Dvacet devět dní. Tak dlouho trvala naděje Kamily Valijevové na návrat mezi mezinárodní elitu krasobruslení.
Ruská krasobruslařka, jejíž jméno se stalo symbolem dopingového skandálu zimních her v Pekingu 2022, odpykala čtyřletý trest a v srpnu 2026 konečně získala neutrální status pro mezinárodní soutěže. 5. září jí ho Mezinárodní bruslařská unie (ISU) zase vzala. Tentokrát kvůli dopingu ne. Problém je jinde, v pravidlech, která mají zajistit, že ruští sportovci na mezinárodní scéně nebudou spojováni s válkou na Ukrajině. Valijevová podle zdrojů agentury AP narazila právě na tuto podmínku. A její příběh tak dostal další kapitolu, která nemá nic společného s trimetazidinem v krevním vzorku, ale všechno s geopolitikou, jež prorostla sportem.
Dva tresty, dvě roviny
Abychom pochopili, co se stalo v září 2026, musíme se vrátit o pět let zpátky. Sportovní arbitrážní soud CAS uložil Valijevové v únoru 2024 čtyřletý zákaz činnosti s počátkem od 25. prosince 2021. Trest běžel, výsledky z Pekingu byly anulovány, zlatá medaile v týmové soutěži putovala do rukou jiných. Formálně mohla Valijevová znovu trénovat od 25. října 2025 a na konci ledna 2026 se skutečně objevila na ruském šampionátu ve skocích.
Dopingový příběh tím skončil. Jenže mezitím vznikl úplně nový regulační rámec, pravidla pro návrat ruských a běloruských sportovců jako individuálních neutrálních atletů (AIN). A právě v tomto rámci se Valijevová ocitla podruhé v pasti.
Jak se otevřely a zase zavřely dveře
ISU přistupovala k návratu ruských bruslařů ve dvou fázích. Pro olympijskou kvalifikační sezonu 2025/26 platil přísný režim podle komuniké 2680: nominace federací, důkladný screening veřejných projevů od února 2022, kontrola vazeb na armádu a bezpečnostní složky, speciální antidopingový program. Valijevová v tomto užším režimu nefigurovala.
Pak přišel 30. červen 2026. ISU vydala komuniké 2804, které zavedlo výrazně širší readmisi pro sezonu 2026/27. Nový systém pracoval s presumpci způsobilosti: ruský sportovec mohl startovat jako AIN, pokud nespadl do tří výlukových kategorií:
- aktivní služba v ozbrojených nebo bezpečnostních složkách Ruska či Běloruska,
- účast na vojenských operacích od února 2022,
- aktivní a veřejná podpora ruské agrese proti Ukrajině.
Na papíře to vypadalo jako otevřené dveře. Valijevová jimi 7. srpna 2026 prošla, ISU jí přiznala neutrální status pro mezinárodní soutěže. O necelý měsíc později, 5. září, jí ho odebrala. Podle agentury AP kvůli podezření, že porušila právě třetí kritérium, zákaz veřejné podpory války.
Co přesně ISU Valijevové vyčítá?
Tady narážíme na zeď. ISU k datu 8. září 2026 nezveřejnila konkrétní skutkové odůvodnění, proč Valijevové status odebrala. Neexistuje veřejně dostupný dopis ani tisková zpráva s výčtem důkazů. Veškeré detaily pocházejí z agenturních zdrojů AP a Reuters, které hovoří o „obavách z možného porušení kritéria neutrality“.
Valijevová není jediná, koho se rozhodnutí dotklo. Stejný osud potkal krasobruslaře Marka Kondraťuka, olympijského vítěze z Pekingu v týmové soutěži. Oba podali odvolání. Pokud neuspějí v interním procesu ISU, mohou se obrátit na CAS, tentýž soud, který před dvěma lety řešil dopingový případ Valijevové.
Zajímavé je, co se nestalo. Další ruští krasobruslaři, kteří neutrální status získali, například Alexandra Trusovová nebo Mark Gumennik, o něj podle dostupných informací nepřišli. ISU zjevně nepostupuje plošně, ale individuálně. Bez zveřejněného odůvodnění ale nelze říct, jaký konkrétní důkaz u Valijevové a Kondraťuka převážil.
Co to znamená v praxi
Odebrání statusu AIN není nový čtyřletý trest. Valijevová nemá zakázáno bruslit, trénovat ani startovat na domácích ruských soutěžích. Nemůže ale nastoupit na žádnou mezinárodní soutěž pod hlavičkou ISU. V oficiálních ženských nominacích na Grand Prix 2026/27, které ISU zveřejnila v červnu, ostatně ani nefigurovala, konkrétní mezinárodní start nebyl před odebráním statusu veřejně potvrzen.
Směrem k dalším zimním olympijským hrám v roce 2030 je její cesta otevřená jen teoreticky. Musela by znovu splnit podmínky způsobilosti podle pravidel platných v dané sezoně, projít screeningem a sportovně se kvalifikovat. V jejích dvaceti letech to není fyzicky nemožné. Regulačně je to ale labyrint.
Příběh, který se vrství
Podle nás je na celém případu nejpodstatnější jedna věc: Valijevová nenarazila na přísný režim. Narazila na ten vstřícnější. Komuniké 2804 bylo koncipováno jako gesto otevřenosti, presumpce způsobilosti místo plošného zákazu. A přesto, nebo právě proto, se ukázalo, že i v liberálnějším rámci existují červené čáry, které ISU hodlá vynucovat.
Kariéra Valijevové tak zůstává zatížena trojím břemenem: dopingem z Pekingu, válečným kontextem a nyní i individuálním selháním v neutralitním režimu. Každá z těchto linií by sama o sobě generovala kontroverzi. U jedné osmnáctileté, dnes dvacetileté sportovkyně se spojily všechny tři.
Odvolání běží. Slovo má ISU, případně znovu CAS. Led zatím čeká.
