Škriniar a Weiss koupili luxusní byty u Bratislavského hradu. Soud teď zpochybnil stavební povolení celé budovy

Pod Hradem stojí byty nad 35 milionů korun a pod Hradem se také roky soudí. Do této čtvrti teď vstupují dvě z nejznámějších jmen slovenského fotbalu, obránce Milan Škriniar a podle všeho i Vladimír Weiss mladší. Údajně tu mají vlastnit luxusní byty v domě, jehož stavební povolení se dostalo do sporu. Prošli jsme dostupné zdroje, katastrální souvislosti, developerské projekty i soudní kauzy v okolí Hradu. Podle nás ale není nejdůležitější cena bytů. Rozhodující jsou dvě otázky: jestli se slavná jména skutečně pojí s konkrétní problematickou stavbou a co by právní spor pro majitele bytů reálně znamenal. Na první otázku zatím veřejně dostupný doklad chybí. Na druhou odpověď existuje a je méně dramatická, než by se mohlo zdát.

Kdo je kdo: dva fotbalisté a jedno snadno zaměnitelné jméno

U Škriniara je identifikace jednoduchá. Kapitán slovenské reprezentace, v anketě Fotbalista roku 2025 uváděný jako hráč PSG a Fenerbahçe, patří k nejlépe placeným slovenským sportovcům posledního desetiletí. Investice do prémiové nemovitosti v rodné zemi by u hráče jeho formátu nikoho nepřekvapila.

U Weisse je potřeba víc opatrnosti. Stejné jméno nesou otec a syn. Vladimír Weiss starší je trenér, Vladimír Weiss mladší je bývalý křídelník, kterého fanoušci znají hlavně ze Slovanu Bratislava. Podle STVR ukončil v květnu 2026 hráčskou kariéru a otec ho chtěl mít v realizačním týmu reprezentace. Spojení „fotbalisté Škriniar a Weiss“ ukazuje spíš na mladšího Weisse.

Vypadá vyčerpaně, potřebuje pomoc, varují Norové. Haaland po dvou zápasech bez gólu opustil sraz soukromým letem

SportyŽivě.cz

Právě teď

Tím ale jistota končí. Sportovní zdroje potvrzují, kdo tito lidé jsou. Žádný z dohledaných zdrojů však nepotvrzuje, co vlastní. Výpis z katastru, kupní smlouvu ani důvěryhodnou zprávu s konkrétní adresou jsme v otevřených zdrojích nenašli. Byty fotbalistů proto zůstávají údajné, dokud je nepodloží primární doklad.

Adresa, kde metr čtvereční stojí jako ojeté auto

Proč by si sportovní hvězdy vybraly právě podhradí, je jasné z cen. Nejdražší bratislavskou adresou posledních let je Vydrica, nová čtvrť vyrůstající na místě historického podhradí, které socialistické plánování kdysi srovnalo se zemí.

Pro srovnání: za metr čtvereční v horní hranici rozpětí si v Česku koupíte slušné ojeté auto. Podle serveru BratislavaLiving převzala v červenci 2026 plnou kontrolu nad projektem skupina Lucron. Vydrica přitom vznikla jako společný podnik s vlastníkem pozemků. Druhá etapa získala stavební povolení koncem března 2026.

Ve stejné době dostal povolení i menší projekt Zámocké schody u Žigmundovy brány. Stojí za ním společnost Beblavého, s. r. o., a studio A1 Architecture. Má mít komorní měřítko a návrh vznikal ve spolupráci s památkáři. Tato podrobnost vypovídá o celé lokalitě. Každý centimetr výšky a každá fasáda tu prochází sítem úřadů, památkové péče i aktivistů.

Dostupné zdroje ale ani jeden z těchto projektů se Škriniarem nebo Weissem nespojují. Ceny v tabulce ukazují hladinu trhu. Kolik za své byty zaplatili fotbalisté, nevíme.

Beblavého ulice: jak pod Hradem vzniká spor o povolení

Mechanismus, kterým se luxusní stavba pod Hradem dostane do právních potíží, ukazuje dobře zdokumentovaný případ z roku 2014. Týkal se domu na Beblavého ulici, pár desítek metrů od hradních hradeb.

