Josef Váňa ve Sněmovně tvrdil, že Nova k němu přijela s jedním člověkem a ČT se dvěma auty. Robert Záruba ho opravil.
Byl pátek 23. října 2026, 22:50, a Sněmovna jednala už čtrnáctou hodinu. Poslanec ANO a osminásobný vítěz Velké pardubické Josef Váňa se přihlásil s faktickou poznámkou do debaty o zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Nepřinesl rozpočtové tabulky ani analýzu. Popsal, jak ho před letošní Velkou pardubickou natáčely dvě televize. Z Novy podle něj přijel „jeden člověk“ s kamerou, Česká televize prý „někdy i dvěma auty“, se zvukařem a dalšími lidmi. Celé to označil za svůj „životní poznatek“ o neefektivní práci veřejnoprávní televize. Ještě téhož dne mu na síti X odpověděl sportovní komentátor ČT Robert Záruba. Za touto výměnou se skrývají tři různé příběhy: osobní historka, skutečné fungování televizní výroby a zákon, který má změnit financování ČT a Českého rozhlasu.
Mikrofon, zvukař a dvě auta
Váňova poznámka zazněla v prvním čtení vládní novely, která mění zákony o České televizi a Českém rozhlasu a zároveň ruší zákon o rozhlasových a televizních poplatcích. Podle stenozáznamu Poslanecké sněmovny šlo o 34. schůzi a bod o poplatcích se projednával od 18:15.
Historka o štábech přitom v jeho vystoupení nestála samostatně. Váňa poslancům řekl, že lidem ve vesnicích slíbil zrušení poplatků za televizi a rozhlas, pokud se dostane do Sněmovny. Natáčení před dostihem tedy posloužilo jako ilustrace politického slibu, ne jako výsledek nějakého srovnávacího šetření.
Z koaličních lavic zazněl slabý potlesk. Opozice reagovala kriticky. Poslankyně Věra Kovářová se ho zeptala, jestli voličům také řekl, že po zrušení poplatků převezme financování veřejnoprávních médií stát.
Časové souvislosti jsou poměrně přesné. Velká pardubická se v roce 2026 jela v neděli 11. října, takže od dostihu do Váňova vystoupení uplynulo dvanáct dní. Váňa mluvil o natáčení „před Velkou pardubickou“, tedy o období přípravy, kdy si televize tradičně jezdí pro rozhovory s osobnostmi, které jsou se závodem spojené. Málokdo k němu má blíž než on.
Záruba: dva lidé, ne celá výprava
Robert Záruba reagoval ještě 23. října příspěvkem na síti X, který později citoval server Sport.cz. Odpověď uvedl jako komentář „k výroku pana Váni“ a omezil se na technické vysvětlení.
Podle Záruby tvoří běžný reportážní štáb ČT pro rozhovory v terénu dva lidé:
- reportér, který vede rozhovor a připravuje příspěvek,
- kameraman, který natáčí obraz a obvykle zajišťuje i základní zvuk.
Větší štáb podle něj ČT nasazuje u dokumentu nebo technicky náročnější výroby, kde jsou vyšší požadavky na kvalitu obrazu, zvuku a záběrů. Záruba připomněl, že malý a velký štáb podobně rozlišují i ostatní televize.
Ve veřejně dohledané reakci není osobní útok ani ironie. Šlo o věcnou korekci a podle dostupných zdrojů na ni zatím žádné další kolo sporu nenavázalo.
Co historka dokazuje a co ne
Váňova historka je politicky účinná. Je krátká, srozumitelná a každý si ji umí představit: jeden člověk proti dvěma autům. Jako důkaz systémové neefektivity ČT ale sama o sobě neobstojí.
Chybí v ní totiž všechno, bez čeho se dva štáby srovnávat nedají. Nevíme, pro jaký pořad natáčela Nova a pro jaký ČT. Nevíme, jestli šlo o minutový příspěvek do zpráv, nebo o materiál do delšího pořadu či dokumentu před Velkou pardubickou. A nevíme, kolik lidí ve štábu ČT skutečně bylo. Stenozáznam zachycuje Váňovo tvrzení, ne provozní záznam televize.
