Tři Češky, tři různé důvody k obdivu, a jeden z nejhlasitějších komentátorů tenisové historie, který se před US Open rozhovořil o tom, proč ho český ženský tenis fascinuje.
Koncem srpna 2026, pár dní před startem US Open, usedl John McEnroe k téměř hodinovému online setkání s vybranými světovými médii. Vystupoval jako expert Eurosportu, ale mluvil s energií člověka, kterého téma osobně baví. A tím tématem byly české tenistky. Ne jedna. Rovnou tři: Linda Nosková, Karolína Muchová a Sára Bejlek. Každou vyzdvihl z jiného důvodu, ale dohromady jeho slova vykreslila obraz, který si v zahraničí spojují s českou značkou stále víc: pestrost, chytrost a výsledky, které nejdou ignorovat.
Hláška o pivu, která obletěla Londýn
Všechno začalo ve Wimbledonu. Bylo to někdy mezi 9. a 12. červencem, kdy se Nosková probojovala do finále a vytvořila s Muchovou první ryze české finále ženské dvouhry na grandslamu. Novináři se ptali pořád dokola: proč jsou Češky na trávě tak dobré? Nosková odpověděla nejdřív s úsměvem: „Možná je to něčím v pivu.“ The Guardian ji citoval, BBC 5 Live to pustilo do éteru a McEnroe se smál ještě o šest týdnů později.
Jenže Nosková vtip okamžitě doplnila seriózním vysvětlením. Česká tradice, síť klubů a trenérů po celé zemi, inspirace předchozími vítězkami, kreativní styl hry, který sedí na trávu. Nebyla to jen pohotová hláška, byl to miniaturní manifest české tenisové školy. A McEnroe to pochopil přesně takhle. Když o ní před US Open mluvil, nešlo mu o anekdotu. Šlo mu o to, že dvacetiletá holka vyhrála Berlín, pak Wimbledon a v žebříčku WTA vystoupala na šesté místo světa.
Muchová: styl, který se nedá okopírovat
U Muchové zvolil McEnroe jiný registr. Označil ji za „jednu ze svých nejoblíbenějších hráček“, a kdo sleduje jeho komentátorskou kariéru u ESPN, NBC a BBC, ví, že tohle od něj nezní jako zdvořilostní fráze. McEnroe celý profesní život oceňoval hráče, kteří odmítají hrát podle šablony. A Muchová je přesně ten typ.
Její hra stojí na variabilitě, kterou primární tenisové zdroje popisují jako směs ostrých úhlů, změn rytmu, jemné ruky a zkrácených úderů, jež soupeřky vytrhávají z komfortní zóny. Univerzální tenistka, která dokáže v jedné výměně přepnout mezi agresí a filigránskou prací u sítě. V sezoně 2026 to přineslo titul v Dauhá, první kariérní titul na trávě v Bad Homburgu a finále Wimbledonu. Po něm se dostala na kariérní maximum, šestou příčku světa. V době McEnroeova rozhovoru figurovala jako světová sedmička.
Podle nás je klíčové, co McEnroeova náklonnost prozrazuje o jeho vlastním pohledu na tenis. Sám byl hráč, který žil z nepředvídatelnosti. Když vidí totéž u Muchové, nechválí jen ji, potvrzuje svou vlastní filozofii hry.
Bejlek: 163 centimetrů proti světu
Třetí jméno překvapilo nejvíc. Sára Bejlek neměla v létě 2026 grandslamové finále ani umístění v první desítce. Měřila 163 centimetrů, hrála levou rukou a na okruhu plném urostlých atletek s devastujícím podáním vypadala jako někdo, kdo se na párty dostal omylem. McEnroe to viděl přesně naopak, ocenil její „vzestup ve světě urostlých atletek“ a dal najevo, že právě takové příběhy ho v tenisu drží.
Čísla mu dávala za pravdu. V únoru vyhrála Bejlek titul v Abú Zabí, kde její hru WTA popsala jako ukázku tenisového IQ, citu a obrany. V srpnu přišel průlom v Cincinnati, postupně vyřadila Krejčíkovou, Sabalenkovou i Keysovou, tři hráčky, z nichž každá ji převyšovala minimálně o deset centimetrů. Po turnaji debutovala v první třicítce na 29. místě světa. McEnroe o ní mluvil den poté, co jí žebříček potvrdil to, co on viděl už dřív.
Tři hráčky, jedna značka
Nejzajímavější na McEnroeových slovech není to, že chválil Češky. To dělají komentátoři pravidelně, kdykoli některá z nich vyhraje turnaj. Zajímavé je, že chválil tři naprosto odlišné hráčky najednou, a u každé z jiného důvodu.
Nosková je síla, mládí a drzost. Muchová je variabilita a umění. Bejlek je důkaz, že fyzické parametry nemusí definovat strop. Dohromady to není náhodný výčet, ale rozpoznatelná struktura: český ženský tenis v roce 2026 neprodukuje jeden typ hráčky, ale celé spektrum. Dvě Češky současně v první desítce, poprvé od února 2024. Třetí v první třicítce s trajektorií, která míří výš.
McEnroe tady nereagoval sentimentálně na českou stopu. Reagoval na výsledky, které jsou v sezoně 2026 vidět napříč turnajem v Berlíně, na wimbledonské trávě i na betonu v Cincinnati. A reagoval jako člověk, který tenis komentuje desítky let a ví, kdy má před sebou vlnu, a kdy systém.
Co z toho plyne pro české tenistky
Přímý sportovní efekt McEnroeových slov je nulový. Žádné body, žádné nasazení, žádná výhoda v losu. Ale mediální efekt podceňovat nelze. McEnroe je hlas, který slyší anglofonní i evropské tenisové publikum, a když před US Open zarámuje tři Češky jako téma, zvyšuje jejich hodnotu pro vysílatele, novináře i sponzory. U Noskové a Muchové se to přidává k už silné pozici. U Bejlek může podobná zmínka urychlit přechod z kategorie zasvěceneckého tipu do širší známosti.
Ve veřejně dostupných zdrojích jsme přímou reakci žádné z trojice na McEnroeův srpnový rozhovor nenašli. Možná to ani nepotřebují komentovat. Výsledky mluví za ně, a tentokrát za ně mluví i bouřlivák, který si za kariéru vysloužil 14 grandslamových titulů a pověst člověka, který nikdy neřekne nic, čemu sám nevěří.
Tenis
|
PŘEČTENÍ: 5303
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 4488
