý reprezentant a expert deníku Sport, s tím zásadně nesouhlasí.
Co přesně Koubek hájil
Trenérova pozápasová obhajoba stála na třech pilířích. Za prvé: Jihoafrická republika je podle něj „mimořádně dobrá na balonu“ a Česko nemohlo očekávat úplnou dominanci. Za druhé: tým si po vedoucím gólu vytvořil čtyři až pět velkých šancí, které neproměnil. Za třetí: hráči nechali na hřišti maximum, hráli „nadoraz“, někteří odcházeli s křečemi. Koubek pochválil nasazení a naznačil, že výsledek neodpovídá kvalitě českého výkonu.
Na první pohled logická argumentace. Jenže právě tady začíná problém.
Kde expertní kritika naráží
Podle expertního hodnocení pro iSport Pilař Koubkovu interpretaci rozporuje v několika rovinách. Ústřední výtka míří na pasivitu po slibném úvodu: český tým po vedení dobrovolně ustoupil z aktivity a přenechal iniciativu soupeři, který měl být papírovým outsiderem. Druhý bod se týká hlubokého obranného bloku, jenž nedával smysl proti týmu, na který mělo Česko tlačit. Třetí rovina je nedostatečná podpora Patrika Schicka a celkově slabá práce s vedením 1:0.
Pilař v tom rozhodně není sám. Petr Čech po zápase řekl, že si tým „řekl, že počká, s čím přijdou oni“, a že v bloku byl „strašně pasivní“. František Straka kritizoval odchod od vlastní hry po úvodních deseti minutách: „Bylo to opravdu málo. Na co se chceme vymlouvat?“ I Sadílek, autor jediného českého gólu, přiznal, že se tým po dobrém startu dál nedostával do pozic a ztrácel balony.
Když trenér po remíze s outsiderem veřejně mluví o „pozitivním“ výkonu, část expertů to čte jako varovný signál. Ne jako uklidnění.
Problém nezačal až proti JAR
Důležitý kontext: už po úvodní porážce s Koreou Koubek sám otevřel téma české ofenzivy. Na webu FAČR mluvil o menší kreativitě, nepřesnosti v přechodové fázi a problémech na posledních třiceti metrech. Proti JAR se k tomu přidal motiv dobrovolné pasivity a neochoty navázat na vlastní tlak. Kritika po druhém zápase tedy nenaráží na izolovaný výkon, ale na vzorec, který se opakuje.
Předzápasový expert Zdeněk Folprecht přitom před utkáním s JAR zdůrazňoval, že jde o jednoho z mála slabších soupeřů ve skupině a Česko by mělo hrát jako favorit. Koubek místo toho zvolil konzervativnější sestavu bez některých kreativních opor od začátku. Výsledek tomu odpovídá.
Co to znamená před Mexikem
Noční výhra Mexika 1:0 nad Koreou posunula debatu z roviny dojmů do roviny existenční. Aktuální stav skupiny A: Mexiko 6 bodů, Korea 3, Česko 1, JAR 1. Česko musí v posledním zápase porazit Mexiko. Výhra by znamenala 4 body, a pokud Korea současně zdolá JAR, český tým by skončil na přímém postupovém druhém místě. I při remíze Korea s JAR by čtyři body dávaly silnou šanci mezi nejlepšími třetími.
Jenže výhra nad Mexikem vyžaduje přesně to, co experti po zápase s JAR postrádali: odvahu hrát aktivně, presink, delší držení tlaku a skutečnou podporu útočníků. Koubek po zápase naznačil, že tým „udělá nějaká opatření“. Jestli to znamená reálnou změnu přístupu, nebo další konzervativní plán s nadějí na proměněné šance, ukáže až výkop.
Bod s JAR nemusel být katastrofa. Ale tvářit se, že šlo o pozitivní výkon, je přesně ten druh sebeklamu, který turnaje končí dřív, než musí.
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 6304
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 4973