Ani u Novy nejde o doložený standard. Veřejně je známé jen to, co Váňa popsal o svém případě. Formulace „Nova jezdí s jedním člověkem“ by proto šla dál, než unesou fakta.
Zárubovo vysvětlení je konkrétnější, ale také má své meze. Nejde o zveřejněný interní manuál ČT, nýbrž o popis praxe od člověka, který v televizi pracuje desítky let. Přesto obsahuje právě to rozlišení, které Váňovu srovnání chybí: počet lidí ve štábu závisí na tom, co se natáčí.
Podle nás tu jde o víc než o spor dvou známých tváří ze sportu. Detail televizní výroby, tedy jestli jede zvukař, nebo ne, se během pár minut stal argumentem v debatě o miliardách korun pro veřejnoprávní média. Taková zkratka dobře zní v sále, ale o efektivitě instituce s tisíci zaměstnanců vypovídá málo.
Novela, kvůli které se o štábech vůbec mluvilo
Výměna proběhla během projednávání sněmovního tisku 231. Vláda ho předložila 19. června 2026 a podle vládního materiálu zavádí nový způsob financování ČT a ČRo. Místo poplatků vybíraných od domácností by obě instituce dostávaly peníze ze státního rozpočtu.
Podle zprávy ČTK by návrh přinesl tyto částky:
| Instituce | Roční příspěvek ze státního rozpočtu |
|---|---|
| Česká televize | 5,74 mld. Kč |
| Český rozhlas | 2,065 mld. Kč |
Částky se mají valorizovat až ve chvíli, kdy souhrnná inflace dosáhne 10 %. Česká televize by podle ČTK dostala zhruba o miliardu korun méně, než letos plánuje vybrat na poplatcích. Konkrétní škrty návrh nevyjmenovává. Dá se ale čekat, že pokud by prošel beze změny, tlak by dopadl na rozsah vlastní výroby, nákup vysílacích práv, investice a provoz. Ironií je, že právě sem patří i velikost štábů, o které mluvil Váňa.
Koalice argumentuje zrušením poplatků a stabilním příspěvkem daným zákonem. Kritici upozorňují, že veřejnoprávní média by byla víc závislá na státním rozpočtu, a tedy i na vládě, která ho sestavuje.
Celý jednací den začal 23. října v 9:00 a skončil 24. října v 5:04, trval tedy zhruba dvacet hodin. Koalice omezila rozpravu a hlasování proběhlo v sobotu ve 4:36. Návrh prošel prvním čtením a podle stránky Sněmovní tisk 231 zamířil do výboru pro média a kulturu. Ten ho zatím neprojednal a další projednávání je možné nejdříve od 24. prosince 2026.
Před Sněmovnou mezitím demonstrovali lidé. Protest na Malostranském náměstí svolala iniciativa Média nedáme poté, co koalice prosadila přednostní projednání návrhu. Demonstranti požadovali zachování nezávislosti veřejnoprávních médií. Podpořil je i bývalý hokejový brankář Dominik Hašek. Podle Sport.cz, který citoval jeho příspěvek na síti X, poděkoval lidem, kteří narychlo přišli, a boj za nezávislost ČT a ČRo označil za „životně důležitý“ pro zachování demokracie v Česku. Do technického sporu Váni a Záruby o štáby přitom nevstoupil.
Co se teď mění pro domácnosti
Zatím nic. Po prvním čtení jde stále jen o návrh. Aby se stal zákonem, musí projít druhým a třetím čtením ve Sněmovně, pak Senátem a nakonec ho musí podepsat prezident. V každém z těchto kroků se může změnit, zdržet nebo vrátit.
Do té doby platí současná pravidla:
- televizní poplatek činí 150 Kč měsíčně za domácnost, jak uvádí oficiální web Poplatky České televize,
- rozhlasový poplatek činí 55 Kč měsíčně.
Kdo by poplatky přestal platit v domnění, že už zmizely, riskuje dluh a jeho vymáhání.
Ze dvou aut před dostihem se během jedné noční schůze stal argument v debatě o tom, kdo bude platit veřejnoprávní média a kolik. Sněmovnu ale čeká rozhodnutí o 7,8 miliardy korun ročně a o tom, jak daleko budou ČT a ČRo od státní pokladny. A k tomu žádná historka z natáčení nestačí.
