Porazil Federera, chválil ho Djoković. Proč generační talent zažil vlastní vinou sportovní smrt?

Zdálo se, že má před sebou hvězdnou kariéru. Srbský tenista Nikola Gnjatović patřil mezi největší naděje tenisového světa a generační talent. Otec Novaka Djokoviće Srdjan o něm dokonce prohlásil, že „větší talent ve světě bílého sportu nikdy v životě neviděl.“ Dnes třiačtyřicetiletý Gnjatović to přesto dotáhnul jen na 424. místo světového žebříčku, rychle upadl v zapomnění a dnes má problém se uživit jako tenisový kouč. Co se stalo?

Abychom celý příběh pochopili, musíme se vrátit na jeho začátek. Rodák ze srbského Vračaru byl ve dvaceti letech opravdovou tenisovou hvězdou. Již v šestnácti letech vyhrál na jugoslávském šampionátu do osmnácti let v singlu i doublu, v roce 1999 byl navíc nominován do seniorského mužstva Jugoslávie pro Davis Cup. „Hrál jsem po boku Janka Tipsareviče, Dušana Vemiče či Gorana Tošice,“ vzpomíná pro Balkan Press.

iZdroj fotografie: Depositphotos

„V juniorských soutěžích jsem zdolal Marata Safina a Fernanda Gonzáleze, na jednom tréninku jsem porazil i Rogera Federera. V té době nebyl nikdo, kdo by mi nepředpovídal velkou budoucnost,“ dodává s tím, že na přelomu tisíciletí přišly první potíže. Krátce působil v Barceloně, ale bojoval s neúspěchem u sponzorů. Postupně ztrácel body v žebříčku ATP a rozhodl se pro návrat do Bělehradu. Nakonec se upsal jednomu z bosenských klubů.

Kradl jsem, abych měl peníze na drogy

Právě tam po boku svého kolegy a kamaráda poprvé okusil opiáty. Netrvalo dlouho a závislost na nich mu prakticky zničila jak život, tak sportovní kariéru. „Heroin jsem měl poprvé v jednadvaceti letech. Tím začalo moje osobní peklo. Zadlužil jsem se, dostal jsem se do těžké drogové krize. Abych se dostal k drogám, začal jsem krást. Snažil jsem se hrát tenis, ale už to nešlo. Rozpadala se mi rodina, můj život byl v naprostém chaosu. Často jsem končil v nemocnicích,“ vzpomíná na temné časy.

Drogy ho neopustily dlouhých sedmnáct let. „Tak dlouho jsem prožíval hrůzy, které sebou přinášejí. Ale nikdy, ani v nejhorší krizi, jsem s nimi neobchodoval,“ zdůrazňuje s tím, že dnes je už několik let čistý. A věnuje se tomu, v čem jako mladá naděje vynikal: tenisu. „Chci pracovat, trénovat tenisově nadané děti a díky Bohu je jich naše země plná. Vím, čím jsem si prošel. Byla to pro mě obrovská a bohužel příliš drahá škola života, ale proto můžu každému dítěti hned říct, že drogy jsou smrt,“ uvedl.

Chce dát Srbsku nové šampiony

Gnjatović zároveň zdůrazňuje, že je odstrašujícím případem, přesto je pro něj tenis život. „Bývalí hráči a kolegové říkají rodičům dětí, které trénuji, že jsem bývalý narkoman a že by mě neměli nechat učit jejich děti hrát tenis. Ale já stále znám všechny ty tenisové triky, které ostatní neznají a mám chuť je předávat dál. Chci dát Srbsku nové tenisové šampiony. Takové, jakým jsem měl být já,“ zakončil někdejší generační talent srbského tenisu.