Druhý muž sezony WRC 1989, italský jezdec s deseti pódii a bez jediného vítězství v mistrovství světa, odešel v pondělí 17. srpna ve věku 61 let.
Alex Fiorio patřil ke generaci pilotů, kteří se svezli na vlně nejslavnější éry Lancie v rally. Padesát jedna startů v mistrovství světa, deset pódiových umístění, titul ve skupině N v roce 1987 a stříbrná pozice v celkovém hodnocení jezdců WRC 1989, to jsou čísla, která z něj dělala jednoho z nejúspěšnějších Italů v historii disciplíny. Přesto mu jedna věc chyběla: nikdy nevyhrál podnik mistrovství světa. Právě ten kontrast mezi mimořádným talentem a nedosažitelným vrcholem definoval celou jeho kariéru. A přesto, nebo možná právě proto, zůstal rally věrný až do posledních měsíců života.
Stříbro za Biasionem: sezona 1989 v číslech
Rok 1989 byl pro Lancii triumfální. Miki Biasion obhájil titul mistra světa se 106 body, ale hned za ním stál jeho krajan Fiorio s 65 body. Třetí skončil Juha Kankkunen s 60 body, pátý Didier Auriol s 50. Podle konečné klasifikace nešlo o dělené pořadí, Fiorio byl jednoznačně druhý. Rozdíl 41 bodů na Biasiona ale jasně ukazoval, kdo byl v týmu jedničkou a kdo bojoval o maximum z pozice číslo dvě.
Dobře to ilustruje Rallye Sanremo téhož roku. Fiorio tam pilotoval jednu z prvních ostrých verzí Lancie Delta Integrale 16V a dojel druhý, těsně za úřadujícím mistrem Biasionem. Blízko, ale znovu bez výhry.
Syn slavného otce, který si musel cestu prosekat sám
Alexův otec Cesare Fiorio stál v čele továrního týmu Lancie a později řídil i program Ferrari ve formuli 1. Příjmení otevíralo dveře, ale zároveň je přibouchávalo. Jak Alex sám zpětně přiznával v rozhovoru pro Motor Sport Magazine, právě kvůli rodinnému jménu nebylo snadné dostat se přímo do továrního sedla, nikdo nechtěl, aby to vypadalo jako protekce.
Začínal přes Fiat Uno a italský Jolly Club, než se propracoval k závodům WRC. A i když se dostal na špičku, nesl si po celou kariéru psychickou zátěž tragické nehody z Monte Carla 1989, při níž zahynul divák. Ten moment podle jeho vlastních slov ovlivnil celou sezonu.
Muž, který z rally nikdy neodešel
Po skončení závodní kariéry Fiorio nezmizel do ústraní. Spojil se s rodinnou masserií v jihoitalské Puglii, ale motorsport neopustil. Stal se spolutvůrcem Rally University, projektu, kde fungoval jako instruktor a mentor nové generace jezdců. Ještě v říjnu 2025 italská federace ACI Sport informovala o Fiorio Cupu, soutěži nesoucí jeho jméno a ideově navázané na jeho rally školu.
Na začátku roku 2024 ho italský portál Rallyssimo popisoval jako výraznou postavu na Instagramu a TikToku, člověka, který komentoval současné rally, sdílel záběry z tréninků a komunikoval s fanoušky. Nebyl to archivní exponát. Byl to živý hlas komunity.
Odchod, který přišel rychle
Zpráva o Fioriově smrti se začala šířit v pondělí 17. srpna 2026. Podle dostupných informací bojoval s rakovinou žaludku; diagnóza se veřejně objevila zhruba na přelomu jara a léta. Od prvních zpráv o nemoci uplynulo jen několik týdnů. Termín a místo posledního rozloučení nebyly v době přípravy článku veřejně potvrzeny.
Deset pódiových umístění, žádné vítězství, jeden vicetitul. A přesto jméno, které rally komunita znala, sledovala a respektovala ještě den předtím, než ho ztratila.
