Šéf redakce ČT sport Dusík o záběrech na těla atletek: Někdo si chtěl nahonit lajky

Michal Dusík komentuje atletiku přes dvě desetiletí a posledních několik let vede celou redakci sportu České televize. Když se v polovině července rozjela na síti X vlna rozhořčení nad tím, že evropské televize prý už nebudou smět ukazovat atletky, reagoval příkře: podle něj si někdo chtěl nahonit lajky. Jenže mezi tím, co příručka Evropské vysílací unie skutečně obsahuje, a tím, co se z ní stalo v komentářích na sociálních sítích, leží propast. A právě v ní se dá najít odpověď na otázku, jestli se český divák má čeho bát.

Co EBU doopravdy napsala

Příručka Raising the Bar vyšla 8. června 2026 a EBU ji tiskově oznámila o tři dny později. Nejde o seznam zákazů. Dokument popisuje konkrétní obrazové situace, které podle autorek i samotných závodnic posouvají záběr od sportovního výkonu k voyeurismu:

• Podhledy – kamery umístěné nízko pod atletkami při skoku o tyči, do výšky nebo do dálky.
• Těsné detaily – dlouhé záběry na části těla bez jakékoli technické nebo vyprávěcí hodnoty.
• Zpomalené opakování – slow-motion, které neukazuje techniku odrazu ani dopad, ale jen tělo v pohybu.

Britská tyčkařka Holly Bradshawová v příručce mluví o stresu z kamer, které ji rozptylovaly při rozběhu. Srbská dálkařka Ivana Španovićová popisuje dlouhodobý dopad sexualizující prezentace na mladé závodnice. Nizozemská sprinterka Lisanne de Witteová doplňuje, že záběry bývají online zneužívány způsobem, nad kterým závodnice nemají kontrolu.

EBU sama zdůrazňuje, že cílem je sdílený standard pro vysílatele, režiséry a kameramany, ne plošná cenzura ženské atletiky.

The European Broadcasting Union (EBU), working with European Athletics, has introduced new broadcasting guidelines aimed at reducing the sexualization of women athletes during TV coverage.

– Avoid low-angle camera shots that unnecessarily focus on an athlete’s chest, buttocks,… pic.twitter.com/oLjq0SmEMM

— Pirat_Nation 🔴 (@Pirat_Nation) July 14, 2026

Kauza, která přišla o měsíc později

Časová osa je v celém příběhu klíčová. Příručka byla veřejně dostupná od začátku června, ale širší mediální vlna se rozjela až kolem poloviny července 2026. Mezi vydáním a virálním šířením uplynulo víc než pět týdnů. Kdo přesně materiál na síti X poprvé vytáhl z kontextu, se z otevřených zdrojů nepodařilo spolehlivě ověřit. Jisté je, že v okamžiku, kdy se doporučení začala šířit jako „zákaz ukazovat atletky“, měla příručka už měsíc veřejný život a nikdo z vysílatelů nebil na poplach.

Dusíkova reakce zapadá právě sem. Jako člověk, který atletické přenosy řídí redakčně, vidí rozdíl mezi skutečným obsahem doporučení a jeho virální karikaturou. Formulace o „nahánění lajků“ míří na způsob, jakým se z kosmetické korekce obrazové režie stala na sítích kulturní válka.

Kdo vlastně rozhoduje o záběru

V televizním přenosu atletiky existuje jasná dělba práce, která se v debatě na sítích úplně ztratila. Šéfredaktor redakce sportu, tedy Dusík, nastavuje redakční rámec: priority pokrytí, důraz na české závodníky, nasazení komentátorů. Ale konkrétní obraz, který divák vidí, skládá režisér.

Při mistrovství Evropy v atletice 2024 Česká televize popsala model takzvaného českého přenosu: režisér Jan Celner pracoval s více obrazovými trasami a výsledný signál sestavoval tak, aby divák mohl přepínat mezi disciplínami. Dusík sám v dřívějším rozhovoru pro ČT sport přiznal, že sedí u vlastního monitoru a sleduje, co režie vybírá, ale operativní volba záběru je věcí režiséra, ne komentátora.

Jinými slovy: i kdyby EBU doporučení formulovala jako striktní příkaz, adresátem by byl člověk za střižnou, ne člověk za mikrofonem.

Evropský kontext: revoluce se nekoná

Zajímavé srovnání nabízí reakce nizozemské veřejnoprávní televize NOS. Její režisér atletiky Richard de Wilt pro NOS Sport řekl, že zbytečné zoomy na části těla nedělali ani předtím a že se práce zásadně nezmění, jen se na to musí při obrazové režii víc myslet. Žádný převrat, žádná revoluce.

Příručka EBU navíc není izolovaný výstřel. Mezinárodní olympijský výbor aktualizoval vlastní pravidla pro férové zobrazování sportovců už před Paříží 2024 a na jejich podobě se podílela i olympijská vysílací služba OBS. Trend je jasný a trvá roky: záběr má vysvětlovat sportovní výkon, ne z něj dělat atrakci. EBU jen přidala atleticky konkrétní manuál k tomu, co bylo dosud formulováno obecně.

Co se změní pro českého diváka

Česká televize žádnou změnu praxe veřejně neohlásila. Pokud se něco posune, půjde podle dostupných informací spíš o citlivější práci s podhledy při skoku o tyči a s opakováním zpomalených záběrů, ne o zásah do základní struktury přenosu. Režisér bude mít v hlavě o jednu vrstvu uvědomění víc. Divák si toho nejspíš ani nevšimne.

Dusík má v jednom pravdu: skutečná debata o důstojném snímání atletiky probíhá v televizních režiích už roky. To, co se v červenci 2026 přelilo na sociální sítě, byla její zkreslená ozvěna, hlasitější než originál a podstatně méně užitečná.