Dominik Hašek v debatě slovenské televize TA3 čelil výtce, že v NHL vydělával i během americké války v Iráku. Odpověděl, že tehdy nikdo pravidla nenastavil.
Byl pátek 6. listopadu 2026, krátce po osmé večer. Hašek se do studia pořadu Pozrime sa na to připojil na dálku a zopakoval, co říká už několik let: ruští hokejisté v NHL a na mezinárodních turnajích dělají reklamu ruské válce. Pak dostal slovo slovenský politický analytik a historik Eduard Chmelár a debata se stočila jinam. Nešlo už o Ovečkina ani o Moskvu, ale o samotného Haška, o Detroit, George W. Bushe a válku v Iráku. Podle nás právě v tu chvíli vznikla nejzajímavější otázka celého večera. Může člověk po druhých chtít morální postoj, který sám v jiné době nezaujal? A je to vůbec správně položená otázka?
Otázka, která mířila do Bílého domu
Moderátor Jozef Šivák postavil debatu nazvanou „Rusové na MS: Má hokej zapomenout na válku?“ jako střet dvou táborů. Ve studiu seděli Chmelár, bývalý reprezentant Ivan Husár, Róbert Pukalovič a Juraj Mikúš. Hašek byl jediný host, který vyloučení ruských hokejistů hájil bez výhrad.
Chmelár, který stál na opačné straně, mířil přesně. Podle zveřejněného shrnutí TA3 se Haška zeptal, proč tehdy „stavěl svou kariéru nad lidské životy“, když prezident Bush vedl válku v Iráku. Připomněl, že Hašek v americko-kanadské lize vydělával miliony a že se po zisku Stanleyova poháru objevil s Detroitem v Bílém domě.
Ten detail se dá ověřit. Archiv Bushovy administrativy eviduje přijetí šampionů Detroit Red Wings 14. října 2008. Hašek byl součástí vítězného týmu, i když v play-off už většinou chytal Chris Osgood. Válka v Iráku byla tehdy v šestém roce.
Chmelár přitom Haška nezatracoval. Řekl, že si ho jako hokejisty váží a neodsuzuje ho. Nerozumí ale tomu, proč dnes po ruských hráčích chce postoj, který sám podle něj během americké invaze nezaujal. Pokud se neměří stejným metrem, jde podle Chmelára o moralizování. Stejný argument použil už dříve v rozhovoru pro TA3, kde kritizoval Haška i Michala Handzuše. Tentokrát ho ale řekl Haškovi přímo.
Hašek: Nikoho nenutím, problém je v pravidlech
Hašek výtku nepopřel ani se otázce nevyhnul. Jeho obrana stála na dvou pilířích.
První se týkal toho, kam míří jeho kritika. Hašek odmítl tvrzení, že by ruské hokejisty do něčeho nutil. Terčem podle něj nejsou jednotliví hráči, ale NHL a vlády USA a Kanady, které ruským sportovcům umožňují veřejně vystupovat. Pravidla podle něj mají nastavit Slovensko, Česko a „každá země“.
Druhý pilíř se týkal minulosti. K Iráku řekl, že tehdy „pravidla nikdo nenastavoval“. Přiznal, že se v roce 2008 o politiku příliš nezajímal. A pak přidal větu, kterou si z debaty odnesla většina médií: šanci k jasnému postoji tehdy od Ameriky ani od jiné země nedostal.
Tahle formulace dává smysl, jen když se čte spolu s Haškovými staršími texty. V dopise vedení Mezinárodního olympijského výboru z dubna 2025 popsal model, který prosazuje dodnes. Ruští sportovci mají dostat formální možnost oficiálně odsoudit válku a s ní spojené zločiny. Kdo to udělá, tomu se mají dveře do soutěží otevřít. Kdo ne, ten veřejně vystupovat nemá, protože soutěže nesmějí fungovat jako reklama na válku.
„Šance“ tedy v Haškově slovníku neznamená morální probuzení. Znamená institucionální mechanismus: pravidlo, které sportovce postaví před volbu. Takové pravidlo v době invaze do Iráku neexistovalo. Hašek podle své logiky před tou volbou nikdy nestál.
Irák, nebo Ukrajina: kde se srovnání láme
Debata se pak přesunula k tomu, zda jsou obě války vůbec srovnatelné. Hašek řekl, že rozdíly existují, i když není expert. Válku na Ukrajině označil za „jednoznačnější“ případ: jeden stát zabírá území druhého a vraždí civilisty. Chmelár oponoval, že pro civilisty byla válka v Iráku ještě horší, a mluvil o statisících obětí.
Čísla z Iráku jsou dodnes sporná a liší se podle metodiky. Projekt Iraq Body Count, který počítá jen jednotlivě zdokumentované případy, evidoval od invaze v roce 2003 do konce roku 2011 přes 114 tisíc násilných civilních úmrtí. Po započtení bojovníků napříč kategoriemi celkový součet přesáhl 162 tisíc. Jiné odhady založené na průzkumech v domácnostech vycházejí výš. Chmelárovo „statisíce“ tak sedí spíš na horní hranici odhadů než na doložených seznamech. Řádově ale nejde o přehnané srovnání.
