Tenistka ukázala zničený byt po útoku a obvinila WTA z pokrytectví

Tenistka Jastremská ukázala zničený byt po raketovém útoku a obvinila WTA z pokrytectví. Přežil jen ručník z Roland Garros

Dajana Jastremská zveřejnila záběry zničeného bytu v Oděse po ruském raketovém útoku. Mezi troskami visel oranžový ručník z Roland Garros.

i Zdroj fotografie: si.robi/ Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0
                   

12. září 2026 ráno se Jastremská probudila ke zprávám, že střela Kalibr zasáhla výškový obytný dům, v němž měla byt. Na Instagram nahrála sérii fotografií a videí: vyhořelá horní patra, rozervané stěny, trosky nábytku. Na jednom snímku z poškozené fasády visí oranžový ručník z Roland Garros, jediná věc, která podle tenistky přežila. K obrázkům připojila slova, jež nemířila jen na Rusko. Mířila na tenisové instituce, které podle ní předstírají neutralitu, zatímco ukrajinské hráčky přicházejí o domovy.

Co přesně Jastremská ukázala, a komu to adresovala

Záběry zachycují budovu, kterou Ukrajinska Pravda popsala jako výškový obytný dům zasažený při nočním raketovém útoku na Oděsu. Horní patra jsou černá od požáru, betonové panely rozlámané. Interiér bytu připomíná spíš skládku než obytný prostor. A uprostřed toho všeho oranžový ručník s logem Roland Garros, visící z poškozené části domu jako absurdní suvenýr z jiného světa.

Jastremská ale nezveřejnila fotky jen proto, aby ukázala osobní ztrátu. Její příspěvek výslovně oslovuje WTA a ITF. Mluví o „neutralitě“, kterou obě organizace deklarují, a staví ji do kontrastu s tím, co vidí „z ukrajinské strany kurtu“. Její pointa je přímočará: instituce mluví o rovném přístupu, ale současně drží systém, v němž ruské a běloruské hráčky dál závodí jako jednotlivkyně bez vlajky. Formální neutralita. Ukrajinské trosky.

Nebyl to výkřik do prázdna. Příspěvek se během hodin rozšířil přes sportovní média od GMA Network po švédskou veřejnoprávní SVT. Ručník z Roland Garros se stal obrazem, který nelze snadno ignorovat.

Co WTA udělala, a co ne

Abychom pochopili, proč Jastremská mluví o pokrytectví, je potřeba se vrátit k březnu 2022. Krátce po ruské invazi vydaly tenisové organizace společné prohlášení: odsoudily válku, zrušily turnaj v Moskvě, suspendovaly ruskou a běloruskou federaci v týmových soutěžích a odstranily vlajky od jmen jednotlivých hráčů. Individuální starty ale nezakázaly.

Když pak Wimbledon a britská LTA v roce 2022 přistoupily k úplnému zákazu ruských a běloruských hráčů, WTA se veřejně postavila proti. Označila plošný zákaz za diskriminační. Zároveň deklarovala podporu Ukrajině a zmínila humanitární program Tennis Plays for Peace.

Tady je jádro sporu. WTA invazi odsoudila, ale odmítla vyloučit jednotlivé hráčky. Z pohledu Jastremské to znamená, že organizace chrání princip individuální nevinnosti za cenu toho, že ukrajinské tenistky sdílejí šatny, turnaje i prize money s reprezentantkami státu, jehož rakety ničí jejich byty. Podle nás její kritika míří spíš na dlouhodobé systémové nastavení než na absenci soucitu po jednom konkrétním útoku.

K 15. září 2026 se v oficiálním Press Centre WTA nepodařilo dohledat veřejné stanovisko k příspěvku Jastremské. Zajímavý kontrast: ve stejném týdnu tam WTA komunikovala úspěch jiné Ukrajinky, Marty Kosťukové. To nevylučuje neveřejnou komunikaci s Jastremskou, ale veřejně viditelná reakce chybí.

Válka jako trvalý souputník kariéry

Pro Jastremskou nejde o první střet osobního života s raketovým útokem. Už v lednu 2024, během Australian Open, hrála s vědomím, že střela zasáhla dům její babičky. Tehdy agentura Reuters zachytila její slova o tom, že úspěch na kurtu chápe jako signál podpory Ukrajině. Porazila Lindu Noskovou a probojovala se do semifinále, s telefonem plným zpráv z Oděsy.

Český kontext není okrajový. Jastremská hrála na Livesport Prague Open, kde porazila Terezu Valentovou 6:1, 6:4. V roce 2026 ve finále turnaje v Parmě zdolala Barboru Krejčíkovou 6:3, 6:3. Na okruhu se pravidelně potkává s českými hráčkami, které znají její příběh z první ruky.

Ukrajinské tenistky přitom dlouhodobě odmítají podávat ruce ruským a běloruským soupeřkám. Nejde o osobní animozitu, ale o gesto, které má téma války udržet viditelné. Jastremská není v této kritice osamocená; Lesja Curenková v roce 2026 dokonce žalovala WTA u amerického soudu kvůli psychické újmě spojené s tím, jak organizace řeší přítomnost ruských hráček na okruhu. Žalobu soud zamítl, ale samotný fakt, že k ní došlo, ukazuje hloubku frustrace.

Může ji kritika WTA stát kariéru?

Pravidla WTA z roku 2026 zakazují veřejnou kritiku, která poškozuje organizaci, a umožňují pokuty i disciplinární řízení. Zároveň ale výslovně připouštějí pravdivé vyjádření legitimního nesouhlasu s politikami WTA, pokud je vedené v dobré víře. Prostor pro spor o výklad existuje, ale reálná hrozba stopky je podle nás minimální. Potrestat hráčku za to, že ukázala trosky svého bytu, by bylo pro WTA komunikačně sebevražedné.

Ručník jako obžaloba

Oranžový ručník z Roland Garros visící z rozstřílené fasády panelového domu v Oděse, to není emotivní rekvizita. Je to obraz střetu dvou světů, které tenisové instituce chtějí držet odděleně. Jastremská jim to nedovolila.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Zobrazit další články