Češky mohou zaútočit na první titul od roku 2018. Strýcová prozradila, proč do úvodní dvouhry poslala právě Bouzkovou

V dubnu letošního roku stála Marie Bouzková na kurtu Swiss Tennis Areny v Bielu jako první Češka, která v kvalifikačním tie proti Švýcarsku udeřila míč. Nehrající kapitánka Barbora Strýcová ji vybrala do úvodního singlu proti světové jedenáctce Belindě Bencicové, a Bouzková odehrála přes tři hodiny trvající bitvu, která nastavila tón celému víkendu. Češky nakonec prošly 3:2 a zajistily si místo ve finálové osmičce. Právě tam, v čínském Šen-čenu, se od 22. září rozhoduje o tom, zda se český tým vrátí na trůn poprvé od roku 2018.

Proč právě Bouzková

Strýcová nikde veřejně nepředložila kompletní seznam kritérií, podle nichž sestavu skládala. Z dostupných faktů se ale důvody rekonstruují poměrně snadno. Bouzková přiletěla do Bielu jako čerstvá šampionka turnaje v Bogotě, měla zápasový rytmus, sebevědomí po finálové výhře a žebříčkovou pozici české singlové dvojky. Markéta Vondroušová se do týmu vracela po zdravotní pauze a Strýcová s ní podle všeho pracovala opatrněji. Do hry vstupoval i povrch: tvrdý, halový, podle Strýcové „nestandardní a ne úplně rychlý“. Bouzková na něm měla logicky víc šancí než hráčka, která teprve hledá herní jistotu po zranění.

A výsledek? Bouzková v pátek sice prohrála úvodní třísetový maraton s Bencicovou, ale o den později porazila Viktoriji Golubicovou a získala rozhodující třetí bod pro postup. Strýcová po prvním dni řekla, že „šla do toho bez plánu“ a chtěla být na lavičce přirozená. Stav 1:1 brala.

Člověk se postavil robotovi v kleci. Stroji stačil jediný kop

MMAmag.cz

Právě teď

Dva časové plány jednoho příběhu

Dubnový Biel byl kvalifikace. Titul se rozhoduje jinde. Finálový turnaj Billie Jean King Cupu 2026 má letos nový formát: čistý vyřazovací pavouk pro osm týmů, kde každé tie tvoří dvě dvouhry a případná čtyřhra v jednom dni. Žádné skupiny, žádná záchranná síť. Jeden špatný den a konec.

Češky ve čtvrtfinále narazí na Velkou Británii. Zápas je na programu 22. září od 11:00 středoevropského letního času, ČT sport začíná vysílat od 10:45. Případné semifinále by následovalo v pátek 25. září proti vítězkám duelu Španělsko–Kazachstán, finále pak v neděli 27. září.

Británie není soupeř na podcenění. Katie Boulterová a Harriet Dartová mají za sebou semifinále ve třech z posledních čtyř ročníků. Jenže český tým přijíždí do Šen-čenu v sestavě, která na papíře patří k nejsilnějším v turnaji: Karolína Muchová, Linda Nosková, Marie Bouzková, Kateřina Siniaková. Šířka, na kterou se dá sázet.

Osm let bez trofeje

Poslední český triumf v téhle soutěži se datuje do roku 2018. Tehdejší tým (Kvitová, Siniaková, Strýcová, Karolína Plíšková, Krejčíková, Šafářová) smetl ve finále USA 3:0. Byl to šestý titul během osmi let, éra, kdy český Fed Cup fungoval jako nejspolehlivější stroj světového tenisu.

Od té doby vyhrály Francie, Rusko, Švýcarsko, Kanada a dvakrát po sobě Itálie. Český tým se mezitím personálně přerodil. Strýcová odložila raketu a vzala do ruky taktickou tabulku. Nosková debutovala v první desítce. Muchová se po operaci zápěstí vrátila mezi elitu. Bouzková v sezoně 2026 nasbírala dva singlové tituly, bilanci 30:19 a kariérní maximum na 21. místě žebříčku WTA. K 21. září drží pozici 26.

Generace je jiná, ale princip zůstává stejný.

Šířka sestavy jako zbraň

Největší česká výhoda neleží v jednom jménu. Strýcová může volit podle formy, zdraví i typu soupeřky, přesně tak, jak to dělal Petr Pála v titulové éře. Muchová je schopná porazit kohokoliv v jednom zápase. Nosková přináší razanci a mládí. Bouzková stabilitu a zápasovou inteligenci. Siniaková drží elitní deblový rozměr, který v případném rozhodujícím třetím bodu může být klíčový.

Podle nás je právě tahle hloubka kádru důvod, proč Češky patří mezi hlavní kandidátky na titul. Itálie obhajuje, Británie má zkušenosti, ale málokterý tým si může dovolit řešit detaily taktiky místo nouzových záplat.

Případný triumf v Šen-čenu by znamenal dvanáctý titul v historii českého a československého týmu. Osm let čekání je na českou tradici nezvykle dlouhá doba. Strýcová ví přesně jak dlouhá, v roce 2018 ještě stála na kurtu.