Noskovou před Wimbledonem 2024 zničil odchod maminky. Lindě obětovala peníze i kariéru

Když se 3. července 2024 večer na českých sportovních serverech objevila zpráva o úmrtí Ivany Noskové, Linda právě dohrávala svůj wimbledonský singl. Prohrála ve druhém kole s Biancou Andreescuovou 3:6, 6:7(5), s novináři nemluvila osobně a vyjádření posílala přes pořadatele. Pak nastoupila ještě do čtyřhry. Teprve zpětně se ukázalo, v jak mimořádně zatíženém stavu odehrála celý turnaj, a co všechno za její kariérou stálo dlouho předtím.

Z Valašska přes Přerov do Švýcarska

Příběh Ivany Noskové není příběhem tenisové matky, která stojí za plotem a fandí. Je to příběh ženy, která odešla ze zaměstnání v plemenářské stanici, kde se věnovala koním a parkuru, a veškerý čas vložila do dcery. Rodina fungovala na výplatě otce Drahoše, výpravčího na dráze, a na napjatém rozpočtu, který musel pokrýt soukromé hodiny, turnajové poplatky a nekonečné cestování.

Klíčovou kapitolou byly cesty do švýcarského Wollerau za Melanie Molitorovou, matkou Martiny Hingisové. Linda tam jezdila zhruba týden v měsíci po čtyři roky. Ivana seděla u tréninků na lavičce, dělala si poznámky a řešila logistiku přesunů z Přerova. Molitorová rodině pomáhala i finančně, zajišťovala ubytování a jídlo. Dvě ženy: jedna nesla rodinnou a finanční tíhu projektu, druhá dodala vrcholové know-how. Bez obou by se Linda do světové špičky zřejmě nedostala.

Vystřídal pět povolání, herectví nestudoval. Ondřej Volejník z Ulice dostal roli Tonyho jako amatér, diváci ho přesto milují

VIPživot.cz

Právě teď

Wimbledon 2024: turnaj pod nejtěžším břemenem

Přesné datum Ivanina úmrtí veřejné zdroje neuvádějí. Doložené je, že zemřela krátce před startem turnaje po několikaletém boji s rakovinou; její typ nebyl nikdy veřejně upřesněn. Česká tenisová veřejnost se o tragédii dozvídala až v průběhu Wimbledonu, prakticky po konci Lindina singlu.

Nosková v prvním kole porazila Saru Erraniovou, ve druhém nestačila na Andreescuovou. Přímý výrok, který by spojil prohru s osobní ztrátou, v otevřených zdrojích neexistuje. Okolnosti ale mluví samy: dvacetiletá hráčka nastoupila na grandslam krátce po smrti člověka, který byl hybnou silou celé její kariéry. Že vůbec odehrála oba zápasy a pokračovala ve čtyřhře, vypovídá o profesionální struktuře, na kterou se dokázala opřít. WTA pro mladé hráčky provozuje program Player Development zahrnující mentální podporu, poradenství i práci se stresory; podle 25leté studie publikované v British Journal of Sports Medicine tyto programy prokazatelně prodlužují kariéru a snižují riziko předčasného konce.

Co přišlo potom

Léto 2024 neznamenalo pád. Naopak. Už v srpnu Nosková vyhrála první titul WTA v Monterrey a 26. srpna dosáhla kariérního maxima na 25. místě žebříčku. Rok 2025 přinesl ještě víc: finále WTA 1000 v Pekingu, finále v Tokiu a konec sezony na 13. příčce. V roce 2026 přidala titul v Berlíně a na Wimbledonu, tom samém turnaji, kde o dva roky dříve hrála s nejtěžším možným břemenem, prošla až do semifinále.

Zpětně ten oblouk dává ještě větší váhu tomu, co Ivana Nosková budovala roky předtím. Odchod ze zaměstnání, jízdy přes půl Evropy, poznámky na lavičce u tréninku, to všechno se proměnilo v kariéru, která po nejtěžším období neklesla, ale vystřelila nahoru.

Čísla, která mluví za příběh

Srovnání s Wimbledonem 2024, kde skončila ve druhém kole, ukazuje víc než jen sportovní progres. Ukazuje, co dokáže hráčka, která ví, za kolik to stálo, a pro koho.

Na centrálním kurtu v roce 2026 už Ivana Nosková sedět nemohla. Ale její poznámky ze švýcarské lavičky tam někde pořád jsou.