Zemřel český olympijský medailista. Patřil mezi nejlepší na světě

Zemřel český olympijský medailista. Imrich Bogár přepsal národní atletiku a patřil mezi nejlepší na světě

Imrich Bugár, první československý diskař za hranicí 70 metrů a držitel dodnes nepřekonaného národního rekordu, zemřel 8. dubna 2026 ve věku 70 let.

i Zdroj fotografie: Public Domain
                   

Šest dní před svými jednasedmdesátými narozeninami odešel muž, jehož hod z kalifornského San Jose z 25. května 1985 (71,26 metru) zůstává číslem, které žádný český ani slovenský diskař za čtyři desetiletí nepřekonal. Olympijské stříbro, evropské zlato, světové zlato, světová tabulková jednička. To není výčet kariéry několika sportovců. Je to bilance jednoho muže z Ohrad na jižním Slovensku, který se přes Duklu Praha zapsal do nejužšího jádra československé atletické historie. Ještě v prosinci 2025 přebíral Cenu Emila Zátopka pro sportovní legendy. O necelé čtyři měsíce později se s ním stovky lidí loučily ve strašnickém krematoriu.

Dvacet šest centimetrů od zlata

Moskva, 28. července 1980. Finále olympijského hodu diskem. Bugár posílá kotouč na 66,38 metru. Na zlato Vladimira Raščupkina mu chybí pouhých 26 centimetrů, méně než délka chodidla. Stříbro z moskevských her se stalo prvním z řady velkých kovů, které přišly v rychlém sledu: v roce 1982 evropské zlato v Aténách, o rok později světový titul v Helsinkách. V roce 1985 pak Bugár hodil v San Jose 71,26 metru a stal se světovou tabulkovou jedničkou sezony. Bylo mu třicet let a stál na absolutním vrcholu disciplíny.

Pro kontext: v éře, kdy disk ovládali sovětští a východoněmečtí atleti s masivním státním zázemím, si Bugár vydobyl prostor mezi nimi čistě výkonností. Nebyl stabilní finalista čekající na štěstí. Byl měřítkem oboru.

Rekord, který přežil čtyři dekády

Číslo 71,26 metru má v české atletice zvláštní váhu. Podle oficiálních rekordových tabulek Českého atletického svazu platí k 19. dubna 2026 beze změny. Nikdo se k němu nepřiblížil na dosah. Bugárův výkon 66,28 metru z domácího šampionátu je dodnes druhým nejlepším hodem v historii mužského disku na MČR.

Oficiální medailon na webu České atletiky ho řadí jako „třetího velikána“ českých diskařských kruhů, po Františku Jandovi-Sukovi a Ludvíku Daňkovi. Jenže Bugár má něco, co ani Daněk neměl: světový titul. A první československý hod přes 70 metrů, kterého dosáhl už v roce 1983 výkonem 70,06 metru, zůstává milníkem, na nějž se v domácí atletice odkazuje dodnes.

Co víme o jeho smrti

Český atletický svaz oznámil Bugárovo úmrtí 9. dubna 2026, den po smrti. Oficiální atletické a olympijské instituce příčinu blíže nespecifikovaly. Sekundární zdroje, včetně informací odvozených z parte rodiny, uvádějí rakovinu s rychlým průběhem. Parte podle dostupných zpráv obsahuje formulaci „zemřel náhle“ a je podepsáno jmény Olga, Olinka a Sofinka.

Jarmila Kratochvílová pro Radiožurnál Sport popsala šok: dlouholetého kamaráda a kolegu z vrcholové atletiky ztratila nečekaně. Předseda Českého atletického svazu Libor Varhaník mluvil o „legendě české atletiky“ a velké ztrátě. Ze Slovenska přišla připomínka, že Bugár byl prvním rodákem ze slovenského území s atletickým titulem mistra světa a členem Síně slávy slovenské atletiky.

Rozloučení ve Strašnicích

V pátek 17. dubna 2026 v poledne se zaplnila Velká obřadní síň strašnického krematoria. Podle zprávy ČTK a iROZHLAS dorazila rodina, sportovci, funkcionáři i širší atletická veřejnost. Nešlo o uzavřený rodinný obřad, rozloučit se přišli lidé, pro které Bugárovo jméno znamenalo konkrétní vzpomínku na éru, kdy československý disk patřil ke světové špičce.

Právě kolem pohřbu přišla druhá vlna mediálního zájmu a bilančních textů, která vysvětluje, proč se o Bugárovi píše i jedenáct dní po jeho smrti.

Odkaz, který nebyl jen nostalgií

Bylo by snadné Bugára zařadit do kategorie „hrdina osmdesátých let, na kterého se vzpomíná u příležitosti kulatých výročí“. Jenže jeho odkaz byl živý. V prosinci 2025 mu Český atletický svaz udělil Cenu Emila Zátopka pro sportovní legendy, společně s Helenou Fibingerovou. Působil v Českém klubu olympioniků. A jeho rekord stál na tabulích ne jako historická kuriozita, ale jako výzva, kterou nikdo nedokázal přijmout.

Disk o váze dvou kilogramů letěl v San Jose 71 metrů a 26 centimetrů. Čtyřicet jeden rok poté tam stále visí.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Matěj Pokorný

Zobrazit další články