Výpověď Vondroušové má trhliny. Pustila se do ní další česká reprezentantka

Prosincová noc roku 2025 v Praze. Komisařka německé antidopingové agentury zvoní u dveří, Vondroušová reaguje – a právě to, co se stalo mezi zazvoněním a neposkytnutím vzorku, se teď stává jádrem sporu, který může bývalou wimbledonskou šampionku stát až čtyři roky kariéry. Nejde o pozitivní nález. Nejde o zakázanou látku. Jde o to, jestli strach a pocit ohrožení mohou být dostatečným důvodem k tomu, aby sportovkyně odmítla test, v systému, který je záměrně nastavený tak, aby žádný důvod nestačil snadno.

Dva příběhy jednoho večera

V noci ze 3. na 4. prosince 2025 zveřejnila Vondroušová instagramovou story, v níž si stěžovala, že komisařka přišla ve 20:15, tedy mimo její nahlášené hodinové okno, a požadovala okamžitý test. Příspěvek vyzníval jako protest proti porušení protokolu ze strany kontrolorky, jak jej tehdy zachytil španělský deník AS. Původní story už není veřejně dostupná.

O čtyři měsíce později, v dubnu 2026, přišla jiná verze. V rozhovoru pro iSport a v instagramovém vyjádření Vondroušová popsala, že komisařku do bytu vůbec nevpustila a vzorek neodevzdala. Důvod? Byla na „bodu zlomu“ po měsících zranění, špatného spánku a nenávistných zpráv. Tvrdí, že kontrolorka neukázala průkaz ani pověření, tlačila na ni a ona formulář podepsala „instinktivně“, aby situaci ukončila a cítila se zase v bezpečí. Její právník Jan Exner pro iSport připustil, že právě podpis formuláře a kontakt s komisařkou verzi o akutní stresové reakci oslabují.

Nejdražší přestupy české ligy si každý fanoušek pamatuje po svém. Přesná čísla ale ukážou, čí verze se blíží pravdě a čí jen dojmům

SportyŽivě.cz

45 m

Rozpor je čitelný: v prosinci problém ležel v načasování kontroly, v dubnu už v tom, že k žádné kontrole nedošlo.

Plíšková pojmenovává nelogičnosti

Do kauzy vstoupila Kristýna Plíšková. V podcastu Rakety bývalá česká reprezentantka veřejně napadla dvě věci. Za prvé: pravidla jsou podle ní jasná a každá hráčka ví, že mimosoutěžní kontrola může přijít kdykoli, nejen v nahlášeném okně. Za druhé: „Vůbec mi nedává smysl,“ řekla Plíšková, „proč otevřela a podepsala formulář, když tvrdí, že měla strach.“

Její kritika míří přesně tam, kam i formální obhajoba Vondroušové přiznává slabinu. Pokud byl strach tak silný, že znemožnil odevzdání vzorku, proč neznemožnil i kontakt s komisařkou? Plíšková to říká bez diplomatických obálek – a v českém tenisovém prostředí tím otevírá trhlinu, kterou jiní zatím obcházejí.

Česká tenisová komunita přitom není jednotná. Předseda Českého tenisového svazu Jakub Kotrba veřejně deklaroval, že svaz za Vondroušovou stojí a pomůže jí. Na Instagramu jí podle agentury Reuters vyjádřila podporu i Linda Nosková. Kritický hlas Plíškové je zatím spíš výjimkou, ale výjimkou, která pojmenovává to, co si řada lidí myslí potichu.

Co říkají pravidla a co hrozí

Případ spadá pod článek 2.3 Tennis Anti-Doping Programme: vyhýbání se odběru nebo odmítnutí či neodevzdání vzorku bez „compelling justification“ po notifikaci oprávněnou osobou. Standardní sazba u prvního deliktu činí čtyři roky. Pokud hráčka prokáže, že nejednala úmyslně, může jít o dva roky. Další snížení by vyžadovalo prokázání takzvané „No Fault“ nebo „No Significant Fault“, a to je už otázka konkrétního dokazování před tribunálem.

Nejbližší veřejně publikovaný tenisový precedent je případ Rusa Vladislava Ivanova. Ten v roce 2023 dostal od ITIA čtyřletý distanc za odmítnutí poskytnout vzorek, přestože se později k odběru ještě vrátil. Srovnatelný ženský případ se v otevřeně dostupných rozhodnutích ITIA nepodařilo dohledat. Odmítnutí kontroly je v tenise vzácný delikt, a právě proto je posuzován tvrdě.

Vondroušová zatím není v povinné provizorní suspendaci, ITIA to potvrdila přes Reuters. Její tým v polovině dubna mluvil o startu v Madridu a na antukové sezoně, jenže WTA už 21. dubna vedla Vondroušovou mezi odhlášenými z madridského turnaje. Český svaz zároveň uvedl, že ITF potvrdila její způsobilost nastoupit za reprezentaci bez následků pro tým.

Kvitová jako argument – a jeho limity

Vondroušová se ve své obhajobě odvolává na případ Petry Kvitové z roku 2016. Kvitová u soudu popsala, že otevřela dveře bytu mimo jiné proto, že čekala možnou dopingovou kontrolu, a muž vydávající se za technika ji napadl nožem. Trauma českého tenisu je reálné a zdokumentované.

Jenže právní rámec obou situací je zásadně odlišný. Kvitová byla obětí násilného trestného činu. Vondroušová je účastnicí antidopingového řízení s kontrolorkou. Argument „bála jsem se, protože vím, co se stalo Petře“ může tribunálu vysvětlit psychologický kontext, ale sám o sobě nenaplní standard „compelling justification“, který pravidla vyžadují. Obhajoba to ví, a proto staví i na tvrzení, že komisařka nedodržela identifikační protokol. Pokud by se to prokázalo, pozice Vondroušové by výrazně zesílila.

Co bude dál

Podle procesních pravidel ITIA má obviněná hráčka 20 dní na odpověď po doručení obvinění. Slyšení proběhne před nezávislým tribunálem Sport Resolutions v Londýně, právní tým Vondroušové mluví o „příštích měsících“, přesné datum veřejně oznámeno nebylo. Rozhodnutí ITIA následně zveřejní, případné odvolání řeší Sportovní arbitrážní soud v Lausanne.

Zajímavý detail z obhajoby: tři dny po prosincovém incidentu přišla podle Vondroušové znovu stejná německá agentura a tentokrát vše proběhlo bez problémů. Její tým to používá jako důkaz, že nešlo o systematické vyhýbání se testům. Tribunál posoudí, jestli to stačí, nebo jestli jedno odmítnutí je prostě o jedno příliš mnoho.

Kauza Vondroušové nerozhodne o tom, zda česká tenistka brala zakázané látky. Rozhodne o tom, kde končí lidský strach a kde začíná povinnost, kterou žádný strach neomlouvá.