Úplatky v tenise. Reprezentant svědčil proti krajanům, označili ho za práskače

Úplatky v tenise. Reprezentant svědčil proti krajanům, označili ho za práskače

Marco Trungelliti nahlásil korupční nabídku, pomohl usvědčit tři argentinské tenisty – a za odměnu dostal nálepku „soplón“, výhrůžky a roky depresí.

i Zdroj fotografie: Carine06 / Creative Commons / CC-BY-SA
                   

Všechno začalo zprávou na Facebooku. Někdo se Trungellitimu ozval pod záminkou sponzoringu, ale brzy přišla řeč na peníze za prohraný set. Byl rok 2015, Trungelliti se pohyboval na spodních patrech profesionálního tenisu, na turnajích Futures a Challengerech, kde se hraje před hrstkou diváků a výdělky sotva pokryjí letenky. Nabídku odmítl a nahlásil ji tehdejší Tennis Integrity Unit (TIU). Tím spustil řetězec, který skončil tresty pro tři krajany a jemu samotnému změnil život způsobem, jaký si nepředstavoval.

Tři jména, tři různé tresty

Trungellitiho svědectví pomohlo TIU postavit případ proti trojici argentinských hráčů. Každý z nich se provinil jinak a dostal jiný trest:

  • Nicolás Kicker – prokázána manipulace dvou challengerových zápasů v italské Padově a kolumbijské Barranquille plus nespolupráce s vyšetřováním. Trest: šest let zákazu činnosti (tři podmíněně), pokuta 25 000 dolarů.
  • Patricio Heras – manipulace zápasu v Barranquille a neoznámení dalších korupčních oslovení. Trest: pět let (dva podmíněně), pokuta 25 000 dolarů.
  • Federico Coria – neoznámil nabídku peněz za prohraný set na turnaji ITF Futures v italském Sassuolu ani další nabídku na prohrávání více zápasů během roku 2015; nespolupracoval s vyšetřováním. Trest: osm měsíců (šest podmíněně), pokuta 10 000 dolarů, z poloviny podmíněná.

Rozdíly v trestech odrážejí klíčový rozměr celé kauzy: v tenisovém protikorupčním kodexu je proviněním nejen samotné fixování, ale i pouhé neoznámení nabídky a odmítnutí spolupráce s vyšetřovateli. Coria zápas neodehrál „na objednávku“, přesto dostal distanc. Systém trestá i mlčení.

Cena za správnou věc

A právě mlčení je v tomto prostředí normou. TIU v mimořádném stanovisku z května 2019 výslovně uvedla, že Trungelliti nikdy nebyl vyšetřován, obviněn ani sankcionován a za své informace nedostal žádnou odměnu ani výměnný obchod. Byl čistý svědek a oznamovatel. Jenže to mu na okruhu nepomohlo.

V argentinských médiích později popsal, co následovalo: nepřátelské reakce kolegů, nálepka „soplón“, tedy práskač, výhrůžky směřované i na rodinu, minimální veřejná podpora ze strany ostatních hráčů. Přišly roky depresí a zranění. V jednu chvíli chtěl s tenisem skončit úplně. „Jednou chci být schopný svému synovi vysvětlit, že jsem se nebál udělat správnou věc,“ řekl v rozhovoru pro CLAY v dubnu 2024. Zároveň opakovaně kritizoval ATP i ITIA za to, že whistleblowery nedokázaly veřejně podpořit, a tím vyslaly signál, který další potenciální oznamovatele spíš odradil.

Dnes má Trungelliti oficiální profil hráče argentinského daviscupového týmu. V době, kdy kauza v letech 2018–2019 vypukla, ale ještě reprezentantem nebyl – v roce 2016 sloužil jako sparring argentinského týmu, který Davis Cup vyhrál.

Systém, který trestá mlčení víc než lidi

Trungellitiho příběh není izolovaný incident. Je symptomem strukturálního problému na spodních patrech tenisové pyramidy. Nezávislá prověrka integrity z roku 2018 popsala turnaje Futures a nižší Challengery jako prostředí s minimálním videozáznamem, bez sekundárního scoringu, se slabým dohledem a snadným přístupem ke hráčům. Oslovit někoho, kdo vydělává pár set dolarů za turnaj a platí si cestu sám, je nesrovnatelně jednodušší než přistoupit k hráči top stovky obklopenému týmem.

Data potvrzují, že se to nezměnilo. Výroční zpráva ITIA za rok 2024 eviduje 95 takzvaných match alerts, tedy upozornění na neobvyklé sázkové vzorce. Nejvíc jich připadlo na okruhy M15, W15 a M25, tedy úplný základ profesionálního tenisu. Alert sám o sobě není důkaz fixu, jak ITIA zdůrazňuje. Ale koncentrace varovných signálů dole a jejich řídkost nahoře mluví jasně.

Trungelliti sám odhaduje, že na nižších okruzích je „domluvený jeden zápas denně“. Je to jeho dojem, ne ověřená statistika, ale zapadá do obrazu, který kreslí i oficiální data.

Česká stopa existuje

Kdo by si myslel, že se to Česka netýká, mýlí se. TIU v roce 2020 udělila doživotní zákaz a pokutu 200 000 dolarů Brazilci Joãovi Souzovi za opakované fixování zápasů mezi lety 2015 a 2019. Ve výčtu turnajů, kde k deliktům docházelo, figurují vedle Brazílie, Mexika a USA výslovně i turnaje v České republice. A ITIA v prosinci 2024 zmiňovala preventivní integritní vzdělávání v Prostějově jako součást svého programu, což naznačuje, že české turnajové prostředí považuje za relevantní terén.

Strukturálně je pravděpodobné, že korupční nabídky dostávali i čeští hráči pohybující se na spodních okruzích. Otevřené zdroje sice nejmenují konkrétní české jméno v souvislosti s Trungellitiho kauzou, ale mechanismus je univerzální: kde je málo peněz, málo kamer a málo dozoru, tam je nejvíc příležitostí.

Proč další raději mlčí

Vyšetřování ITIA jsou neveřejná a dlouhá. Sázkové alerty nejsou rozepsané po jménech. A Trungelliti svou zkušeností ukázal, co čeká toho, kdo promluví: ne odměna, ne ochrana, ale ostrakizace. Pro běžného hráče na Futures, který sotva pokryje náklady na sezonu, je kalkulace krutě jednoduchá – nahlásit nabídku znamená riskovat kariéru i bezpečí, zatímco mlčet znamená jen porušit pravidlo, které se těžko dokazuje.

Trungelliti to shrnul jednou větou: „Peníze někde v kapse zůstanou. A není to v té naší.“ Instituce mají pravidla, vyšetřovatele i sankce. Nemají ale odpověď na otázku, proč by měl další hráč udělat totéž co on, když viděl, jak to dopadlo.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Matěj Pokorný

Zobrazit další články