GLOSA: Plzeňská Viktoria má za sebou dvě úvodní utkání základní skupiny Ligy mistrů proti Barceloně a Interu Milán. Všeobecné očekávání dvou porážek se naplnilo, avšak s hořkou pachutí.
Před několika týdny se pohádka plzeňské Viktorie naplnila. Svěřenci Michala Bílka neočekávaně přetlačili pražskou Slavii a získali mistrovský titul, posléze navíc slavili senzační postup do Ligy mistrů. Po losu základní skupiny a přiřazení soupeřů evropského formátu bylo jasné, že Západočeši budou body sbírat pouze velmi těžko. Přesto se nejeden fanoušek českého fotbalu mohl těšit na zajímavé konfrontace a bojovnost.
Tu ostatně předvedla při svém posledním vystoupení mezi evropskou smetánkou pražská Slavia, která před třemi lety vyfasovala obdobně náročnou skupinu. Sešívaní totiž proti Barceloně a Interu ukázali na rozdíl od Plzně srdnatost, zápal pro hru, maximální nasazení v osobních soubojích a snahu bojovat za každou cenu. Svou bojovností si bezpochyby získali srdce řady fanoušků a jejich vystoupení byl pro český fotbal zásadním momentem.
V plné kráse se totiž ukázalo hned několik červenobílých hvězd, které posléze putovaly za velké částky mimo jiné třeba do anglické Premier League. Troufnu si však říct, že to se v případě Plzně bohužel nestane. Pragmatický fotbal Michala Bílka totiž na evropské scéně zdaleka nebaví. Je otazníkem, zda Viktoria o několik mil nepřekonala své herní a sportovní limity, to by se však dalo hráčům odpustit.
Zápasy prohráli ještě v kabině
Jenže domácí vystoupení proti Interu ukázalo, že mužstvu chybí daleko podstatnější vlastnost pro hodnocení. Urputnost a snaha znepříjemnit soupeři hru za jakoukoli cenu. Pro řadu hráčů přitom může jít o vrchol kariéry, přesto z jejích výkonu nejde znát maximální nasazení. V podstatě se dá bez nadsázky říct, že zápas prohráli ještě v šatně před úvodním hvizdem a pouze věří, že prací ve vápně a často se štěstím zabrání debaklu.
To, že kádr Západočechů nemá kvalitu hrát Ligu mistrů bylo jasné již před startem soutěže. Jenže je otazníkem, co celek spoléhající na zámek ve vápně a vyčkávání má soutěži formátu Ligy mistrů nabídnout. Příkladem může být mužstvo s nejhůře finančně hodnoceným rozpočtem – izraelská Maccabi Haifa. Úřadující izraelský šampion, který má finančně srovnatelný kádr s Plzní, totiž zdaleka není pro evropské velkokluby jen nazdárkem.
Srdce outsidera
Před týdnem potrápil Benficu Lisabon, včera si bez respektu vyšlápnul na francouzské Paris Saint-Germain. Byly z toho sice jen dvě porážky, přesto houževnatý celek ukázal tvář, charakter a srdce outsidera. Jenže nic z toho zatím Plzeň ve srovnání s Haifou nepředvedla. Ač jde o svátek pro český fotbal, nic zaznamenáníhodného zatím svěřenci Michala Bílka nepředvedli. A já mám obavy, že bohužel ani nepředvedou.