Hašek se nesnažil počty obětí zpochybnit. Rozdíl viděl v povaze konfliktu, ne v jeho krvavosti. A přesně tady se obě logiky míjejí. Chmelár měří utrpením, Hašek charakterem agrese.
Proč se o tom mluví právě teď
Debata měla velmi konkrétní spouštěč. Sportovní arbitrážní soud CAS 30. října 2026 rozhodl ve prospěch návratu ruských týmů na šampionáty pořádané mezinárodní hokejovou federací IIHF. Federace ve svém prohlášení uvedla, že s verdiktem nesouhlasí, ale bude ho respektovat. Zároveň varovala před praktickými komplikacemi: víza, bezpečnost, logistika, formát soutěží a málo času do některých turnajů.
Reakce přišly rychle:
- Český hokej oficiálně zopakoval, že jeho postoj se nemění a s účastí Ruska na turnajích IIHF během válečné agrese na Ukrajině nesouhlasí.
- Sponzoři začali couvat. Podle agentury AP Škoda Auto oznámila, že přehodnotí své zapojení do mistrovství světa, pokud Rusko nastoupí. Další partneři zvažovali stažení log.
- Hašek v den verdiktu řekl Deníku N, že doufá, že start ruských hokejistů zakážou politici, a žádal zákon demokratických zemí, EU a NATO, který by jejich vystupování na svém území zakázal.
Do toho zapadá i případ Alexandra Ovečkina, kterého Hašek dlouhodobě uvádí jako symbol. Kapitán Washingtonu se v září 2026 objevil v reklamě pro Putinovu stranu Jednotné Rusko. Poté řekl, že je „pro mír a lásku“, ale zároveň je Rus a podporuje svou zemi. V roce 2022 volal „prosím, už žádnou válku“, přímé odsouzení invaze ale nezaznělo. Pro Haška je to přesně ten typ vystupování, který v březnu 2025 na svém webu označil za reklamu ruské válce, jež podle něj přispívá k dalším mrtvým a zmrzačeným.
Haškův hlas tedy nezní v prázdnu. Oficiální postoj českého hokeje stojí na podobné straně, byť Hašek jde ve své argumentaci výrazně dál.
Odpovědnost hráče, nebo odpovědnost systému
Mikúš a Pukalovič ve studiu Haškovi oponovali z jiného úhlu než Chmelár. Jednotliví hráči podle nich nemají nést odpovědnost za činy svého státu. Veřejné odsouzení války navíc může být pro ruského hokejistu i jeho rodinu doma nebezpečné. Podobně argumentovala už v roce 2022 NHL. Po invazi sice odsoudila Rusko, přerušila vztahy s ruskými obchodními partnery a vyloučila budoucí akce v Rusku, ruské hráče ale z ligy nevyřadila. Komisař Gary Bettman tehdy pro AP řekl, že jsou v „nemožné situaci“.
Hašek s tímhle argumentem paradoxně částečně souhlasí. Netvrdí, že ruský hráč musí riskovat. Tvrdí, že pokud neriskuje, nemá stát na ledě před kamerami. Volbu a s ní i odpovědnost přesouvá na ligy, federace, majitele a vlády.
Podle nás Chmelár trefil skutečně slabé místo Haškovy argumentace. Fotka z Bílého domu existuje a hokejová legenda, která dnes mluví o tom, že lidské životy stojí nad kariérou, se jí těžko zbaví. Hašek ale odpověď nepostavil na popírání. Postavil ji na tom, že sportovec bez pravidel jedná v morálním vakuu a že úkolem dneška je to vakuum zaplnit.
Tady se debata otáčí. Pokud Haškovi nelze vyčítat, že v roce 2008 nejednal podle pravidel, která neexistovala, pak stejná shovívavost platí pro ruské hráče dnes. Zároveň to ale znamená, že soutěže a státy už nemají výmluvu. Válka trvá už pátým rokem a pravidla, o kterých Hašek mluví, mohly nastavit dávno. Chmelárova výtka je férová vůči Haškovi jako člověku. Na otázku, co mají dělat instituce, ale neodpovídá.
Hašek zůstává sportovní legendou s olympijským zlatem z Nagana a šesti Vezinovými trofejemi. V politickém prostoru je ale stejně polarizující, jako byl kdysi v brankovišti nevyzpytatelný. Jedno ovšem v tomto střetu ukázal: od otázky na vlastní minulost neutekl.
Fotka Red Wings s Bushem z října 2008 už nikam nezmizí. Otázka, kterou Hašek položil nazpět, ale také ne: pokud tehdy pravidla chyběla, kdo je napíše teď, když se Rusko na základě verdiktu CAS chystá zpátky na led?
Hokej
|
PŘEČTENÍ: 6728
Tenis
|
PŘEČTENÍ: 9620
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 8843
