Ruska Šarapovová dala po prvním velkém triumfu přes 222 tisíc za matrace. Její otec nechápal

Ruska Šarapovová dala po prvním velkém triumfu 222 tisíc za matrace. Její otec nechápal

Sedmnáctiletá Maria Šarapovová po wimbledonském titulu v roce 2004 nekoupila kabelku ani auto. Za zhruba 222 tisíc korun si pořídila matraci.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Pár dní po finále, ve kterém rozstřílela Serenu Williamsovou, vyrazila čerstvá wimbledonská šampionka s matkou nakupovat. Domů se vrátily bez tašek se značkovým logem. Otec Jurij se zeptal, kde byly, a rovnou počítal s tím, že si dcera koupila kabelku. Nekoupila. „Řekla jsem mu, že jsme nekoupily kabelku, ale matraci za deset tisíc dolarů,“ vzpomínala Šarapovová po letech ve vlastním podcastu. Otcův výraz byl podle ní „k nezaplacení“. Muž, který s ní kdysi přiletěl do Ameriky téměř bez peněz, teď poslouchal, že jeho dcera dala čtvrt milionu korun za věc, na které se spí. Z dnešního pohledu přitom šlo o jeden z nejrozumnějších nákupů její kariéry.

Finále, které změnilo všechno

Sobota 3. července 2004, centrální dvorec ve Wimbledonu. Proti obhájkyni titulu Sereně Williamsové stojí ruská teenagerka, které je podle dobového deníku The Guardian přesně 17 let a 75 dní. Většina sázek je na straně Američanky. Za hodinu a třináct minut je hotovo: 6:1, 6:4. Šarapovová padá na trávu a tenis má novou hvězdu.

K trofeji patřil šek na 560 500 liber, tedy asi 16,4 milionu korun. Pro zajímavost: mužský vítěz Roger Federer tehdy dostal 602 500 liber; rovné odměny zavedl Wimbledon až o tři roky později.

Pro sedmnáctiletou dívku to byla závratná suma. A přesto z ní na první velký „dárek pro sebe“ šlo ani ne dvě procenta. Šarapovová pak během kariéry posbírala pět grandslamových titulů, celkem 36 turnajů ve dvouhře a v roce 2025 ji uvedli do tenisové Síně slávy. Na odměnách si podle WTA vydělala přes 860 milionů korun, což ji v historických tabulkách řadí na sedmé místo. Matrace z roku 2004 je tak v jejím finančním příběhu drobná položka. Symbolicky ale říká víc než většina ostatních.

Ze sedmi set dolarů na rozkládací gauč

Otcův údiv dává smysl až s tím, odkud rodina přišla. Šarapovová dorazila s otcem do Miami jako sedmiletá. V kapse měli 700 dolarů, necelých 16 tisíc korun. Na letišti je v noci nikdo nevyzvedl, pomohli jim cizí lidé z letadla.

„Tenkrát jsem penězům nerozuměla,“ řekla později v rozhovoru pro magazín Money. Zpětně ale přiznala, že na tenisový sen v Americe to „zjevně nestačilo“. Matka kvůli problémům s vízem zůstala v Rusku a rodina byla dva roky rozdělená, jak Šarapovová sama popsala na tiskové konferenci ve Wimbledonu 2003. Otec sháněl práci, kde se dalo, a spali v levném bytě na rozkládacím gauči.

Vzhledem k takovému zázemí je pochopitelné, že Jurij Šarapov čekal klasický projev úspěchu. Kabelku. Něco, co se nosí, ukazuje a říká „dokázala jsem to“. Dcera si místo toho vybrala věc, kterou nikdo kromě ní neuvidí.

Kabelka, nebo postel

Šlo o postel švédské značky Hästens, vyhlášeného výrobce ručně šitých matrací plněných koňskými žíněmi, vlnou, bavlnou a lnem, s rámem ze švédské borovice. Přesný model Šarapovová neuvedla. Pro představu o cenách: dnešní model Excel nabízí americký prodejce za 244 až 489 tisíc korun. Částka, kterou tehdy zaplatila, by tedy dnes nestačila ani na základní provedení.

