Manželka trenéra Růžičky přiznala zoufalství. OnlyFans jí nevydělává a normální práci nemůže sehnat přes rok

Napsala do dvou butiků s oblečením. Odpověď přišla rychle, komunikace běžela, nabídka vypadala nadějně. Pak připsala, kdo je, a ozvalo se ticho. Tak svou zkušenost podle iSportu a Blesku popsala na svém profilu Marie Růžičková, druhá manželka hokejového trenéra Vladimíra Růžičky. Stabilní zaměstnání podle vlastních slov shání „už přes rok“. Stejný průběh prý zažila zhruba před rokem v butiku, kam sama pravidelně chodila nakupovat, a pak ve třech soláriích. Pokaždé chtěla obyčejnou práci, ne místo pod reflektory. A pokaždé, jak sama tvrdí, narazila na vlastní jméno.

Ticho, které přichází po představení

Na jejím příběhu nejvíc bolí právě to ticho. Odmítnutí se dá přijmout, zdvořilé „vybrali jsme jiného uchazeče“ člověk aspoň chápe. Náhlé ticho po prvních slibných zprávách ale nechává prostor jen pro domněnky. A ty si Růžičková pochopitelně vztahuje k sobě.

Proč se provozy odmlčely, s jistotou neví nikdo. Žádný z oslovených butiků ani solárií se veřejně nevyjádřil. Marie popisuje jen opakující se vzorec: znají ji jako zákaznici, komunikují, a jakmile padne příjmení, konverzace skončí. Nabízí se celá řada vysvětlení, od obav z publicity přes spojení se slavným jménem až po její aktivity na sociálních sítích. Potvrzené ale není ani jedno.

Dobeš hloupě fauloval a rozhodl zápas pro soupeře. Po čtvrté ztrátě vedení se do něj nepřímo pustila vlastní kabina

SportyŽivě.cz

60 m

Se sháněním práce se netrápí poprvé. Už v lednu letošního roku Blesku vyprávěla, že má z roku 2019 kvalifikaci chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky a kdysi snila o vlastní školce. Zkoušela práci s dětmi, kvůli němčině i hotelovou recepci, uvažovala o kanceláři nebo o místě asistentky. V jednom z dřívějších rozhovorů uvedla, že některým ředitelkám vadila její výrazná vizáž. Seznam pozic, o které stála, přitom nijak neoslňuje. Prodavačka, recepční, chůva. Práce, kterou v Česku dělají statisíce lidí.

Proč OnlyFans nestačí

Namítnout se dá, že Růžičková přece vydělává jinak. Začátkem roku 2025 se rozneslo, že si na platformě OnlyFans založila profil pod jménem Black Angel. Podle iDNES za předplatné tehdy chtěla zhruba 360 Kč měsíčně. Sama vysvětlovala, že ji to dlouho lákalo, chtěla se prezentovat po svém a hlavně vydělávat vlastní peníze.

Zkusili jsme spočítat, co z té částky skutečně zbývá. Podle podmínek OnlyFans, které platforma předložila britskému parlamentnímu výboru, si OnlyFans ponechává 20 % plateb a tvůrci připadá 80 %. Z jednoho předplatitele by tedy Růžičkové zůstalo přibližně 290 Kč. A to ještě před zdaněním a dalšími náklady.

Klíčové číslo ale chybí, protože počet platících fanoušků není veřejný. Deset předplatitelů znamená necelé tři tisíce korun měsíčně, sto už slušný přivýdělek. Bez skutečného čísla nejde poctivě odhadnout ani řád jejích příjmů. Navíc jde o výdělek nestabilní, který může během pár měsíců spadnout na nulu.

Vypovídající je i kontrast se Simonou Krainovou. Ta svůj vstup na OnlyFans prezentovala jako promyšlený obchodní krok a tvrdila, že okolí reagovalo pozitivně. U Krainové šlo o značku postavenou za desítky let kariéry. Růžičková takové zázemí nemá a platforma pro ni podle všeho neznamená kariéru, spíš náhradní řešení. Akademická práce o českých tvůrkyních na OnlyFans uložená v repozitáři Univerzity Karlovy přitom popisuje, že právě obava z digitální stopy a jejího dopadu na budoucí zaměstnání patří mezi nejčastější starosti žen, které se pro tento způsob výdělku rozhodnou.

Finanční nouzi ale rodině Růžičkových připisovat nelze. Marie v únoru výslovně řekla, že peníze má a vydělává si. Chtěla prý „dělat ještě něco navíc“ a hlavně se dostat z domu. Jinde dodala, že OnlyFans založila i proto, aby nebyla finančně závislá jen na manželovi. Podle nás tu jde méně o peníze a víc o samostatnost. O pocit, že ráno někam patří.

