Alisa Vainiová vyhrála poslední maraton v historii mistrovství Evropy v atletice, rekord šampionátu zlepšila téměř o tři minuty, a domů letěla v ekonomické třídě.
Neděle 16. srpna 2026, Birmingham. Alisa Vainiová proťala cílovou pásku ženského maratonu v čase 2:22:26 a smazala dvanáct let starý rekord Christelle Daunayové z Curychu 2014 o dvě minuty a 48 sekund. Zlatá medaile, nový rekord šampionátu, finská vlajka přes ramena. O pár dní později ale čerstvá mistryně Evropy ironicky komentovala svůj návrat do Finska: let proběhl v turistické třídě, kterou s nadsázkou přirovnala k „prasečáku“. Vtipkovala, ne stěžovala si. Jenže právě ta ironie otevírá otázku, kterou si málokdo položí: jakou cenu má zlato v disciplíně, která právě zmizela z programu?
Poslední maraton na mistrovství Evropy
Birmingham 2026 zapíše do atletických análů zvláštní poznámku pod čarou. Ženský maraton, zařazený na závěrečný den šampionátu, se běžel na evropském šampionátu naposledy. Od příštího ME už tato disciplína v programu nebude.
Vainiová tak nevyhrála jen závod. Vyhrála poslední závod svého druhu. A přesto se po příletu ocitla v řadové sedačce vedle spolucestujících, zatímco podle dostupných informací jiná finská medailistka, kladivářka Silja Kosonenová, cestovala v lepší třídě. Důvod tohoto rozdílu se v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat; mohlo jít o svazové nastavení, partnerský benefit nebo individuální upgrade. Jisté je jen to, že Vainiová si kontrastu všimla a okomentovala ho po svém.
Disciplína, která ustupuje z centra
Bonmot Vainiové o letu není jen anekdota z cest. Zapadá do širšího příběhu, který sama otevřela už v říjnu 2025 po finském mistrovství ve Vantaa. Tehdy v rozhovoru pro Yle mluvila o tom, že vyřazení maratonu z ME snižuje viditelnost celé disciplíny. Technické disciplíny, v jejích slovech „kenttälajit“, tedy soutěže na hřišti, podle ní dostávají stále větší prostor, zatímco maraton se odsouvá na okraj.
Ta obava teď dostala konkrétní obrysy. World Athletics v dubnu 2026 oznámila, že maraton zůstane v programu mistrovství světa ještě v letech 2027 a 2029, ale od roku 2031 z klasického programu MS definitivně zmizí. Náhradou má být samostatný světový maratonský šampionát, jehož první ročník je plánován na rok 2030. Jako preferovaný hostitel byly označeny Atény, formát počítá se střídáním mužského a ženského závodu po jednotlivých letech.
Co nový šampionát znamená pro maraton
Zastánci změny argumentují tím, že maraton si zaslouží vlastní platformu, podobně jako silniční cyklistika má oddělenou strukturu od dráhy. Jenže Vainiová sama naznačila pochybnost, která rezonuje mezi závodníky: pokud maraton vypadne z velkých vícebojových šampionátů, ztratí přirozenou televizní a mediální expozici, kterou sdílel s Bolty, Duplantisy a dalšími hvězdami atletiky.
Samostatná akce může fungovat, ale jen pokud přiláká nejlepší závodníky a diváky zároveň. Vainiová v dřívějším rozhovoru vyjádřila naději, že hodnota disciplíny zůstane vysoká bez ohledu na formát. Zároveň ale dala najevo, že optimismus není samozřejmý.
Rekord, který přišel na rozloučenou
Čas 2:22:26 je nejrychlejší maraton, jaký kdy na mistrovství Evropy padl. Předchozí rekord držela Francouzka Daunayová od roku 2014 výkonem 2:25:14. Vainiová ho překonala o téměř tři minuty na trati, kde se závodilo naposledy. Je v tom poetická tečka: nejlepší výkon přišel ve chvíli, kdy se disciplína loučí s jevištěm, na kterém vyrostla.
A pak ta cesta domů. Řadová sedačka, stísněný prostor, ironie místo hořkosti. Vainiová z toho udělala vtip. Ale vtip, který sedí přesně tam, kde by měla být otázka: kolik si vlastně ceníme lidí, kteří běží 42 kilometrů pro zlatou medaili, kterou už příště nikdo na tomto šampionátu nezíská?
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 8174
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 7128
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 6458
