Dvanáct klubů hlasovalo proti Dědkovi, jeden se zdržel. Majitel Varů vysvětlil, proč jako jediný podpořil jeho plán

Petr Dědek, majitel pardubického Dynama, přes svou společnost Relmost nabídl extraligovým klubům a Českému svazu ledního hokeje kontrakt na patnáct let v celkové hodnotě 9,6 miliardy korun. Kluby řekly ne. Jediný, kdo se veřejně postavil za to, aby se nabídka alespoň prověřila v otevřené soutěži, byl Dušan Šenkypl, majitel karlovarské Energie. Ne proto, že by chtěl Dědkovo vítězství. Chtěl jeho cenu jako páku.

Co leželo na stole

Jarní nabídka Relmostu, jejíž parametry popsaly Seznam Zprávy na základě interního dokumentu, vypadala takto:

• Fix pro kluby: 400 milionů Kč ročně, tedy 28,6 milionu na každý ze čtrnácti účastníků.
• Bonus pro kluby: až 100 milionů Kč ročně navíc, navázaných na přímý sestup a postup, rozvoj stadionů, marketingové cíle či přijetí zahraničního klubu. Při plném bonusu 35,7 milionu na klub.
• Pro svaz: 100 milionů Kč ročně s navýšením o 20 milionů po každých pěti letech.
• Horizont: 15 sezon od ročníku 2028/2029. Celkem 7,8 miliardy pro kluby, 1,8 miliardy pro ČSLH.

Proti tomu stojí veřejně známý rámec současné spolupráce s agenturou BPA, která práva obchoduje do konce sezony 2027/2028. Kluby z ní podle dostupných údajů inkasují zhruba 14 milionů Kč ročně. Rozdíl je na první pohled propastný: Relmost nabízel minimálně dvojnásobek fixu.

Skuhravý se po postupu Baníku neradoval. Vaří se ve mně strašně moc věcí, řekl a naznačil změny v kádru

SportyŽivě.cz

14 h

Proč dvanáct klubů řeklo ne

Kdyby šlo jen o čísla, hlasování by dopadlo jinak. Jenže Asociace profesionálních klubů ledního hokeje měla celou řadu důvodů, proč nabídku odmítnout ještě předtím, než se vůbec dostala k porovnání s alternativou.

Zaprvé délka. Patnáct let je v dynamice sportovního byznysu věčnost: trh se streamovacími právy se mění v řádu měsíců, ne dekád. Zadruhé střet zájmů: Relmost patří majiteli extraligového klubu, což vzbuzuje otázky, kdo by při správě práv hájil zájmy celé soutěže a kdo zájmy Pardubic. Zatřetí konkrétnost: APK opakovaně žádala Relmost o písemné garance, právní rámec a ekonomické podklady. Podle květnové tiskové zprávy asociace je nedostala v dostatečné podobě.

A pak je tu čtvrtý, nejdůležitější bod. Kluby od května 2026 prosazují balíčkový model, tedy prodej práv po samostatných balíčcích (televizní, streamovací, reklamní) v otevřených tendrech. Tento postup má požehnání Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který ho pro extraligu schválil už pro období 2023–2028 a výslovně ho označuje za soutěžněprávní standard. Prodej celku jednomu subjektu na patnáct let je v tomto rámci spíš výjimka než norma.

Hlasování 12 : 1 : 1 tedy nebylo jen o penězích. Bylo o tom, kdo bude po roce 2028 držet obchodní volant extraligy.

Šenkyplova logika: ne spojenec, ale arbitr ceny

Dušan Šenkypl se po srpnovém hlasování ocitl v roli osamělého disidenta. Jenže jeho pozice je subtilnější, než jak ji popsaly první titulky. Na webu Energie zveřejnil čtyřbodový návrh, který s Dědkovým vítězstvím nemá mnoho společného:

• Stanovit předem minimální ceny a cílový čistý výnos.
• Otevřít soutěž všem zájemcům včetně zahraničních.
• Zajistit nezávislý proces s ochranou informací při střetech zájmů.
• Porovnat balíčkový model i nabídku na celek podle stejných kritérií: cena, jistota plateb, růst příjmů, dostupnost hokeje pro fanoušky a kontrola nad soutěží.

V rozhovoru pro CzechCrunch Šenkypl spočítal, co by Relmostův fix znamenal pro menší kluby: skok z dnešních přibližně 14 milionů na 29 milionů Kč ročně. „Přibližně patnáct milionů navíc na klub a sezonu,“ shrnul. Pro organizaci, která každý rok balancuje rozpočet a jejíž majitel doplácí desítky milionů z vlastní kapsy, to není zanedbatelné číslo.

Šenkypl výslovně říká, že s Dědkem nemá obchodní ani osobní vazbu. Jeho deklarovaný motiv je prostý: nechat Relmost zvednout cenu v soutěži, ne nutně vyhrát. Pokud by APK vypsala tendr, v němž by vedle balíčků mohla přijít i nabídka na celek, za kluby nastavených podmínek a třeba na kratší dobu, teprve po otevřené obálek by se porovnal nejlepší výsledek. Dědkova cifra by sloužila jako benchmark, ne jako hotový obchod.

Hra pokračuje: druhá nabídka míří na svaz

Srpnové hlasování Dědka nezastavilo. Relmost následně oslovil přímo ČSLH s druhou nabídkou, tentokrát na období od sezony 2032/2033. Podle údajů, které Dědek zveřejnil na síti X, šlo o 8,216 miliardy Kč za patnáct sezon, tedy 656 až 736 milionů Kč za ročník. Peníze by tentokrát nešly klubům, ale svazu a jeho dceřiné společnosti Pro-Hockey.

APK to v zářijové tiskové zprávě označila za pokus o obcházení: Relmost podle ní počítá s „koncentrací marketingových práv a řízení extraligy v ČSLH“, což by v praxi znamenalo vypovězení modelu, v němž soutěž řídí asociace klubů. Dědkova strana to rámuje jako legitimní nabídku na práva, která vlastní svaz.

ČSLH zaujal zdrženlivou pozici: výkonný výbor projednal návrhy obou stran, ale konečné rozhodnutí nepřijal. Pověřil pracovní skupinu pokračováním jednání s APK o podmínkách spolupráce od sezony 2028/2029. Svaz Dědka neodmítl. Ani ho neposvětil.

Otázka za devět miliard

Na fungování extraligy v nejbližší sezoně se nezmění nic: BPA obchoduje práva do léta 2028, tendry na nové období se teprve připravují. Praktický dopad srpnového hlasování je zatím čistě politický a vyjednávací.

Podstatná otázka ale nezní „Dědek ano, nebo ne“. Zní: dokáže APK přetavit jeho nabídku do tvrdšího a otevřenějšího tendru, který klubům opravdu zvedne výnos? Dvanáct klubů odmítlo konkrétní částku ve jménu kontroly nad vlastním produktem. Teď musí dokázat, že ta kontrola stojí víc než patnáct milionů ročně navíc na každý klub.