Pastrňákův spoluhráč měl napadnout manželku, nyní se rozhodl ukončit kariéru 

Milan Lucic končí. Chlap jako hora, který léta naháněl hrůzu celé NHL, definitivně pověsil brusle na hřebík. Po sedmnácti sezonách plných drtivých hitů, bitek i důležitých gólů se jedna z nejvýraznějších tváří ligy odebírá do hokejového důchodu.

Když v hráčské anketě NHLPA z roku 2012 samotní hokejisté hlasovali o tom, koho na ledě považují za nejtvrdšího protivníka, jméno Milana Lucice se objevilo na prvním místě. Nebylo to překvapení. Sto devadesát jeden centimetrů, sto pět kilogramů, balkánský temperament zděděný po srbských rodičích a ochota jít do každého souboje naplno, to byl recept, díky kterému se syn přistěhovalců z Vancouveru stal jedním z nejobávanějších hráčů své generace. Teď je to definitivně za ním.

Bostonský vrchol, který definoval celou kariéru

Sezona 2010/2011 byla tou, která z Lucice udělala víc než jen obávaného siláka. Na levém křídle vedle Davida Krejčího a Nathana Hortona tvořil trojici, kterou sami Bruins zpětně označili za jednu z nejlepších v celé lize. V základní části nastřílel kariérní maximum 30 gólů a nasbíral 62 bodů. V play-off pak přidal dalších 12 bodů ve 25 zápasech a na konci června zvedl nad hlavu Stanley Cup.

Překvapení před MS. Kapitán českého nároďáku Krejčí bude hrát druhou ligu

SportyŽivě.cz

Právě teď

Právě bostonské období bylo jeho nejplodnější. Za Bruins odehrál 570 zápasů s bilancí 139 gólů a 344 bodů při průměru 0,60 bodu na zápas. V kabině přitom sdílel prostor s celou československou osou, s Krejčím, Zdenem Chárou, a ve finále 2013 proti Chicagu dokonce i s Jaromírem Jágrem.

Čísla, která vyprávějí příběh

Lucicova kariérní statistika odráží postupný oblouk od dominantního power forwarda k hráči, jehož tělo i role se proměňovaly:

Celkových 233 gólů a 353 asistencí při 1 301 trestných minutách z něj dělá výrazně produktivnější typ, než bývali čistí enforceři. Podle NHL Records patří mezi historické lídry v počtu hitů od zavedení této statistiky v sezoně 2005/2006. Spojit třicetgólovou sezonu s takovým fyzickým objemem, to v dnešní NHL nedokáže prakticky nikdo.

Dlouhé loučení přes tři kontinenty

Příběh Lucicova konce nebyl jednoduchý. V létě 2023 se vrátil do Bostonu, podepsal smlouvu a kruh se zdánlivě uzavřel. Jenže po pouhých čtyřech zápasech, v listopadu 2023, odešel na neomezené volno z osobních důvodů. Do konce sezony se na led Bruins už nevrátil. Jeho manželka Brittany tehdy zavolala polici, že se ji snažil uškrtit. Po příjezdu zásahové jednotky však výpověď pozměnila. Lucic jí měl tahat za vlasy.

Následoval rok ticha. V srpnu 2025 dokončil asistenční program NHL a NHLPA a liga ho prohlásila za způsobilého k návratu. St. Louis Blues mu nabídli zkušební smlouvu. Lucic to zkusil, nejdřív s hlavním týmem, pak na farmě ve Springfieldu. Po pěti zápasech v AHL mu smlouva vypršela a nikdo další se neozval.

18. prosince 2025 podepsal ve skotském Fife Flyers v nejvyšší britské soutěži EIHL. Odehrál 26 zápasů. Byl to poslední akt kariéry, která začala draftem v prvním kole a skončila v hale s kapacitou pár tisíc diváků na druhém břehu Atlantiku.

Odchod posledního ze staré gardy

Lucicův konec lze číst i šířeji. Archetyp hráče, který dokázal být současně postrachem u mantinelu i reálnou ofenzivní hrozbou, z NHL postupně mizí. Rychlost a technika vytlačily hrubou sílu na okraj soupisek. Lucic byl jedním z posledních, kdo dokázal obojí spojit na nejvyšší úrovni, a i on nakonec zjistil, že tělo má svůj limit.

Ve svém rozloučení, vydaném prostřednictvím hráčské asociace, mluvil hlavně o vděčnosti. Děkoval Bruins za šanci, trenérům za trpělivost, rodině za zázemí. O budoucích plánech neřekl nic. Co bude dál, veřejně neprozradil.

Třicet gólů v sezoně, Stanley Cup nad hlavou, 3 275 hitů do těla. A pak ticho. Přesně tak končí chlap jako hora.