Podle TASR podala krajská prokuratura na podnět občanských aktivistů protest proti rozhodnutí stavebního úřadu. Prokurátor vytýkal úřadům dvě věci:

• Ignorování magistrátu. Stavební úřad podle něj nerespektoval nesouhlasné stanovisko bratislavského magistrátu.
• Výšku nad regulativy. Nebylo jasné, zda změna stavby neporušuje výškové regulativy územního plánu zóny Podhradie. Stavba měla být o 2,5 metru vyšší, než regulace dovolovala.

Jádrem sporu byl rozdíl mezi papírem a terénem. Územní plán pracuje s výškovými kótami, svah pod Hradem ale nejde vyměřit jednoduše a dva metry navíc se v projektu snadno ztratí. Podle nás právě tady leží hlavní riziko celé lokality. Nejde o hrubé porušení zákona, ale o desítky drobných technických rozhodnutí, z nichž kterékoli může později někdo napadnout.

Pokud se tedy v souvislosti s byty fotbalistů mluví o zpochybněném stavebním povolení celé budovy, Beblavého ukazuje, jak taková věc obvykle vzniká. Konkrétní rozhodnutí z roku 2026, které by se týkalo domu s jejich byty, se nám ale zatím dohledat nepodařilo. Chybí soud, číslo spisu, navrhovatel i název projektu.

Bonaparte: rozsudek, který se povolení netýkal

Druhou kauzou, která se v souvislosti s luxusními byty pod Hradem vrací, je Bonaparte. Bytový komplex, v němž kdysi bydlel expremiér Robert Fico, se stal symbolem protestů a později předmětem vyšetřování okolností výstavby.

Dne 20. března 2026 rozhodl Městský soud Bratislava I a podle Aktuality.sk obžalované nepravomocně osvobodil. Nešlo ale o stavební povolení. Šlo o trestní kauzu kolem DPH a ceny díla. Budova stojí dál a nikdo nerozhodl, že by měla zmizet.

Toto rozlišení je zásadní. Ve veřejné debatě se „soud kolem luxusní bytovky u Hradu“ snadno slije do jednoho příběhu. Trestní řízení s developerem, správní spor o povolení a výměna vlastníka projektu jsou ale tři různé věci s úplně jinými důsledky pro lidi, kteří v domě bydlí.

Co by spor o povolení znamenal pro majitele bytů

Představme si scénář, v němž se údajné spojení potvrdí a soud skutečně zpochybní stavební povolení domu, kde mají fotbalisté byty. Přijdou o ně? Podle slovenského stavebního zákona, dostupného ve sbírce Slov-Lex, ne automaticky.

Zrušení povolení nebo konstatování vady je začátek, ne konec. Stavba v rozporu s předpisy se dá řešit:

• dodatečným povolením, pokud stavba neodporuje veřejným zájmům,
• úpravami, které ji uvedou do souladu s regulativy,
• odstraněním, k němuž dochází až v krajním případě a vždy v samostatném správním řízení.

Pro kupující je důležitá fáze projektu. U zkolaudovaného domu zapsaného v katastru je situace jiná než u rozestavěné stavby, kde se teprve čeká na povolení k užívání. Rozhoduje také obsah kupní smlouvy a to, zda kupující může developerovi vytknout vadu právního stavu nemovitosti. Pokud ano, nároky by směřovaly ke stavebníkovi, ne k úřadu.

Zda kupující o případných problémech věděli, není veřejně doloženo. Bez data koupě a stavebního spisu to nelze posoudit. Dá se ale čekat, že hráč Škriniarova kalibru má právníky, kteří takové riziko prověřují.

Pro běžného zájemce o byt v historickém centru, ať v Bratislavě, nebo v Praze, z toho plyne jednoduchý postup:

1. Zkontrolovat list vlastnictví a zástavy v katastru.
2. Vyžádat si stavební povolení a kolaudační rozhodnutí, nebo povolení k předčasnému užívání.
3. Ověřit, že rozhodnutí nabyla právní moci.
4. Nahlédnout do stavebního spisu na úřadě, včetně stanovisek dotčených orgánů.
5. V památkově citlivé lokalitě zapojit advokáta ještě před podpisem rezervační smlouvy.

Poslední bod vypadá jako zbytečný náklad, dokud se nad střechou neobjeví o 2,5 metru víc, než povoluje územní plán.

Vydrica se má dostavět kolem roku 2030 a Zámocké schody teprve začínají. Podhradí bude ještě roky staveništěm, kde se o každý metr výšky vede spor. Jestli se v něm skutečně ocitla i jména Škriniar a Weiss, rozhodne výpis z katastru, ne hlasitost příběhu.