Rosický, Šmicer a Ujfaluši vzpomínají na baráž: To nebyla tráva, ale pískoviště. Na hřišti v Norsku nešlo hrát

Někteří z nich zažili postup do finále Eura 1996 a většina týmu se podílela na třetím místě z evropského šampionátu o osm let později. V listopadu 2005 si pak splnili sen postupem na MS. „Pro naši generaci to byla poslední šance dostat se na mistrovství světa. Třeba já jsem předtím zažil dvě neúspěšné kvalifikace, takže tohle jsem bral hodně osobně,“ prozradil v rozhovoru pro Fotbal.cz Vladimír Šmicer.

O druhé místo v kvalifikační skupině přitom výběr trenéra Karla Brücknera bojoval až do posledního zápasu. Vítězství ve Finsku české fotbalisty nakonec posunulo do baráže. „Norsko bylo díky hráčům jako Carew, Iversen nebo Riise velice silné v osobních soubojích. A taky si vzpomínám, že házeli strašně dlouhé auty. Byla to jejich velká zbraň, na kterou jsme si museli dát pozor. Jejich beci totiž byli schopní hodit míč z autu až do pokutového území,“ zmínil k soupeři obránce Tomáš Ujfaluši.

Hlavou jsem moc gólů nedal, přiznává Šmicer

„Norsko mělo dobré hráče, kteří působili různě po Evropě, a to včetně anglické ligy. Předvádělo nepříjemný, ostrovní styl. A k tomu ten terén, na kterém se v Norsku hrálo,“ vracel se sedmnáct let do minulosti Tomáš Rosický. Na podmínky v Oslu má živé vzpomínky i Vladimír Šmicer. „Bylo hrozně špatné počasí. Když jsme šli na hřiště, tak jsme se zděsili, protože to nebyla tráva, ale pískoviště. Takový terén vyloženě seděl Norům. My jsme chtěli soupeře přehrát fotbalovostí, ale na tom hřišti se fotbal hrát nedal,“ má jasno střelec jediného gólu z prvního duelu.  

iZdroj fotografie: Reuters

Svou trefu si vybavuje Šmicer přesně. „Pavel Nedvěd rozehrál do strany na Karla Poborského, který mi nacentroval na přední tyč. Já jsem využil podklouznutí obránce a dal hlavou gól. Přitom hlavou jsem moc gólů nedával,“ uvedl ofenzivní záložník, který s Liverpoolem vyhrál Pohár UEFA i Ligu mistrů.

I odvetu Češi vyhráli 1:0, když skóroval Rosický, který v současnosti zastává v pražské Spartě roli sportovního manažera. Pamatuje si také na svůj gól? „Na takhle důležité góly se nezapomíná. Milan Baroš šel z pravé strany do brejku skoro z vlastní poloviny hřiště. A nějakým způsobem se ke mně odrazil míč. Tlačil jsem ho dolů a snažil se prostřelit gólmana,“ přiblížil Rosa. „Ten gól, to byla obrovská euforie! V tu chvíli jsme věděli, že by Norové museli dát dva góly, a já si říkal, že to se jim už asi nepovede. Přitom Norové hráli v odvetě dobře, nesložili zbraně,“ dodal Šmicer.

Na mistrovství světa si ale nakonec nezahrál kvůli zranění podkolenní šlachy. „Zkoušel jsem se dostat do takového fyzického stavu, abych mohl přijet, ale prostě to nešlo. To bylo snad poprvé, co jsem to obrečel. Když jsem klukům říkal, že jet nemůžu, tak to bylo docela silné,“ přiznal po letech.

Porazit v baráži Švédy? Na to máme!

Současný národní tým má před sebou baráž ve Švédsku, a pokud domácí porazí, o postup na šampionát si to Souček a spol. rozdají s Polskem. „Čekám, že naši budou agresivní a organizovaní. Pokud nezalezou, a to by neměli, tak může hrát roli domácí prostředí. Když lidi uvidí, že ne všechno jde podle plánu švédského týmu, může to domácí prostředí být pro Švédsko kontraproduktivní,“ myslí si Tomáš Rosický.

Záložník, který v minulosti oblékal dres Sparty, Dortmundu a Arsenalu, tuší, že je v silách Čechů dostat se na mistrovství světa. Tomáš Ujfaluši s ním souhlasí. „Pevně v to věřím! Máme kvalitní tým. Uvidíme, jakou si kluci přivezou na sraz formu a jak bude kdo zdravý. Věřím, že dokážeme postoupit,“ uzavřel důrazný obránce. Čekáte také, že výběr trenéra Šilhavého uspěje?