Chomutov, kde se všichni znají

Do hry vstupuje i místo, kde Růžičkovi žijí. Okres Chomutov patří dlouhodobě k regionům s těžším trhem práce. Podle Českého statistického úřadu dosahovala k 30. září nezaměstnanost v okrese 8,03 %, tedy víc než průměr Ústeckého kraje se 7,29 %. Na jedno volné pracovní místo připadalo 4,93 uchazeče.

Volná místa ve službách existují. Úřad práce v Chomutově na konci léta nabízel například pozice pomocníků v kuchyni, masérek nebo kadeřnic. Butiků a solárií, kam Růžičková mířila, je ale ve městě omezený počet. Každé odmítnutí tak uzavírá podstatnou část dveří.

V malém městě se navíc pověst šíří jinak než v Praze. Majitelka butiku nevybírá jen prodavačku, ale i tvář, která bude každý den stát před jejími zákaznicemi. Pokud se obává, že by se o ní začalo mluvit, raději neodpoví. Nemusí jít o zlý úmysl, často spíš o opatrnost. Na výsledku to ale nic nemění: uchazečka zůstává u telefonu, který mlčí.

Trenér, kterého nezvolili

Zatímco Marie řeší vlastní práci, její manžel si letos vyzkoušel jinou disciplínu. Olympijský vítěz z Nagana a trenér mistrů světa Vladimír Růžička kandidoval v komunálních volbách v Chomutově. Na kandidátce SPD + Motoristé + PRO = Chomutov sobě mu patřilo dvanácté místo.

Podle dat ČSÚ, která přehledně zpracoval web Dovolte.cz, získal 855 preferenčních hlasů. Kandidátka obsadila tři mandáty a Růžička skončil jako desátý náhradník. Kolega z kandidátky Jaroslav Jezbera dostal 1 019 hlasů, bývalý hokejista Martin Pešout 858.

Sám Růžička neúspěch nijak nedramatizoval. Pro iDNES řekl, že chtěl podpořit kandidátku zaměřenou na mládež a sport a po nikom nežádal, aby ho kroužkoval. Ani na střídačce teď nemá jisté místo. Naposledy vedl druholigový Slovan Ústí nad Labem a podle srpnové zprávy iDNES vyhlížel další angažmá.

K manželčině aktuálnímu hledání práce se veřejně nevyjádřil. Marie dříve opakovaně zdůrazňovala, že o její minulosti věděl a nevadila mu. Pro ni to bylo důležité. Že jí slavné příjmení otevře dveře k obyčejné práci, se ale zatím neukázalo.

Co zaměstnavatel smí a co může udělat uchazeč

Zaměstnavatel si své lidi vybírat smí. Podle Státního úřadu inspekce práce ale nesmí uchazeče diskriminovat například kvůli pohlaví, věku, národnosti, zdravotnímu stavu či víře. Slavné jméno ani kontroverzní pověst mezi takzvané chráněné důvody nepatří. Pokud by tedy butik Růžičkovou odmítl jen proto, kým je, právní ochrana by byla slabá.

Úřad pro ochranu osobních údajů zároveň připomíná, že firma má při výběru uchazeče pracovat jen s údaji, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Tedy s kvalifikací, praxí, dovednostmi a znalostmi. Co kdo dělá na internetu, do této kategorie u prodavačky nebo recepční zpravidla nespadá. Odpovídat každému uchazeči zákon u běžné soukromé pozice nenařizuje. Stručné odmítnutí je ale věcí slušnosti a v příběhu Růžičkové by zjevně znamenalo hodně.

Komu se dlouhodobě nedaří najít práci, ať už kvůli pověsti, nebo z jiných důvodů, ten má několik možností:

• Evidence na úřadu práce jako uchazeč nebo zájemce o zaměstnání, s přístupem k nabídkám a poradenství.
• Rekvalifikace přes portál Jsem v kurzu, kde úřad práce letos přispívá až 50 000 Kč na zvolené kurzy během tří let.
• Digitální vzdělávání s příspěvkem až 35 000 Kč.
• Inspekce práce, ombudsman nebo právník v případě podezření na diskriminaci z chráněného důvodu.

S kvalifikací chůvy a znalostí němčiny by se podle nás Růžičkové mohly otevřít obory, kde rozhodují certifikáty víc než první dojem. Nebo práce mimo Chomutov, kde ji tolik lidí nepozná.

Marie Růžičková zatím nic nevzdává a dál píše do obchodů, kde se ráda zastavuje i jako zákaznice. Chce stát i na druhé straně pultu. Zatím se ale rozhovor pokaždé zastaví ve chvíli, kdy připíše svoje jméno.