Ruska vyhrála mistrovství Evropy ve stolním tenise. Bez vlajky a hymny, ale s poděkováním Putinově zemi

Neděle 18. října 2026, lublaňská Arena Stožice, pátý set finále ženské dvouhry. Němka Annett Kaufmannová vede 10:8 a od zisku setu ji dělí jediný míček. Ruska Elizabet Abraamianová oba setboly odvrátí a set otočí na 12:10. Po sedmi setech pak slaví 4:3 a titul mistryně Evropy. Na stupni vítězů stála bez ruské vlajky, bez hymny a bez národního označení, protože to slovinský pořadatel nepovolil. Pár dní nato ale ruská stolnětenisová federace zveřejnila její slova o zemi, která za ní stála. Neutralita tak v Lublani fungovala na ceremoniálu. Z příběhu vítězky ale národní identita nezmizela.

Cesta od kvalifikace ke zlatu

Sportovně jde o jednu z největších senzací evropského stolního tenisu posledních let. Třiadvacetiletá Abraamianová přijela na šampionát, který se hrál od 11. do 18. října, jako nasazená číslo 35. Nezačínala v hlavní soutěži, ale už v kvalifikačních skupinách. Podle oficiální zprávy ETTU se tak stala první kvalifikantkou v historii, která vyhrála evropský titul ve dvouhře.

Že nešlo o náhodu jednoho dne, ukázalo semifinále. Proti Francouzce Prithice Pavadeové se Abraamianová dostala do rozhodujícího sedmého setu a vyhrála ho 13:11. Ve finále pak podruhé za sebou zvládla sedmisetovou bitvu, tentokrát s favoritkou evropské scény Kaufmannovou.

Domov důchodců pro hvězdy Realu. Getafe přivedlo Carvajala a teď láká i čtyřicetiletého Ramose

SportyŽivě.cz

2 h

Průběh finále po setech:

Klíčový byl pátý set. Kdyby ho Kaufmannová dotáhla, vedla by 3:2 a o titulu mohla rozhodnout už v šestém setu. Místo toho šla Abraamianová do vedení a v rozhodujícím setu už soupeřce nedala šanci.

Kaufmannová po zápase podle polského Onetu nemluvila o politice, ale o přátelství. S Abraamianovou se zná z juniorských let, ještě z doby před ruskou invazí na Ukrajinu, a obě jsou podle ní velmi dobré kamarádky. Kvalitu vítězčiny hry uznala bez výhrad.

Tři vrstvy jednoho startu

Aby bylo jasné, proč Abraamianová vůbec v Lublani hrála a proč přitom nesměla ukázat ruskou vlajku, je potřeba oddělit tři úrovně rozhodování.

První úroveň: návrat do evropských soutěží. Po invazi na Ukrajinu v roce 2022 Evropská unie stolního tenisu (ETTU) vyloučila ruské a běloruské hráče i funkcionáře ze svých akcí do odvolání. Letos v červenci se obrat dokončil. Ve stanovisku ETTU ze 17. července 2026 unie oznámila, že se připojuje k postoji Mezinárodní federace stolního tenisu (ITTF) a Mezinárodního olympijského výboru. Sportovci s ruským a běloruským pasem mohou od 28. července startovat v soutěžích ETTU za stejných podmínek jako ostatní, tedy s běžnými pravidly přihlášek, akreditace, antidopingu a disciplíny.

Druhá úroveň: hostitelská země. Stanovisko obsahovalo důležitou výhradu: účast podléhá zákonům a požadavkům hostitelské země. A právě ta se v Lublani projevila. Slovinské úřady pro šampionát stanovily zvláštní podmínky. Podle švédské TV4 museli ruští a běloruští hráči nastupovat jako neutrální sportovci ETTU s označením ETTU1 a ETTU2, bez reprezentačního oblečení, vlajek, hymen, státních znaků a oficiálního národního označení. Zástupce pořadatelů už před turnajem popsal, co nastane v případě ruského zlata: žádná hymna, „prostě medailový ceremoniál“. Jaká hudba při předávání nakonec hrála, dostupné zdroje neuvádějí. Ruská hymna každopádně nezazněla.