V českých poměrech představuje 222 tisíc korun víc než čtyři průměrné hrubé mzdy. Podle Českého statistického úřadu činila průměrná mzda ve druhém čtvrtletí 2026 celkem 51 966 korun. Běžná kvalitní matrace přitom vyjde zhruba na 13 až 44 tisíc korun.

Otcova reakce tedy nepřekvapí. Zdroje nezmiňují hádku ani zákaz, spíš chvíli nechápavého ticha a výraz, který si dcera pamatuje dodnes. Scénu ostatně vypráví s pobavením. Příběh zazněl v epizodě jejího podcastu Pretty Tough s investorkou Mellody Hobsonovou z listopadu 2026.

Pointa ale nespočívá v ceně. Teenagerka, která právě vyhrála nejprestižnější turnaj světa, si jako první symbol úspěchu nekoupila odměnu za to, co dokázala. Koupila si nástroj, aby to mohla zopakovat.

Spánek jako tréninková jednotka

Šarapovová to později řekla bez obalu: „Spánek je pro výkon zásadní.“ Nákup z roku 2004 označila za jednu z nejdůležitějších koupí celé kariéry. A postel podle vlastních slov používá dodnes. Těžko si představit, že by totéž platilo o kabelce.

Věda jí dává za pravdu. Podle přehledu americké Sleep Foundation pomáhá spánek opravovat poškozené tkáně, upevňuje naučené pohyby, zrychluje reakce, zlepšuje přesnost i rozhodování a snižuje riziko zranění z únavy. Konkrétní příklad pochází přímo z tenisu: hráčům, kteří prodloužili spánek, stoupla přesnost podání zhruba z 36 na téměř 42 %. Šest procentních bodů. Ve vyrovnaném zápase to může být rozdíl mezi brejkem a ztraceným setem.

Tenis k tomu přidává cestování, střídání časových pásem a turnaje týden co týden. Elitním sportovcům se proto doporučuje brát spánek stejně vážně jako trénink a stravu. Šarapovová to v sedmnácti zjevně tušila dřív než mnozí její soupeři.

Pro běžný život z toho plyne střízlivější ponaučení. Do matrace se vyplatí investovat, nemusí jít ale o stovky tisíc. Rozhoduje poloha při spaní, hmotnost, opora páteře a tuhost. Lidem, kteří spí na boku, obvykle lépe sednou středně měkké až středně tuhé matrace, těm, kdo spí na zádech nebo na břiše, spíš tužší. Kdo trpí bolestmi beder, může se opřít o studii v časopise The Lancet: středně tuhá matrace pomohla s chronickou bolestí víc než tvrdá. A v obchodě se vyplatí ležet aspoň deset minut, ne si jen sednout na kraj.

Jak naložili s prvními penězi jiní

Šarapovová není jediná, kdo s první velkou výhrou naložil jinak, než by člověk čekal. Serena Williamsová, její poražená soupeřka z finále, v pořadu Hot Ones vzpomínala, že na začátku kariéry výdělky z turnajů ani pravidelně nevybírala. První milionový šek se prý pokusila vložit přes bankovní okénko pro auta. Hrála podle svých slov pro vítězství, ne pro peníze.

Česká scéna nabízí ještě přízemnější příběhy. Karolína Muchová v rozhovoru pro CzechCrunch popsala, že z prvních větších výher hlavně splácela rodinné půjčky, které tenis spolykal. Odměnu v podobě bot Balenciaga si dopřála až později. Jakub Menšík zase pro Forbes vyprávěl, že první velké peníze vydělal v Dauhá, ale vysněné auto zatím nekoupil. Jedenáct měsíců v roce je na cestách a neužil by si ho.

Všechny tyto příběhy mají společného jmenovatele. Lidé, kteří k velkým penězům přišli přes roky odříkání, je často neutrácejí za symboly. Splácejí, odkládají, nebo investují do toho, co je dostalo nahoru. Šarapovová jen zvolila nejméně okázalou formu.

Postel, kterou si sedmnáctiletá dívka koupila za první wimbledonské peníze, jí vydržela celou kariéru i po konci s tenisem. Otec tehdy čekal kabelku a dostal odpověď, které porozuměl až s odstupem. Šampionka nekupovala odměnu za včerejšek, ale lepší ráno před dalším zápasem.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Matěj Pokorný

Zobrazit další články