Taylor Townsendová v šestnácti čelila tlaku na svou váhu a ztratila podporu USTA. Se Siniakovou dokončila kariérní grandslamový grandslam ve čtyřhře. Cesta trvala 28 měsíců.
Šestnáctiletá jednička, které řekli ne
V létě 2012 byla Taylor Townsendová juniorskou světovou jedničkou. Vyhrála Australian Open ve dvouhře i čtyřhře, měla před sebou domácí grandslam a logicky čekala, že ji americký svaz pošle na US Open s plnou podporou. Místo toho přišla stopka.
USTA jí doporučila přestat soutěžit a absolvovat osm týdnů kondičního programu v Boca Raton. Wild card do hlavní soutěže? Zamítnuta. Wild card do kvalifikace? Taky. Neproplacené náklady na cestu do New Yorku. Podle dobové zprávy ESPN tehdejší šéf juniorského rozvoje Patrick McEnroe mluvil o „dlouhodobém rozvoji“ a „nedorozumění“ kolem financí. Svaz později přidal argument o nízkém železu a zdravotních obavách. Konkrétní veřejně doložené parametry (cílovou váhu, procento tuku, výsledek kondičního testu) ale nikdo nepředložil.
Townsendová si cestu zaplatila sama. Na juniorském US Open došla do čtvrtfinále dvouhry a vyhrála čtyřhru. Jenže vítězství na kurtu nezahojilo to, co se stalo mimo něj. V pozdější retrospektivě pro The Players‘ Tribune napsala, že po tom byla „jiná“, přišla deprese, stud za vlastní tělo, ztráta sebejistoty. V dalších letech spadla v singlovém žebříčku mimo první tři stovky.
Zpráva od Siniakové a pár, který vznikl náhodou
Na podzim 2023 oznámily Kateřina Siniaková a Barbora Krejčíková konec svého legendárního deblu. S Krejčíkovou měla Siniaková všechno: čtyři grandslamy, olympijské zlato, Turnaj mistryň, téměř telepatické porozumění vybudované za roky společné historie. Teď potřebovala někoho nového.
Na jaře 2024 napsala Townsendové. Bez společného tréninku spolu nastoupily na turnaji v Římě v květnu 2024 a záhy zamířily na trávu. Klíčový moment přišel paradoxně mimo kurt: během dešťové pauzy ve Wimbledonu strávily několik hodin povídáním. Rozdílné osobnosti (Townsendová otevřená a hlasitá, Siniaková klidná a analytická) se ukázaly jako komplementární. A herně dávala kombinace levačky s pravačkou smysl, který Siniaková sama popsala slovy: „Můžeme hrát téměř cokoliv.“
Wimbledon 2024 vyhrály. Australian Open v lednu 2025 taky. Roland Garros v červnu 2026 přidaly. Zbýval jediný chybějící dílek: US Open.
Rok bolesti, rok trpělivosti
Jenže příběh nemá přímočarou trajektorii. 5. září 2025 stály Siniaková s Townsendovou ve finále US Open poprvé. A prohrály. Gabriela Dabrowská s Erin Routliffeovou je porazily 6:4, 6:4, čistě, bez dramatu. Kariérní grandslam musel počkat.
O dvanáct měsíců později, 11. září 2026, byly zpátky. Jako nasazené jedničky prošly pavoukem přes Mertensovou a Šnajderovou (6:0, 7:6) a ve finále narazily na americký pár Montgomeryová–Kruegerová. První set prohrály 5:7. A pak se něco zlomilo, ale ne v prospěch Townsendové.
„Nemohla jsem hrát. Byla jsem tak nervózní, že jsem se jí omlouvala,“ řekla Townsendová po zápase o Siniakové. Česká hráčka ji průběžně uklidňovala, mluvila na ni mezi výměnami, držela rytmus. Nešlo o jeden heroický míč. Šlo o systematickou mentální záchranu, která se projevila ve skóre: druhý set 6:0, třetí 6:2. Obrat z 5:7 na dominanci.
Víc než tenis
Townsendová po finále řekla, že je pravděpodobně první matkou, která kariérní grandslam ve čtyřhře zkompletovala. Pro ni samotnou ale titul znamenal ještě něco jiného: uzavření kruhu. V roce 2012 ji USTA na domácím grandslamu nechtěla. V roce 2026 na něm zvedla trofej. Veřejně dohledatelná omluva svazu za tehdejší zacházení se nikdy neobjevila. Townsendová sama v roce 2020 říkala, že vůči USTA necítí zášť, ale ani s organizací nemá bližší vztah.
Pro Siniakovou šlo o druhý kariérní grandslam v deblu, tentokrát s jinou partnerkou. V české tenisové historii před ní kariérní grandslam ve čtyřhře dokončila Helena Suková, ale nikdo to neudělal dvakrát a se dvěma různými spoluhráčkami.
Síla příběhu Townsendové neleží v pomstě jednomu funkcionáři. Leží v tom, že vyhrála ve chvíli, kdy už svou kariéru nestaví proti cizí představě „správného“ tenisového těla. Čtrnáct let po tom, co jí řekli, že nezapadá, stojí na centrkurtu US Open s trofejí v ruce a českou parťačkou po boku. Žádná šablona. Jen tenis.
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 7156
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 4664