Třetí úroveň: mediální a politické rámování. Tady se neutralita začala drolit. Sama ETTU ve svém zpravodajství uvádí Abraamianovou jako hráčku „z Ruska“ a medailová tabulka šampionátu Rusku jedno zlato připsala. Pak přišla vítězčina slova. Podle iDNES, který se odvolává na prohlášení Ruské stolnětenisové federace, řekla: „V některých momentech, kdy to bylo opravdu těžké a přišlo mi, že už nemám žádnou sílu a že prohraju, jsem myslela na to, že mám za sebou svou zemi a lidi, kteří ve mě věří, a já je nemůžu zklamat.“

Vděčnost, nebo politické gesto?

Samotný výrok je opatrný. Nemluví o válce, o Kremlu ani o režimu, mluví o zemi a o lidech. Podobnou větu by po finále řekla kterékoliv sportovkyně kdekoli na světě. Za normálních okolností by nikoho nezajímala.

Jenže okolnosti normální nebyly. Pořadatelská pravidla v Lublani potlačovala právě národní příslušnost, a to do posledního detailu: od trikotu po zkratku u jména. Abraamianová ji pak sama vrátila do hry a ruská federace tu větu postavila do centra svého sdělení. Onet psal, že „se o tom bude hodně mluvit“. iDNES mluvil o neutralitě jen na oko.

Podle nás je to přesný obraz toho, kde neutrální status končí. Dokáže zakázat vlajku na stožáru a hymnu z reproduktorů. Nedokáže zakázat, aby sportovkyně řekla, odkud je a pro koho hrála. A nedokáže zabránit domácí federaci, aby z toho udělala příběh ruského triumfu.

Sankce za tento výrok v dostupných zdrojích uvedena není a z pravidel ETTU okamžitý disciplinární důsledek zřejmý není. Olympijský režim neutrálních sportovců sice výslovně zakazuje podporu války, ale obecné poděkování zemi do této kategorie nespadá. V ruském prostředí jí slova naopak spíš pomohou. Dá se čekat, že doma bude vítězkou „ruskou“, ne „neutrální“.

Pro srovnání: v tenise Mezinárodní tenisová federace (ITF) od roku 2022 nechává ruské a běloruské hráče startovat individuálně bez národní příslušnosti, zatímco samotné federace zůstávají suspendované. Na olympiádě se používá režim individuálních neutrálních sportovců (AIN), opět bez vlajky a hymny. Stolní tenis teď šel dál a formálně Rusy vrátil za běžných podmínek. Symboly jim v Lublani nevzalo rozhodnutí sportovní unie, ale požadavek slovinského státu.

Co šampionát ukázal jinak a jak dopadli Češi

Celkově šampionát ovládla Francie. Podle medailového shrnutí ETTU skončila v tabulce první se šesti medailemi, Německo bylo druhé s pěti. Hlavní tváří turnaje byl Félix Lebrun, který vyhrál mužskou dvouhru po finále 4:3 se Švédem Antonem Källbergem a přidal ji ke zlatu ze čtyřhry s bratrem Alexisem. Ruské zlato bylo jediné, ale nejvíc sledované.

Výsledky z Lublaně mají podle ETTU význam i pro evropský žebříček smíšených týmů s výhledem na Evropské hry 2027 a související olympijskou kvótu. Přímý dopad výhry Abraamianové na individuální olympijskou kvalifikaci zatím potvrzený není.

Osmičlenná česká výprava do bojů o medaile nezasáhla. Podle shrnutí SKST Havířov:

• Karin Grofová postoupila do 2. kola, což byl nejlepší český výsledek ve dvouhře.
• Štěpán Brhel došel ve čtyřhře s Chorvatem Leonem Benkem do osmifinále, ve dvouhře ale ze skupiny nepostoupil.
• Hanka Kodetová se do hlavní soutěže dvouhry neprobojovala.

Nové stanovisko České asociace stolního tenisu (ČAST) k účasti Rusů v Lublani jsme nedohledali. Podle Sport.cz asociace v roce 2023 nesouhlasila s návratem ruských a běloruských sportovců do mezinárodních soutěží ani pod neutrální vlajkou. Jestli tento postoj trvá i po červencovém rozhodnutí ETTU, zatím veřejně nezaznělo.

Na fotografiích z Lublaně stojí Abraamianová na nejvyšším stupni sama za sebe, bez vlajky za zády. Ta se objevila až v Moskvě, v tiskové zprávě, která z neutrální mistryně Evropy udělala ruskou.