Podnikatel Němec s majetkem 20 miliard koupil norskou značku běžek Madshus. Část výroby přesune na Vysočinu

Když v lednu 2026 norská značka Madshus zastavila výrobu ve svém závodě v Biri a poslala domů téměř polovinu zaměstnanců, vypadalo to jako další oběť poklesového cyklu v běžeckém lyžování. O pět měsíců později stroje v Biri znovu běží a značka se 120letou historií má nového majitele, českého investora, který pro ni nepotřebuje stavět továrnu od nuly. Už ji má.

Kdo je Tomáš Němec a odkud přišly miliardy

Tomáš Němec figuruje v žebříčku sta nejbohatších Čechů časopisu Forbes s odhadovaným majetkem 16,5 miliardy korun. Údaj o dvaceti miliardách vychází z vyššího odhadu, který se v médiích objevuje; veřejně ověřitelná čísla jsou o něco střízlivější, ale pořád řadí Němce mezi nejbohatší Čechy.

Základ jeho jmění pochází z privatizační éry. Klíčovým obchodem byl prodej České gumárenské společnosti a značky Mitas švédskému Trelleborgu, transakce, která mu otevřela prostor pro investice přes skupiny Consillium a ConsilTech. Hospodářské noviny ho popisují jako bývalého závodního lyžaře, který veřejně říkal, že chce koupit globální lyžařskou značku. V portfoliu už má rakouské sjezdové lyže Kästle, české Sporten a investice do cyklistického průmyslu přes Bike Fun. Madshus je logickým krokem, ne impulzivním nákupem.

Plzeň o krok blíž srbskému velkoklubu pro 4. předkolo Evropské ligy. Crvena zvezda padla 0:1 s Hapoelem

SportyŽivě.cz

Právě teď

Značka, která přišla oslabená, ale ne prázdná

Madshus založil v roce 1906 Martin Madshus v norském Biri. Značka se hlásí ke statusu nejstarší nepřetržitě fungující lyžařské továrny na světě a za tu dobu si vybudovala vývojovou stopu, která přesahuje pouhé jméno na skluznici. Systém NIS pro montáž vázání, CAP konstrukce jádra běžek nebo závodní řada Redline, to jsou inovace, které v nordickém lyžování reálně posunuly trh.

Jenže posledních pár let bylo tvrdých. Tři zimy s nedostatkem sněhu v Norsku a Švédsku, normalizace poptávky po pandemickém outdoorovém boomu a přeplněné sklady distributorů. Výsledek za rok 2024 podle norského firemního rejstříku Proff.no: tržby 270,5 milionu norských korun a ztráta před zdaněním 53,5 milionu. V lednu 2026 firma zastavila výrobu v Biri a propustila 29 z 66 zaměstnanců. Němec tedy nekupuje značku na vrcholu. Kupuje ji ve chvíli, kdy je zranitelná, a kdy má co nabídnout.

Proč Vysočina, a co tam reálně zamíří

Tady je jádro celé transakce. V Novém Městě na Moravě stojí závod Kästle CZ, který Němec v posledních letech výrazně rozšířil. Nová výrobní hala, moderní linky, kapacita kolem 200 tisíc párů lyží ročně a podle registru ARES 200 až 249 zaměstnanců. Továrna už dnes nevyrábí jen pro Kästle, nabízí volné sloty i dalším značkám.

Co zůstává v Norsku a co míří do Česka? Podle oficiálních materiálů Madshus se v Biri vyrábějí všechny závodní běžky a top modely turistických lyží, zhruba polovina celkového objemu. Tento prémiový norský základ se stěhovat nemá. Na Vysočinu by měla zamířit část sériové výroby, dosud realizovaná mimo Norsko. Přesné modelové řady ani objemy firmy veřejně neupřesnily, ale logika je čitelná: proč vyrábět v Asii, když máte vlastní evropskou továrnu s volnou kapacitou a zkušeností s lyžařskou produkcí?

Kupní cena transakce zveřejněna nebyla.

Co to znamená pro Vysočinu a pro zákazníky

Mluvit o desítkách nových pracovních míst by bylo předčasné. Firmy nezveřejnily náborový plán a reálnější scénář vypadá spíš tak, že přesun výroby Madshus lépe vytíží už existující kapacitu novoměstského závodu. Žádná nová fabrika, žádné slavnostní stříhání pásky, ale stabilnější vytížení moderní továrny, která má na víc, než kolik dnes vyrábí.

Pro české zákazníky se krátkodobě nemění nic. Český distributor Sprint po obnovení výroby v Biri k 1. červenci 2026 oznámil, že se pro partnery a zákazníky nic nemění. Madshus má českou mutaci webu i funkční síť prodejen. O zdražení není v dostupných zdrojích ani zmínka.

Nákup s továrnou v zádech

Akvizice lyžařských značek nejsou v branži nic nového, Madshus sám léta fungoval pod americkou strukturou K2. Rozdíl je v tom, co nový vlastník přináší. Němec nekupuje jen logo a patentové portfolio. Kupuje oslabenou, ale technologicky živou značku a napojuje ji na hotovou výrobní infrastrukturu, kterou sám vybudoval. Biri vyrábí závodní lyže na sezonu 2026/2027, Nové Město má volné linky.

Podle nás je právě tohle důvod, proč tahle transakce stojí za pozornost víc než běžná změna vlastníka. Němec neřeší, kde bude vyrábět. Řeší, co na těch linkách pojede.