Krpálek slavil zlato v Riu s fotkou zesnulého kamaráda. Po 10 letech vzpomínal u táboráku

Alexandr Jurečka, český judista ve váze do 90 kilogramů, zahynul necelý rok předtím při potápění v italském jezeře Lago di Garda. Bylo mu šestadvacet. Krpálek o něm mluvil jako o člověku, s nímž vyrůstal od dětství, a ještě před odletem do Brazílie zašel k jeho památníku na Lysé hoře. Slíbil mu medaili. Pak ji přivezl. A na ceremoniálu udělal něco, co z čistě sportovního triumfu udělalo i veřejnou pietu: vytáhl Sašovu fotku a držel ji před kamerami celého světa.

Slib na Lysé hoře

Pátek 25. září 2015 přeťal přípravu českého juda na olympijský rok. Jurečka, bronzový medailista z Univerziády a dvou Grand Slamů, devátý z mistrovství světa, bojoval o kvalifikaci na Rio. Zprávu o jeho smrti zveřejnil Český olympijský tým dva dny po nehodě. Krpálek tehdy na sociálních sítích napsal, že ztratil obrovského kamaráda.

Následující měsíce popsal jako „hrozně těžký rok pro všechny judisty“. Přesto, nebo právě proto, se rozhodl, že Jurečkovu památku promění v palivo. Před odjezdem do Ria vystoupal na Lysou horu, kde stojí Sašův památník, a složil slib: medaili musí dovézt.

Lidský špíny, vzkázal Vémola ministerstvu. Lvici Elsu mu odebrali a bez jeho vědomí poslali do Nizozemska

VIPživot.cz

Právě teď

Pět zápasů, jeden motiv navíc

Turnaj ve váze do 100 kilogramů měl pět kol. Už úvodní duel s Portugalcem Fonsecou rozhodl Krpálek teprve dvacet dvě sekundy před koncem. Ve finále proti Ázerbájdžánci Elchanu Mammadovovi (v zápisech uváděnému jako Gasimov) ukončil zápas v čase 4:35, před limitem, ale pod tlakem, který odpovídal sázce o první české olympijské zlato v judu vůbec.

Sám po turnaji řekl, že v posledních dvou zápasech žil představou, jak medaili vybojuje pro Sašu. Když mu docházely síly, vzpomínka na kamaráda mu „vlila nové síly do žil“. Fotku na vyhlášení neměl náhodou. Gesto bylo promyšlené dopředu, chtěl, aby Saša „šel s ním na vyhlášení“.

Co z toho zůstalo v českém judu

Jurečkova paměť nekončí u jedné fotografie z Ria. Judo Club Havířov, jeho mateřský klub, ho řadí mezi své nejúspěšnější závodníky a každoročně pořádá Memoriál Alexandra Jurečky. Nejde o nostalgickou zmínku: Moravskoslezský kraj akci podpořil dotací i pro rok 2026, což z ní dělá živou součást českého judistického kalendáře.

Krpálek sám mezitím vybudoval Krpalek Academy se základnou ve Sportovním areálu Rokytka v Praze 9. Akademie dnes funguje přes věkově a výkonnostně rozdělené tréninkové skupiny, provozuje školní kroužky a pořádá tábory a soustředění. Právě na jednom z letních srazů akademie, u táboráku, se letos, deset let po Riu, vrátil ke vzpomínkám na kamaráda, který u toho zlata nemohl být jinak než na fotografii.

Krpálek v roce 2026: klidnější, ale stále hladový

Dvojnásobný olympijský vítěz nezavěsil kimono na hřebík. V sezoně 2025/2026 bral stříbro na mistrovství Evropy v Tbilisi, bronz na Grand Prix v Čchingdau a páté místo na Grand Slamu v Ulánbátaru. Kvalifikace na Los Angeles 2028 odstartovala v červnu 2026 a podle Evropské judistické unie jde teprve o začátek dvouleté cesty za olympijskými body.

Sám říká, že je dnes trpělivější, víc spoléhá na čtení soupeřů a judo vnímá spíš jako celoživotní cestu než jen soutěž o výhry. Motivuje ho čtveřice důvodů:

• chuť bojovat o nejvyšší medaile i ve věku, kdy většina soupeřů končí,
• samotný proces zlepšování,
• reprezentace země,
• inspirace mladším sportovcům.

Kvalifikační listina IJF je zatím ve fázi průběžné kontroly, takže jakékoli pevné soudy o postavení pro LA 2028 jsou předčasné. Při zdraví a pravidelném sběru bodů je ale účast v Los Angeles reálný scénář.

Deset let po Riu zůstává nejsilnějším obrazem Krpálkovy kariéry okamžik, kdy se největší triumf a nejtěžší ztráta vešly do jednoho záběru: zlatá medaile na krku, fotka kamaráda v ruce. Žádný další ceremoniál to nezopakoval. Ani nemusel.