Kanadský profesionální golfista Matt McQuillan zemřel 5. srpna 2026 v nemocnici v Kingstonu. Bylo mu 45 let. Rodina se s ním rozloučila prostřednictvím veřejného nekrologu.
V online nekrologu, který citují sekundární zdroje včetně Golf Monthly, je Matt McQuillan popsán jako „respektovaný golfista, oddaný syn, vtipný bratr a přítel“. Zemřel obklopen rodinou. Příčina smrti nebyla zveřejněna. Pro většinu fanoušků golfu je jeho jméno spojené s jedním oslnivým létem na PGA Tour v roce 2011, ale pro Kingston v Ontariu znamenal mnohem víc: domácího kluka, který se dostal na nejvyšší úroveň a pak se vrátil domů učit další generaci.
Cesta na PGA Tour přes kuchyni restaurace
McQuillanův příběh nebyl lineární vzestup. Prošel univerzitami Oklahoma State a University of Georgia, hrál solidní juniorský i amatérský golf a patřil mezi hrstku hráčů z východního Ontaria, kteří se vůbec kdy přiblížili americké tour. Jenže kariéra se zadrhla. Přišla osmnáctiměsíční pauza od golfu, během které pracoval v kingstonské restauraci Al Forno’s. Teprve s novými sponzory se vrátil na turnajový okruh.
V prosinci 2010 si přes kvalifikační školu (Q-School) vybojoval kartu na PGA Tour. Flagstick tehdy napsal, že jde o výjimečný úspěch pro celý region. McQuillan vstoupil do sezony 2011 jako nováček, a prvních deset turnajů mu nepřineslo jediný projitý cut.
Jedno léto v Silvis
Pak přišel John Deere Classic v Silvis v Illinois. McQuillan otevřel turnajem kolem za 64 ran a stejným skóre ho i uzavřel. Skončil děleně třetí na -17, vydělal přes 261 tisíc dolarů a získal 162 bodů do žebříčku FedEx Cup. Na světovém žebříčku OWGR vyskočil z 1 176. na 506. místo, skok, který ukazuje, jak daleko od elity do té doby byl a jak blízko se na čtyři dny dostal.
Sám McQuillan později v rozhovoru pro Flagstick označil John Deere Classic za jednoznačný vrchol své nováčkovské sezony. Celkově na PGA Tour odehrál 32 turnajů a prošel devíti cuty. Ve srovnání s dalšími Kanaďany své generace (David Hearn dosáhl 88. místa OWGR, Graham DeLaet byl dokonce 26. na světě se 186 starty) šlo spíš o krátkou epizodu než o dlouhodobou kariéru na nejvyšší úrovni. Ale byla reálná. A pro hráče z Kingstonu mimořádná.
Kingston ho nikdy nepustil
Po odeznění tour režimu se McQuillan vrátil do města, kde vyrostl. V Garrison Golf & Curling Clubu drží dodnes rekord hřiště, 63 ran. Patří mezi pouhé čtyři kingstonské golfisty, kteří kdy vyhráli ontarijský juniorský titul. V roce 2018 začal učit v Cataraqui Golf & Country Clubu a od ledna 2019 působil v The Landings Golf & Teaching Centre. Z profesionálního hráče se stal trenér, který předával zkušenosti z tour místním hráčům.
Právě tato dvojí role, krátký, ale skutečný průnik na PGA Tour a dlouhodobá práce v komunitě, definuje McQuillanův odkaz přesněji než samotná čísla ze statistik.
Tiché rozloučení bez detailů
Veřejné reakce na McQuillanovu smrt začaly přicházet 7. srpna 2026. PGA Tour úmrtí oznámila oficiálně. Osobní vzpomínku publikoval kanadský golfový magazín Flagstick, jehož redaktoři Jeff Bauder a Scott MacLeod McQuillana znali od juniorských let. Vyjádřili kondolence jeho otci Markovi a sestře Cortney.
Konkrétní detaily vzpomínkové akce nebyly k 11. srpnu 2026 zveřejněny. Příčina smrti zůstává neznámá, rodina ji v nekrologu neuvedla a žádný z dostupných zdrojů ji nespecifikuje. Známo je jen místo a okolnosti: Kingston General Hospital, rodina u lůžka.
McQuillan odešel ve 45 letech. V Garrison Clubu zůstává jeho jméno u čísla 63 a v The Landings si ho pamatují jako trenéra, který věděl, jaké to je stát na tour, a uměl to předat dál.
